RECENZE: Disney Illusion Island je líbivá hopsačka s myšákem a jeho bandou

Disney Illusion Island je klasická 2D hopsačka říznutá metroidvanií, která nedělá nic vyloženě špatně, ale ani se z ní neposadíte na zadek. Bonusem je lokální kooperace až vy čtyřech hráčích.

Disney Illusion Island zaujme na první pohled tím, jak vypadá. V hlavě stále mám, řekněme to slušně, nehezkou 3D animaci z Mickeyho klubíku. Disney Illusion Island se ovšem po vzhledové stránce odkazuje ke klasickým groteskám, na něž před deseti lety navázal povedený seriál Mickey Mouse. Ve hře ožívají myšák Mickey, Minnie, kačer Donald a pes Goofy a vypadá to naprosto parádně.

Prostředí, v němž se čtveřice pohybuje, je výrazně stylizované, působí snově a trochu nenápadně. Za kratší provaz pak tahá příběh, kdy se z pozvánky na piknik vyklube další klasická záchranná mise. A úplně nejhůř na tom jsou všechny ostatní, výtvarně velmi nezajímavé postavy. Pokud bych si odmyslel myšáka a jeho bandu a nahradil je těmito tvory, fungovalo by to? Obávám se, že ne.

Na druhou stranu, hlavní čtveřici byla věnována poměrně velká péče. Hrdinové se postupně učí novým schopnostem, a byť jsou po herní stránce všechny postavy stejné, každá má svoji vlastní animaci. Takže zatímco kluzák v podání Minnie je paraplíčko, s nímž pluje po vzduchových vlnách, myšák namísto toho používá šlapadlo s vrtulkou. Když hrajete v kooperaci a postavičky se obejmou, doplní se zdraví. Jsou to právě tyto maličkosti, které vytvářejí kouzelnou atmosféru.

Ani po herní stránce to není špatné. Disney Illusion Island je naprosto klasická 2D hopsačka, která se řadou prvků odkazuje k minulosti, zároveň ovšem používá všechny moderní berličky, aby nebyla frustrující. Tvůrci vsadili na dva prvky. Tím prvním je žádný boj. Ano, jsou tu nepřátelé, ale musíte je zkrátka přeskočit, přehoupnout se přes ně apod. To platí i při soubojích s bossy.

Druhým je pojetí metroidvanie, byť hra tento koncept plně naplňuje až v případě, že chcete vyzobávat různé sběratelské předměty, obrázky, fotky. Pokud jste ten typ hráče, bouchejte šampaňské, je tu toho požehnaně. V praxi musíte vždy prošmejdit danou oblast, abyste (většinou) našli tři klíče a otevřeli bránu, což je trochu nenápadité a nudné.

Do některých míst se posléze vrátíte s novou schopností, ale jen proto, aby se vám otevřela další část mapy. Naučíte se odrážet od zdí, rozrážet podlahu, zhoupávat se, plachtit či plavat pod vodou. V některých sekvencích pak tyto schopnosti musíte využívat v rychlém sledu.

Když už je řeč o mapě, vždy víte, kam jít, a budete ji používat pro plánování trasy. Hra je v tomto poměrně přívětivá a nenechá vás bloudit v již vyřešených částech levelu. Postupně se navíc díky schopnostem vyjeví různé zkratky a teleporty. Domnívám se, že sázka na metroidvanii byla zbytečná a hra by lépe fungovala v klasickém pojetí.

Co se obtížnosti týče, záleží na vás. Pokud si věříte, můžete hrát s jedním srdíčkem, pokud chcete pohodu, zvolíte si do startu tři s tím, že časem se ještě navýší. Ve hře vlastně nelze doopravdy zemřít. Pokud přijdete o všechna srdíčka, objevíte se u záchytného bodu – poštovní schránky. A těch je ve hře požehnaně.

Problém je, že herní design není po většinu času nějak extra zajímavý. Jasně, je tu pár moc pěkných pasáží, v nichž zúročíte své schopnosti, ale je to jen takové nadechnutí k něčemu, co nepřichází. Zbytek je prostě jen obyčejný. Ne špatný, ale obyčejný. Obtížnost roste lineárně. Na začátku je hra zbytečně lehká, později už místy potrápí. Pokud chcete hrát s dětmi, mám pocit, že takový Yoshi’s Crafted World to trefil lépe. Nebo Super Mario 3D World + Bowser’s Fury.

Disney Illusion Island je fajn jednohubka, kterou pohodlně sfouknete pod deset hodin s tím, že je tu prostor pro vyzobávání collectibles. Hra nedělá nic vyloženě špatně a v některých momentech dosahuje hopsačkových výšin. Bohužel je tu pak ten zbytek, který je na dnešní poměry až moc obyčejný.