S Bravely Default 2 jsem prozatím strávil přes osm hodin a jak už to u hutných her na hrdiny bývá, stále mám pocit, že jsem na úplném začátku. On to tedy při pohledu na herní mapu nebude jen pocit, ale co už.
Hlavním hrdinou je námořník Seth, kterého od smrti v rozbouřených vlnách zachrání jeden ze čtyř mocných krystalů. Právě ty je třeba ochránit, jinak čtveřice mocných živlů v nesprávných rukou zpustoší celý kontinent. A to se už tak trochu děje.
Příběh není nijak zvlášť originální a popravdě se nebojí ani řady klišé, na druhou stranu díky zajímavý postavám je zábavné ho sledovat. Kromě námořníka, k němuž promlouvá síla krystalu, tu máme princeznu Glorii, jejíž království Musa byla zničeno. Vydává se na cestu, jejímž cílem je shromáždění všech krystalů.
 |
Učenec Elvis je jedna z těch rozmařilejších a svéráznějších postav, zatímco žoldačka Adelle, která ho doprovází, naplňuje v družině roli té příkřejší. Kromě toho se k partě čas od času připojují různé postavy – třeba hned u té první mě mrzelo, že jsme se s ní museli rozloučit. Díky tomu si ovšem udržuje prvek novosti, což se počítám u sto hodinového RPG bude hodit.
Bravely Default II připomene několik různých her. Hra si samozřejmě uchovává svoji původní stylizaci, nicméně jsou zde patrné i prvky z Octopath Traveler. Každopádně vypadá opravdu kouzelně. Vzpomněl jsem si i na poslední Yakuzu, ať už volitelným pokecem party na určitých místech, nebo systémem tříd. Tomu všemu se budu podrobněji věnovat v recenzi, v těchto prvních dojmech bych se rád zaměřil na souboje.
Bravely Default II
Postupně si rozšiřujete možnosti, jak si svoji skupinu poskládáte, respektive jaké role bude kdo zastávat. U každé postavy zvolíte primární třídu a sekundární, díky níž lze používat další sadu dovedností. Například Elvis ve hře začíná jako Black Mage, který na nepřátele sesílá oheň či blesky. Když mu k tomu nastavím White Mage jako podtřídu, může skupinu léčit či ochránit štíty.
Bitvy probíhají klasicky na tahy s využitím systému Brave a Default, který se k sérii váže. To znamená, že si můžete postupně ušetřit až čtyři tahy, abyste je použili náraz v jednom kole, nebo naopak zaútočili víckrát na dluh a pak byli další kola bezbranní. Je to poměrně zábavný koncept, kdy strategicky volíte tempo bitvy.
Na začátku je to fuk, jednoduše naklikáte maximální počet akcí dopředu a nepřátele ve vašem kole rozdrtíte. Jenže pak přicházejí silnější nepřátelé, opustí vás první dočasný parťák, který družině výrazně pomáhal, a vy se musíte začít spoléhat sami na sebe.
Bravely Default II
Využívat ve svůj prospěch musíte i náchylnosti na určitý typ zranění a počítat s rezistencemi. Zkrátka když vidíte monstrum, které redukuje zranění z mečů či seker o padesát procent, tak to do něj napálíte něčím jiným, třeba fireballem.
V každé bitvě se hraje o čas, takže se snažíte maximalizovat útok, abyste omezili, či případně úplně odvrátili drtivé útoky nepřátel. Také platí, že v dungeonech nelze kromě jediného místa ukládat, takže se vyplatí nakoupit dostatečné množství lahviček a dalšího užitečného materiálu.
Pokud jsem vás alespoň trochu zaujal, určitě vyzkoušejte demo. Prozatím nevím, jak moc bude třeba grindovat. Prvních pár hodin je na standardní obtížnost vyloženě snadných, ale pak, zhruba v druhém městě, začíná příjemně přituhovat. Uvidíme, každopádně z toho co jsem viděl a zažil, jsem optimistický.
Hra vychází 26. února na Switch.
