Že dnes na PC vychází hry v mizerném stavu, bohužel není žádnou novinkou. Hráči mají v podstatě jen dvě možnosti – nadávat na internetu, anebo si chvíli počkat na několik záplat a nekazit si zážitek. Z největších průšvihů poslední doby jmenujme třeba Star Wars Jedi: Survivor, The Last of Us Part 1, nebo třeba Redfall, nejhůře v tomto ohledu ovšem dopadla strategie Cities: Skylines 2.
Většinu hry strávíte ve strategickém nadhledu, detailní objekty v něm rozhodně neoceníte.
Její vývojáři ze studia Colossal Order ostatně už dopředu avizovali, že jejich dílo není v optimální kondici a poprosili fanoušky o shovívavost. A skutečně ji potřebují. I když, co se herních mechanismů týče, jde o povedeného nástupce, který v mnoha ohledech vylepšuje dnes už legendární první díl (viz naše recenze), přijetí ze strany fanoušků je spíše rozpačité, o čemž svědčí hodnocení pouhých 57 % kladných recenzí na Steamu.
Důvodem je především mizerná optimalizace, které nestačí ani nejsilnější sestavy dneška. Vysvětlit, proč tomu tak je, se pokusil na svém blogu finský technologický nadšenec Paavo Huhtala. Jde o náročný text, který bude pro většinu laiků až příliš technologicky odborný, obsahuje však mnoho zajímavých poznatků.
Zjednodušeně řečeno vývojáři nedokázali správně implementovat technologii Level of Detail (LoD), která se stará o přizpůsobování kvality zobrazovaných objektů v závislosti na jejich vzdálenosti od kamery. Ještě více zjednodušeně – Cities: Skylines 2 plýtvá hardwarovými prostředky, protože zbytečně vykresluje i věci, které lidé nemají žádnou šanci spatřit.
apparently one of cities skylines 2's many performance issues is that it uses high poly models for each of the thousands of people walking around your city. including their individual teeth https://t.co/r23mTY6kV2
Jako důkaz takového zbytečného detailu můžeme uvést například to, že každý z mnoha obyvatel vaší virtuální metropole má vymodelovaný chrup v maximálních detailech. Tento poznatek obletěl sociální sítě a byl tak vysmíván, že se k němu vydavatelství Paradox raději oficiálně vyjádřilo. Podle nich všechny důvody implementace zubů naplno oceníme až v plánovaných rozšířeních a v tuto chvíli nemá na chod hry žádný negativní dopad.
Paavo s tím souhlasí, ale zároveň vyjmenovává řadu dalších zbytečně detailních objektů ve hře, které už dopad mají. Trubky, ploty, patníky, klimatizace na stěnách budov, větráky apod. sice vypadají skvěle, ve strategickém pohledu ovšem nepotřebujete, aby překypovaly detaily.
V typické scéně prý hra počítá 121 milionů vrcholů a 36 milionů rastrovaných trojúhelníků, z nichž se skládá výsledný obraz. Pro shora viděnou budovatelskou strategii je to zbytečně množství, na sociálních sítích však někteří ukazují i desetinásobné hodnoty. Při takovýchto číslech je nereálná i pouze třicetisnímková hranice, na kterou vývojáři prý od začátku cílili (viz náš článek).
Možnost zazoomovat až na úroveň ulice je samozřejmě fajn, většina lidí by však dala přednost plynulosti.
Fanoušci dnes vývojářům spílají, Paavo má pro ně však pochopení. Měli prý smůlu v tom, že vsadili na engine Unity, který během vývoje jednoduše nepřipravil všechny potřebné technologie, i když byly prý dopředu slibovány. Museli se tak spolehnout na vlastní softwarové nástroje, které samozřejmě nejsou ještě plně otestované. „Můj výzkum mi zabral velkou část volného času z posledního týdne a půl, ale také mě to přimělo ocenit, jak vysoké cíle si vývojáři této technicky ambiciózní, ale problematické, hry před sebe položili a také s nimi více sympatizovat,“ shrnuje svou obsáhlou anlaýzu Paavo.
Inu vývoj se neděje ve vzduchoprázdnu a vývojáři musí dělat kompromisy. Hry prostě nejde posuzovat podle několika málo metrik jako housky na krámě a pokud nehodláte nad nějakými nedodělky přimhouřit oko, jednoduše si je nekupujte v den vydání. Technicky rozbitá hra se dá časem vylepšit, z optimalizovaného, ale z odbytého braku ovšem nikdo už později diamant nevykřesá.
