Star Wars Battlefront 2

Pokračování nejprodávanější Star Wars hry všech dob je na světě a vypadá to, že bude trhat rekordy i tentokrát. Co přináší Battlefront 2 nového a v čem naopak pokulhává za konkurencí, to se dozvíte v naší recenzi.

Pokud vám minulý rok nějak unikla Star Wars Battlefront, nejprodávanější hra se Star Wars tématikou vůbec, nezoufejte. Druhý díl je na světě a mým úkolem bude vás s ním na následujících řádcích seznámit. O co tedy jde? Stručně řečeno se jedná o prachsprostou kopii Battlefield 1942 (v případě prvního dílu) a Battlefield 2, zasazenou do stále oblíbenějších Hvězdných válek, takže pokud je vám tento typ her blízký, ale už máte po krk reálně vypadajících samopalů M16 nebo AK-47, určitě čtěte dále.

Hra jednoho hráče
Přestože je Battlefront 2 primárně multiplayerový titul, nechybí v něm kampaň pro jednoho hráče. Ta bohužel v prvním dílu nestála za moc a stávala pouze z několika po sobě jdoucích misí bez špetky příběhu a de facto fungovala pouze jako tutoriál na seznámení s principy hry a nastudování mapy. To si chlapíci z Pandemic Studios moc dobře uvědomili a ve dvojce nám servírují plnohodnotnou kampaň se vším, co k ní patří, včetně příběhu nebo animací. Po vzoru Star Wars Republic Commando se zhostíte role klonových vojáků, konkrétně borců z 501. divize, a v jejich kůži si zabojujete ve vojskách republiky a později i v řadách impéria. Příběh je vyprávěn celkem poutavě, uvidíte spoustu hezky sestříhaných scén známých z filmů a také enginové filmečky jsou koukatelné.

Mise jsou buď zcela nové kousky, které zavedou hráče na místa, kam se ještě v žádné jiné hře neměl šanci dostat (Mustafar, Utapau) nebo předělávky klasických kousků z původního Battlefrondu (Hoth), podíváme se i na taková místa jako loď Tantive IV, která převážela plány první Hvězdy Smrti a novinkou jsou i bitvy ve vesmíru, které mě osobně velice bavily. Ovládání všemožných vesmírných stíhaček od transportních lodí až třeba po imperiální TIE Interceptory sice není tak komplexní jako v simulátoru X-Wing Alliance, spíše naopak je dost arkádové, ale svůj účel plní perfektně. Mnohačlenné bitvy ve vesmíru, kdy podnikáte výpravy do nepřátelského hangáru prostě nemají chybu. Pokud vám ale vesmírné bitvy nebudou vyhovovat, je možné je přeskočit, čímž se dostanete až k samotnému výsadku na planetu. Stavba všech misí, včetně těch ve vesmíru, se neskládá pouze z vymícení nepřátel nebo obsazení všech stanovišť, ale po vzoru Unreal Tournamentu 2004 a módu Assault je potřeba splnit několik po sobě jdoucích úkolů, jako např. bránit konkrétní stanoviště po určitou dobu, zabránit zničení důležité věci, donesení holodisků z nepřátelské základny, prostě klasika. Celkově je design misí povedený a přehledný a nestalo se mi, že bych někde dlouho bloudil.

Výběr z několika známých planet.

Yavin 4 – Obyvatelný měsíc plynového gigantu Yavin se stal výtečným místem pro tajnou základnu rebelů a také místem prvního velkého vítězství nad Galaktickým Impériem, když zde byla zničena první Hvězda Smrti.

Hoth – Ledová planeta vzdáleného hvězdného systému se stala útočištěm rebelů po prozrazení jejich tajné základny na měsíci Yavin 4. Zde byly ale objeveni jednou z imperiálních sond, což mělo za následek jednu z nejslavnějších pozemních bitev, ve které Impérium nasadilo famózní kráčející tanky AT-AT.

Endor – Velice vzdálená planeta, která se navíc nachází na nezmapovaném území. Právě zde byla objevena téměř dokončená druhá Hvězda Smrti, k jejímuž zničení bylo nejprve deaktivovat štít, nacházející se právě na lesy pokrytém povrchu Endoru.

Coruscant – Planeta v samotném srdci galaxie, dříve sídlo Republiky, později Impéria. Je obývaná takovým množstvím obyvatel, že prakticky celá planeta je jedno velké město. Kam až oko dohlédne je vidět pouze obrovské mrakodrapy a stovky vznášedel.

Druhým mód hry pro jednoho hráče je Galactic Conquest, kde si užijete i trochu taktizování. Na galaktické mapě si vyberete území, které se pokusíte získat a za případné vítězství získáte určitý počet kreditů, za který se dají nakoupit nejrůznější bonusy v podobě větší účinnosti zbraní apod. Což o to, nápad to je dobrý, ale vzhledem k tomu, že počítači je zcela jedno, jak taktizuje a hraje si podle svého, zas tak si to neužijete. S tím souvisí další neduh, kterému jsem věnoval následující odstavec.

Povedenou hru jednoho hráče hodně kazí jedna věc a tou je stádo debilů, kterému se říká boti. Umělá inteligence je na úrovni lahve s vodou a během hraní si konečně uvědomíte sílu sloganu ‘jaký si to uděláš, takový to máš’. Boti vám totiž nepomůžou vůbec v ničem a většinou pouze stojí na místě, překážejí a maximálně sem tam vystřelí. Pokud budete mít třeba za úkol zničit v nepřátelské lodi ovládání štítů ve strojovně, není nic jednoduchého než po přistání prostě vyběhnou, vyhnout se bandě zblblých protivníků a rychle jim zdrhnout. Tato skutečnost hru jednoho hráče dost kazí a v porovnání s dnešními standardy je to spíše k pláči.

Velkou novinkou je přítomnost hrdinů, která (až na Leiu a Han Sola) sestává z rytířů Jedi od mladého Anakina až po Darth Vadera. V singlu si poctu hrát za některého hrdinu vysloužíte v rámci příběhové kampaně splněním konkrétního úkolu (např. za Darth Vadera můžete hrát po vstupu do základny rebelů na planetě Hoth), v multiplayeru je to například získáním určitého počtu fragů. Dobrou zprávou je, že hrdina není žádný nesmrtelný bijec, který se prochází po bitevním poli a likviduje protivníky pouhým pohledem, ale hraní za něj je vyvážené a jde zabít pár přesnými střelami. Po jeho smrti pokračujete samozřejmě jako řadový voják a v multiplayeru dostane možnost někdo jiný z vašeho týmu. Přítomnost hrdinů je velice vítaným zpestřením a stát s pistolkou tváří v masku Darth Vaderovi je nepopsatelný pocit.

Přestože běží Battlefront 2 na původním enginu z rok starého prvního dílu, vypadá nad míru dobře a hýbe se dokonce svižněji. Zapomeňte na nějakou high-end sestavu s nabušenou grafikou, tohle rozjede i na dost podprůměrném stroji a to i ve vyšších detailech.

Hra více hráčů
Přestože je Battlefront 2 na trhu poměrně krátkou dobu, získává si stále větší a větší množství fanoušků a nemilosrdně obsazuje první pozice v žebříčcích prodejnosti. Serverů je dostatek, ale bohužel drtivá většina z nich dost laguje. Pokud se navíc připojíte do mapy, kde je více jak zhruba 40 hráčů, stává se hra dost nepřehlednou. Herní módy jsou víceméně klasické, nově zde najdeme Capture the Flag s jednou i dvěma vlajkami a Hunt (proti sobě stojí původní obyvatelé planet jako Jawové, Ewokové apod.), ale nejčastěji se hraje Conquest (obsazení všech stanovišť na mapě) nebo výše popsaný úkolový Assault.

A jak to na dnešní dobu vypadá?
Musím říct, že dost slušně. Přestože běží Battlefront 2 na původním enginu z rok starého prvního dílu, vypadá nad míru dobře a hýbe se dokonce svižněji. Zapomeňte na nějakou high-end sestavu s nabušenou grafikou, tohle rozjede i na dost podprůměrném stroji a to i ve vyšších detailech.

Klady a zápory

Povedená hra jednoho hráče
Skvělá optimalizace
Audiovisuální stránka

Úděsná umělá inteligence
Velké nároky na internetové připojení
Bitvy ve vesmíru nemusí sednout každému

Za podobnou optimalizaci smekám pomyslný klobouk a jsem rád, že můžu upgrade trochu posunout. Bohužel když už není hra náročná na hardware, je náročná na něco jiného, v tomto případě na internetového připojení. Nízký ping je důležitý u každé online hry, zvláště u 3D akce a zde to platí dvojnásob. Herní server si proto vybírejte pečlivě, ať se nestanete snadným cílem. Ještě k té grafice – každá mapa vypadá velice dobře a jako by z oka vypadla své filmové předloze. Modely, ať už postav, zbraní nebo třeba lodí nejsou nijak odflákuté a je na nich znát velký smysl pro detail. Zvukový a hudební doprovod snad ani nemá cenu zmiňovat, přeci jenom hry z dílen Lucas Arts jsou v tomto ohledu jedny z nejkvalitnějších na trhu a Battlefront 2 není výjimkou.

Verdikt: Star Wars Battlefront 2 jsou důstojným pokračováním svého předchůdce a parádní volbou pro ty, kterým moc nesedlo válečné téma Battlefieldu 2. Battlefront 2 vás překvapí pěkně zpracovanými mapami, povedenou singleplayerovou kampaní a parádní optimalizací. Bohužel hru kazí dost mizerná umělá inteligence a také velká náročnost na kvalitní internetové připojení. Jako výsledný produkt si ale hra určitě zaslouží nadprůměrné hodnocení a mé jednoznačné doporučení jak fanouškům Star Wars, tak milovníkům online klaní.