Pokud bychom mohli věřit jen trailerům, tak chystaný Starfield bude minimálně hrou roku, ne-li rovnou desetiletí. Vývojáři z Bethesdy na tomto megalomanském RPG pracují nějakých osm let a jeho rozsah má být epický, když nabídne přibližně tisícovku unikátních planet, na kterých bude možné přistát a do posledního metru je prozkoumat. Jenže historie už nás dávno naučila nevěřit PR zprávám a v případě hlavního designéra Todda Howarda to platí dvojnásob. Ostatně tato parodická písnička nevznikla jen tak z ničeho:
Většina jeho her se stala kultem, ovšem z podstatné části za to vděčí trpělivým fanouškům, kteří chybami prolezlé open worldy nezištně spravují skrze modifikace. Ne nadarmo si tak k oznámenému datu vydání připočítávají nejméně půl roku, než se opraví aspoň ty nejkřiklavější chyby.
K čemu je dobré vědět, že vývojáři zvažovali kooperaci váce hráčů, když ve hře nakonec nebude?
Ne, nemyslíme si, že bude Starfield propadák, naopak vypadá skvěle, jen je potřeba si zachovávat zdravý odstup. Který si ovšem určitě neudržuje člověk vystupující na internetu pod přezdívkou Gokamo. Ten totiž pečlivě analyzoval a katalogizoval každou zmínku o hře, která se kdy od jejího oznámení objevila v mediálním prostoru, a teď, necelé dva měsíce před vydáním, vydal jejich kompilaci v podobě gigantického, víc než tisícistránkového elaborátu. Pokud byste se tedy chtěli cokoliv o hře dozvědět dopředu, s největší pravděpodobností to najdete zde.
I když to Gokamo myslel bezpochyby dobře a v dokumentu se dokonce několikrát obrací na vývojáře s prosbou, aby ho zaměstnali, něco mi říká, že z toho bude spíše mrzení. Hry nejsou stroje a jejich tvorba není jen otrocké plnění původního plánu, naopak v dlouhém procesu vývoje se mnohé mechaniky živelně mění. Některé nápady mohou na papíře vypadat zajímavě, v praxi se však ukážou jako nefunkční, naopak se mohou zas objevit úplně nové. Jenže už jsme se naučili, že herní komunita na jakékoliv změny nereaguje dobře a cokoliv, co bylo slíbeno a do výsledné hry se nedostalo, je vnímáno jako podvod. Stačí si jen vzpomenout, kolik zbytečných emocí bylo vyplýtváno jen proto, že v Cyberpunku 2077 chyběla původně slibovaná možnost cestování MHD.
Gokamo musel tvorbou dokumentu strávit spoustu času, běžný člověk jeho práci ale neocení a pro vývojáře jde spíše o upletený bič, protože je nyní komunita bude moci snadno konfrontovat s jejich původními vizemi. Všechny předložené spekulace pak přijdou vniveč v momentu, kdy hra oficiálně vyjde. Celý dokument lze tak nejlépe zhodnotit slavnou scénou z filmu Pelíšky:
