RECENZE: Efektní akce, která nemá duši. Nový Ninja Gaiden zklamal

Rozšíření hlavní série Ninja Gaiden je sice obrazově poutavé, dynamické, plné zombíků i štiplavého humoru, ale po herní stránce jde o obyčejný průměr.

V Yaiba: Ninja Gaiden Z si zahrajete za bojovníka s všeříkajícím jménem Yaiba Kamikaze. Ten není zrovna fanouškem hrdiny hlavní série Ryu Hayabusy, který ho téměř rozsekl "vejpůl". Ovšem jeho cestu za pomstou zkomplikuje zombie apokalypsa.

Děj je typické přepálené béčko plné sexuálních narážek, ujetých postav, ninjů, živých mrtvých a podobných propriet, které jasně říkají, že hru nelze brát úplně vážně. A upřímně, příběh není zase tak zajímavý, abyste se nemohli dočkat, jak to dopadne.

Ninja Gaiden Z

Ninja Gaiden Z je rubačka, takže se dá přimhouřit oko nad tím, že scenáristé nenabízejí nic příliš strhujícího. Hlavní je, aby akce byla dynamická. A tento požadavek byl splněn.

Rychlá a primitivní

Ninja Gaiden Z je extrémně rychlou hrou, ve které se na vás valí desítky nemrtvých různých tvarů i schopností. Jenže to má háček. Herní mechanismy rozhodně nejsou tak propracované, aby byl fanoušek komplexní akce spokojen.

Zatímco u předchozích titulů hrála výraznou roli určitá míra taktiky (například ve formě zvolení vhodné zbraně), tak tentokrát se na něco podobného příliš nesází. Tempo hry je totiž tak rychlé a dění tak zmatené, že v podstatě není čas na nějakou strategii. Prostě jen zběsile bušíte do tří tlačítek pro útok a provádíte vizuálně poutavé kombinace úderů.

Kdo je Ryu?

V Yaiba: Ninja Gaiden Z sice není Ryu Hayabusa hlavním hrdinou, ale i tak se tu objeví. Ostatně není divu, patří k nejznámějším herním postavám vůbec. Ryu je členem klanu, který má mezi předky draky, a to z něj dělá slušného bijce. Poprvé se Ryu objevil ve hře Ninja Gaiden v roce 1988. Titulu se dařilo, takže na něj navázalo několik dalších pokračování. Čím více jich bylo, tím oblíbenějším se Ryu stával.

Nebylo tak překvapením, že se objevil i v další známé herní sérii, tentokrát bojovkové Dead or Alive, a také se mihl v Dynasty Warriors: Strikeforce nebo Warriors Orochi 3. A dokonce jsme ho mohli vidět ve filmové podobě hry Dead or Alive, kde si ho zahrál Kane Kosugi. Je to prostě populární chlapík. O tom svědčí i fakt, že se často umisťuje v různých žebříčcích nejoblíbenějších videoherních postav a je označován za jednoho z nejznámějších virtuálních ninjů.

Je sice bezva, že vaše útoky vypadají dobře, čemuž pomáhají i hektolitry krve, které z nepřátel stříkají, ale po chvíli to omrzí, protože po hráči se nechce žádná větší invence. Rozhodně ne v případě řadových protivníků. U nich se jednoduše vyplatí pouze náhodně mačkat tlačítka.

Se strážci úrovní je to trochu lepší. Sledujete jejich styl útoků a přizpůsobujete se jim. Střety s bossy jsou občas velmi náročné, takže se připravte na to, že si je zopáknete. Obtížnost je spíše skokového charakteru a místy až přehnaná.

Ninja Gaiden Z

Tituly Ninja Gaiden prosluly tím, že jsou poměrně náročné, ale spravedlivé. Předcházející projekty sázely na to, abyste byli pečliví a přemýšleli nad tím, jak se vypořádáte s nepřáteli. Ninja Gaiden Z je sice také místy velmi těžký, ale spíše kvůli přepálené zběsilosti a také dalším faktorům.

Tím je například kamera, která často mapuje dění z nevhodného směru. Není výjimkou, že má člověk problém zorientovat se, co se děje. A jak asi tušíte, desítky nepřátel a nevhodné úhly kamery, to není dobrá kombinace.

Ninja Gaiden Z

Do hry je implementován jednoduchý systém vylepšování, kdy investujete získané body z nepřátel do několika různých vlastností. To určitě neuškodí, ale jen málo nových talentů je zajímavých a skutečně nápomocných.

A nepotěší ani sekvence, ve kterých se skáče a šplhá. I těm ubližuje rychlost. Hlavní postava se rozběhne a vy musíte stisknout určitá tlačítka. Pokud se vám to nepodaří, pak obvykle následuje okamžitá smrt a načítání od poslední automaticky uložené pozice. Jsou momenty, kdy je kvůli nepřehlednému designu úrovní velmi obtížné odhadnout, který ovládací prvek je v danou chvíli vhodný. Nezbude nic jiného, než tipovat.

Grafika a humor to nezachrání

Pokud v něčem hra vyniká, je to obrazové ztvárnění. Cel-shadový styl jí sluší, neustále něco vybuchuje, efekty útoků vypadají dobře, takže grafiku můžeme pochválit.

Docela zábavný je i humor, i když občas až zbytečně oplzlý. Znáte ty momenty, kdy tvůrci příliš tlačí na pilu.

Ale ani to projektu nepomohlo, aby se vyšvihl nad průměr. Jde o bezduchou akci, která sází hlavně na to, aby lahodila oku, a herní mechanismy jsou odsunuty až na druhou kolej. To speciálně u hry s nálepkou Ninja Gaiden zamrzí dvojnásob. Titul je k dispozici ve verzi pro Playstation 3, Xbox 360 a Windows.