RECENZE: MXGP 2019 je lehce upravená loňská hra za plnou cenu

MXGP 2019
Platforma: PC, XboxOne, PlayStation 4
Výrobce:
Milestone
- Zpracování oficiálních tratí
- Dynamické počasí
- Licence
- Vylepšování motorky
- Minimum novinek
- Fyzika
- Kolize
- Chybí větší výzva
Vývojáře ze studia Milestone nemusím asi žádnému fanouškovi závodních her dlouze představovat. Italský tým nás už od konce devadesátých let pravidelně zásobuje opravdu úctyhodným množstvím titulů z tohoto žánru.
Jenom v loňském jsme se dočkali pětice her, z nichž hned čtyři se věnovaly závodům motorek. Kvantita se však v případě Milestone ne vždy potká s kvalitou. Příkladem budiž podprůměrný Gravel nebo série WRC, která pod křídly Italů dobré období rozhodně nezažívala.
U jednostopých strojů je ovšem situace přece jen o něco pozitivnější. Značky jako Ride, MotoGP nebo právě MXGP sice rovněž neatakují nejvyšší hodnocení, své příznivce si najdou. Do velké míry je to bohužel dáno faktem, že kdyby nebylo Milestone, tak zůstanou fanoušci motorek v podstatě na suchu.
MXGP 2019 je už pátým dílem série, jejíž první díl na naše zařízení přistál v roce 2014. Poslední dva díly od sebe dělil pouhý rok, což je trend, na který navazuje i ročník 2019. Stejně jako v jiných sériích se stejným konceptem tedy vyvstává otázka, zda nový ročník dokáže přinést dostatek novinek a vylepšení, aby do něho majitelé předchozí dílu investovali.
MXGP těží stejně jako sesterské MotoGP z oficiální licence. V případě MXGP je to motokrosový světový šampionát. Ten vývojářům umožňuje použití skutečných jezdců, týmů, strojů a okruhů z aktuální sezony tohoto motokrosového kolotoče. Pro fanoušky je to nezpochybnitelné plus, které zároveň vývojářům svazuje ruce. Nabídnout nějaký zajímavý obsah nad rámec licence totiž není vůbec snadné. MXGP 2019 je naneštěstí přesně tím titulem, kde se to i přes očividnou snahu nepodařilo.
Jako největší lákadlo ročníku 2019 byl prezentován editor tratí. V něm si můžete vytvořit vlastní dráhu a posléze ji sdílet s ostatními hráči nebo na ni jezdit proti počítačem ovládaným protivníkům. Vaše kreativita při navrhování je bohužel do značné míry omezená. Vystačit si totiž musíte s předem připravenými částmi, které dále nelze jakkoli upravovat. K postavení vaší vysněné dráhy dostanete pouze pár druhů skoků, rovinku a zatáčky s různým poloměrem.
Úplně chybí třeba možnost pracovat s převýšením terénu či náklonem zatáček. Zapomenout můžete i na objekty okolo trati, jako jsou různé cedule sponzorů, tribuny, pořadatelé či samotní diváci. I při maximální snaze se tedy nemáte šanci přiblížit zpracování, kterým disponují oficiální tratě. Přidat do hry editor není samo o sobě špatným nápadem, jen by si jeho zpracování žádalo o poznání větší péči.
Oficiálních tratí je ve hře celkem 17 a jsou vytvořeny co možná nejvěrněji své reálné předloze. Mezi jednotlivými okruhy jsou dostatečné rozdíly jak v jejich charakteru, tak i povrchu. Na podklad okruhů má kromě lokality vliv i jeho postupné opotřebení během závodu a počasí. To se vůbec poprvé v sérii mění i v jeho průběhu. Audiovizuální stránka se jinak žádného znatelného posunu kupředu nedočkala.
Degradace trati i přírodní vlivy působí na první pohled zajímavě, ale na samotnou jízdu nemají až takový vliv, jaký byste asi čekali. To je však problém spíše jízdního modelu, který doznal od minula jen opravdu drobných úprav. Ačkoli by si to tento typ hry zasloužil, tak můžete na nějaký realističtější zážitek opět zapomenout. I z důvodu minimální možnost si jízdní model přizpůsobit se bavíme o arkádě s pár prvky ze simulátorů, jako je třeba pohled přímo z helmy nebo možnost ovládat zvlášť přední a zadní brzdu.
Ačkoli mě absence náročnějšího jízdního modelu mrzí, tak nemohu tvrdit, že by samotné ježdění nebylo zábavné. Na solidním zážitku ze samotné jízdy mají daleko větší podíl již zmíněné tratě, jejichž pestrost ve spojení s měnícími se podmínkami celý zážitek z hraní do velké míry zachraňuje. Tady ale musím podotknout, že na tom loňský díl nebyl až na chybějící dynamické počasí o nic hůře.
Změn se k mému zklamání nedočkal ani kolizní model a umělá inteligence. Tyto dva faktory jsou už dlouhé roky vývojáři trestuhodně opomíjeny. Zejména kolizní model a animace pádu leckdy působí až komicky.
Stěžejním herním režimem zůstává i nadále sezona, která supluje klasickou kariéru. Po vzoru minulých dílů si vytvoříte vlastního jezdce, vyberete motorku či konkrétní tým a začnete závodit ve slabší třídě MX2. V průběhu sezony můžete volně přestupovat mezi týmy nebo si za vydělané peníze vylepšovat svou vlastní motorku i vybavení jezdce.
V této oblasti je MXGP dlouhodobě až překvapivě objemným titulem. Počet a šíře licencovaných součástek či vizuálních úprav je nesmírně masivní a nelze mu téměř nic vytknout. Možná snad jen pouhý fakt, že by se mohly od sebe výkonnostní parametry jednotlivých dílů více lišit. Jinak si můžete dokoupit vše od přední vidlice až po výfuk.
Po dokončení první sezony přestoupíte do královského třídy MX1, kde vás čeká v kostce to samé. V tomto směru tedy autoři hrají na jistotu. Zbývající režimy pro jednoho hráče tvoří klasický šampionát, jízda na čas a rychlý závod, který si můžete střihnout i v online multiplayeru. Posledním režimem je Playground.
Ten vývojáři před vydáním také promovali jako jednu z největších novinek, ale zklamal ještě více než editor tratí. Už z názvu jste si asi odvodili, že jde o otevřenou oblast, kde můžete volně jezdit. Dříve Playground sloužil spíše pro potřebu tutoriálu, v němž jste si osahali ovládaní motorky.
V MXGP 2019 do něj vývojáři vložili jako bonus ještě možnost plnit různé úkoly. Ani zde příliš originální náplně nedostanete. Můžete zde odjet pár závodů proti stopkám nebo AI či zkusit své dovednosti i mimo vytyčenou cestu v módech Trial a Waypoint. Jednotlivých výzev je bohužel pomálu, takže v nich příliš času neutopíte. Waypoint režim naštěstí umožňuje vytvoření trasy i samotným hráčům. Pokud se tedy nechcete otravovat s editorem tratí, tak si lze místo toho vytyčit pomocí průjezdných bodů svou vlastní trasu a tu poté sdílet s ostatními hráči.
Aktivní komunita kolem série nebyla v minulých dílech kdovíjak početná, takže je otázkou, zda je důraz na komunitní a online funkce tím správným směrem, jakým by se mělo MXGP ubírat. Daleko více bych uvítal, kdyby se autoři zaměřili na samotnou hratelnost a konečně výrazně inovovali jízdní či kolizní model. Fanoušci motokrosu, na které hra cílí v první řadě, by dozajista ocenili i nějaké historické stroje či přítomnost legend tohoto sportu.
Pokud oželíte dynamické počasí, editor tratí a aktuální soupisky, tak vám stejně dobrou službu udělá loňské MXGP Pro. Důležité je podotknout, že když vynecháme tragické MX vs ATV All Out, tak jsou poslední dva díly MXGP společně se sesterským Monster Energy Supercross tím nejlepším, co si mohou příznivci motokrosu koupit. Tohoto faktu bohužel v Milestone zneužívají a nemají problém říct si za jen lehce upravenou loňskou hru opět plnou cenu.
Hodnocení hry
Redakce
Čtenáři
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 12 čtenářů
Díky AI si můžete popovídat s Amouranth. Zadarmo ovšem ani kuře nehrabe
Provokativní streamerka Amouranth začala poskytovat novou službu. Díky umělé inteligenci schopné realisticky napodobit...
Nejlepší Diablo vůbec? První recenze na Diablo 4 nešetří nadšením
Akční hra na hrdiny Diablo 4 se vrací k temným kořenům a alespoň částečně napravuje pošramocenou reputaci kdysi téměř...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Šest nejočekávanějších her, které vycházejí v červnu
V červnu se utkáme se samotným peklem, postavíme si vlastní zábavní park, pokusíme se utéct ze zdánlivě opuštěného...
RECENZE: Hrot je geniální české retro z éry tvrdého socialismu
Nad socialistickým Československem se stahují černá mračna. V ulicích Prahy se děje cosi zneklidňujícího. Místo...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Doom už funguje i v teletextu. Před dvaceti lety by to byla velká věc
Oddaný fanoušek rozběhal klasickou střílečku Doom i skrz zastaralou technologii teletextu. Dokonce ho lze nyní ovládat...
RECENZE: The Chant působí jako nedotažená vykrádačka Stranger Things
Prvotina studia Brass Token sice není vyloženě špatná hra, v mimořádně na horory bohatém závěru roku ovšem nemá žádné...
RECENZE: Forspoken je neriskantní sériová výroba, nejvíc baví běhání
Rozsáhlý herní svět, svižné souboje, spousta efektních kouzel, povedená hudba nebo zábavný parkour. Dalo by se čekat,...
RECENZE: Evil West je přímočará akční jízda ze staré školy
Tvůrci Shadow Warriora přicházejí s další akční peckou, která si na nic nehraje. A znovu to funguje, tentokrát v...
RECENZE: Nový díl Syberie je překvapivě možná ten nejlepší vůbec
Po průměrném třetím dílu se série Syberia překvapivě vrací v plné síle. Jde o nejlepší poctu životu a dílu...

Akční letáky
Všechny akční letáky na jednom místě!