RECENZE: Team Sonic Racing jsou parádní akční závody, které se nebojí novinek

Team Sonic Racing jsou klasické akční závody s povedeným jízdním modelem, řadou doprovodných výzev a týmovým mechanismem, který hře dodává hloubku. Navíc za přijatelnou cenu. Recenzujeme verzi na Switch, hra je ovšem dostupná i na PC, PlayStation 4 a Xbox One.

Team Sonic Racing není lepší než král žánru Mario Kart 8 a nakonec bych ho zařadil i za díl Sonic & All-Stars Racing Transformed. To ovšem neznamená, že Team Sonic Racing nestojí za zahrání. Právě naopak.

Studio Sumo Digital odvedlo opět skvělou práci a důraz na týmové mechanismy nejenže pomáhá posilovat vlastní identitu, ale vnáší do hry i trochu strategický prvek. Primárně se totiž jezdí v týmech po třech a důležitý je výsledek celého týmu. Takže se může stát, že sice dojedete na prvním místě, jenže vaši kolegové to pořádně zvorají a vy ve výsledku prohrajete.

Team Sonic Racing

Team Sonic Racing

Původě jsem se týmových mechanismů obával, ale zbytečně. Je to zábavná nadstavba, díky níž se Team Sonic Racing odlišuje od odstaních kart racerů. A působí přirozeně. Základem je jízda ve stopě vedoucího parťáka, což vede k boostu. Tým si dále může mezi sebou posílat předměty sebrané na dráze, jako jsou rakety či nezranitelnost. Když vás něco zasáhne nebo zkrátka jedete pomalu a parťák prosviští kolem vás, trochu vás nakopne.

Všechny tyto akce vedou k nabíjení schopnosti, která dočasně celému týmu zvýší rychlost a propůjčí nezničitelnost. Její trvání lze ještě prodloužit narážením do protihráčů. Správné načasování přitom rozhoduje o výhře a prohře. Možná si pamatujete na scénku z Rychle a zběsile, kdy jeden ze závodníků použil turbo, dostal se do vedení, ale nakonec prohrál, protože to špatně načasoval. Tady je to podobné. Chce to vystihnout ten správný moment, aby z toho těžil celý tým.

Team Sonic Racing

Vaše první kroky pravděpodobně povedou do režimu Team Adventure, což je příběhový režim, v němž na vás v celkem sedmi kapitolách čekají rozličné výzvy. Postupuje se po mapě, která obsahuje řadu odboček, nicméně můžete jít bez problémů přímo, pokud většinu splníte na plný počet hvězd. Každou úroveň lze začít tak, že si buď vyposlechnete i příběh, nebo jdete rovnou do akce.

Čekají vás turnaje, klasické závody, eliminace, ale i slalom na body, cílená likvidace oponentů či sbírání kroužků na čas. U každé úrovně jsou ještě stanovené dodatečné podmínky a také platí, že většina nepovinných výzev je o poznání těžších. 

Zrada přišla akorát v úrovni 6-3, kdy jedna z těch těžších výzev je součástí hlavní linie. Konkrétně šlo o slalom, v němž je třeba projet ze správných stran v co nejtěsnější blízkosti branky, ale zároveň do nich nenarazit. Každopádně po dohrání příběhového režimu mi zůstala spousta důvodů, proč se vracet, protože ze 142 hvězd jsem jich měl jen 70.

Team Sonic Racing

Team Sonic Racing

Vozítka se dělí do třech typů (rychlostní, technické, silové), což ovlivňuje nejenom chování na dráze, ale i schopnosti. U každého lze dále pomocí předmětů modifikovat akceleraci, boost, obranu, řízení a maximální rychlost. 

Předměty se získávají náhodně z beden, které se kupují za kredity. Ale nemusíte se bát, získat je lze pouze hraním (ve hře nejsou mikrotransakce) a po dohrání příběhového režimu jich budete mít víc než dost. U své oblíbené postavy jsem měl u nekosmetických modifikací odemčeno prakticky všechno. V garáži lze dále měnit barvy, používat samolepky a podobně.

Jízdní model je parádní, správně arkádový, takže počítejte s tím, že vozítka se hodně přetáčí. K audiovizuálnímu zpracováním nemám výhrad, hra vypadá dobře i na Switchi a soundtrack k závodům padne jako ulitý. Tratě jsou interaktivní, obsahují řadu odboček, takže ani po této stránce nemám výhrad. Jen jich mohlo být ještě o fous víc a některé známe z dřívějška. Dvacet jedna není vyloženě špatné číslo, ale vezměme si, že Mario Kart 8 jich v Deluxe verzi (tj. Switch verze) má čtyřicet osm.

Team Sonic Racing

Největší zápor verze pro Switch vidím v tom, že hra oproti ostatním platformám běží pouze ve 30 fps. Těch 30 fps je většinou stabilních, je to bez problémů použitelné, ale opět se nelze ubránit přímému srovnání s Mario Kart 8 Deluxe, které běží v 60 fps. Je to zkrátka znát. 

Hrát lze až ve čtyřech u jedné konzole, ale pozor, na jednoho hráče jsou potřeba dva joy-cony nebo pro controller. Pokud budete hrát dva na rozpůlené obrazovce, potřebujete tedy čtyři joy-cony. Co se snímkování týče, ve dvou to ještě bylo bez větších problémů. V on-linu jsem prozatím nikdy nenarazil na plný počet hráčů, zbytek tedy doplňovala AI. Některé závody hodně lagovaly, zřejmě kvůli někomu se špatným připojením, jiné běžely hladce.

Na druhé straně: Team Sonic Racing se prodává už od začátku za nižší cenu (40 dolarů) a za ni nabízí poměrně hodně zábavy. Váhal jsem mezi 75 % a 80 % a nakonec jsem se přiklonil k vyšší známce, protože hra přeci jen přináší zase něco nového. A k tomu se skvěle hraje. Pokud však stále váháte, doporučoval bych ještě měsíc počkat na připravovaný Crash Team Racing Nitro-Fueled, který působí, že vznikal s větším rozpočtem a vypadá hodně slibně. Uvidíme, jak dopadne.