Pojďme si vyprávět děsivé příběhy. Z některých tuhne krev v žilách

  • 10
Dušičky, Samhain či Halloween, prastarý tajemný svátek, který oslavuje čas, kdy se mají prolnout světy. Je to doba, kdy můžete bezelstně sledovat maraton hororů od rána do večera, ale i období, kdy si lidé vyprávějí strašidelné historky hluboko do noci. Děsivé, tajemné a znepokojivé příběhy. Nebyl jich ušetřen ani herní průmysl.

Polybius žije dál v legendách

Píše se rok 1981 a v amerických hernách se objevuje nový herní automat. Nese podivný řecký název: Polybius. Nejspíš je pojmenovaný podle řeckého historika, který vymyslel šifrovací systém zpráv – Polybiův čtverec.

Toto je pravděpodobně nejstarší dohledatelný internetový příspěvek na téma Polybius.

Samotný arkádový automat byl jedna velká enigma. Zaměstnanci heren si ani nevzpomínali, že by někdo automat přivezl. Objevil se zčistajasna a prý se kolem něj pravidelně motali podezřelí vládní agenti v černém. Ze všeho nejvíc bylo zlověstné to, že vysílal do hlav hráčů podprahové signály. A nic pěkného, měly ovlivňovat mysl hráčů takovým způsobem, že způsobovaly i zástavu srdce a chorobnou závislost. Nejstarší herní legenda se zrodila.

Teorie podprahového či subliminálního signálu není nic nového. Jeden zaznamenaný pokus pochází dokonce z naší domoviny. Erotický pořad Peříčko v roce 2001 vkládal podprahové signály do znělky. Něco, co jsem jako mladík ještě základní školou povinný samozřejmě vůbec neviděl v přímém přenosu. Stejně jako jsem vůbec neviděl v podobném věku sci-fi horor Horizont události, který využíval podobného podprahového triku. „BDSM porno“ scéna z pekla se mi díky tomu vpila do paměti jako kyselina. Něco, co vám zprostředkuje jen staré dobré analogové vysílání na CRT televizi nebo CRT monitor herního automatu. Skutečný analogový horor, který v digitální éře nelze replikovat kvůli nedostatečné snímkovací frekvenci videí.

Polybius byl spojován se vším možným, od evoluce vládního experimentu MK-ULTRA, po muže v černém. Existoval ale opravdu automat, který ovlivňoval mysl lidí? A mohl je dokonce i zabít? Podle nejnovějších informací jde o smyšlenku.

První zprávy o automatu se objevily na Usenetu roku 1994. Jsou však ztraceny. Nejstarší dohledatelný internetový post pak vyšel 6. 2. 2000 na stránce clickto.com, nyní dostupný přes archive.org s jedinou změnou postu 3. 3. téhož roku. Důvod revize stránky: Slyšel někdy někdo o téhle hře? Ptá se autor postu. Urban myth se nejspíš nechal inspirovat ve filmové klasice The Last Starfighter z roku 1984, kde je arkádový automat převlečené verbovací zařízení mimozemšťanů, a v pár tematických pulp fiction novelách.

Jak je ovšem možné, že lidé přísahají, že automat v roce 1981 opravdu viděli, nebo hru opravdu hráli? To jsou všichni lháři? Někteří možná, ale existuje fenomén falešných vzpomínek, kterému se dnes říká Mandelův efekt. Něco jsou maličkosti, živě si pamatujeme, že v našem oblíbeném seriálu z dětství měl hlavní hrdina červené boty, přitom byly zelené. Lidé jsou však přesvědčení, že viděli celé neexistující epizody seriálů, konce filmů nebo úseky her. To, že někdo odpřisáhne, že Polybius hrál, nemusí být jen snaha se zviditelnit, ale hrátky mozku. Zkuste si jednoduchý test: jak se správně píše jméno Brockova ikonického kamenného pokémona? Onyx, nebo Onix? Jediným nezvratným důkazem existence by byl datovaný zápis z deníčku z roku 1981, něco jako: „milý deníčku dnes jsem hrál divnou hru Polybius, bolí mě z ní hlava a domů mě sledovala podezřelá dodávka.“

Co na to řekl pravděpodobný tvůrce hoaxu, filmař (The Possesion) a milovník mýtotvorby (Dybbuk Box) Kevin Mannis? „Možná jsem to byl já, něco takového si pamatuji, ale nevzpomínám si přesně. Víte, mnoho online příběhů chce čas, některým to trvá celá léta, a když už se dostanou pořádně ven, stěží připomínají originál.“ Možná, že největší tajemství Polybiusu nakonec není o pravosti hry, ale to, jak zněl mýtus původně a jak se změnil v průběhu let. Odpověď je možná skrytá v jiné legendě o zabijácké arkádě a tento příběh je prokazatelně založen na skutečných událostech.

Berzerkova kletba

V roce 1980 vyšla hra, která o rok později inspirovala původní Castle Wolfenstein – jmenovala se Berzerk. Klasická arkáda, střílíte zástupy robotů, ale s malým twistem. Po vyčištění herní obrazovky se objevil nezničitelný smajlík Evil Otto. Hráč mu musel utéct do další úrovně. Berzerk byl populární. Kabinety se objevovaly po celých Spojených státech. Jeden konkrétní, v arkádové herně Friar Tuck’s Game Room, byl nechvalně proslulý. Prý se nad ním vznášela kletba zlého Otty, který se hráčům mstil. Možná za to mohlo umístění herny. Stála hned naproti hřbitovu.

Berzerk

Osmnáctiletý Peter Burkowski jde v roce 1982 do své oblíbené herny. Mrzne, takovou zimu Calumet City nepamatuje. Prodírá se obtížným zasněženým terénem, ale co, vždyť to je kousek. Už se těší, až završí s kamarádem Benem den u hry, ve které je tak dobrý. V Berzerku se mu ten den náramně daří, už třikrát překonal nejvyšší skóre. Počtvrté si ovšem hru už nikdy nezahrál. Když se potřetí podepsal na výsledkové tabuli, ustoupil od kabinetu a ztratil vědomí. Než stihla dojet sanitka, už bylo pozdě.

Smrt si přišla i pro sedmnáctiletého Edwarda Clarka. Incident se stal ale až v roce 1988. Edward hraje jednu arkádu za druhou. Chce je vyzkoušet všechny. Pak přijde ke stejnému automatu, u kterého skonal šest let nazpátky Peter. Usmálo se na něj štěstí, někdo nechal v automatu pár žetonů. Edward se podíval kolem sebe, nikdo nepřicházel, a tak jeden žeton vložil do kabinetu. V tom se ze stínu vynořil šestnáctiletý Pedro Roberts, místní grázl. Osočil Edwarda z krádeže jeho žetonů, ale byla to lež. Hrozil, že pokud ho Edward nepustí ke hře, že uvidí. Na důkaz, že to myslí vážně, vytáhl Roberts nůž.

Pracovníci herny zakročili a promptně agresivního potížistu vykopli na ulici. Edwardovi doporučili, ať v herně zůstane co nejdéle pro svou bezpečnost a aby šel domů oklikou. Edward nedbal varování, šel přímou cestou. To byla fatální chyba. Jen o ulici dál na něj v temné uličce čekala Robertsova banda. Roberts rychle přistoupil k Edwardovi a bodl ho do hrudi. Edward podlehl zranění nedlouho potom.

Jeff Dailey, 19 let. Začátek roku 1981, Jeff tráví v herně Friar Tuck’s Game Room celý den. Hraje Berzerk. Je v tom opravdu dobrý, utratil zatím jen jediný žeton. Hra má 64 000 úrovní, skóre stále roste a pořád je kam postupovat. Číslo se nakonec zastaví na 16 660. Okamžik poté se Jeff skácí k zemi. První oběť? Proč jsem si chronologicky první příběh nechal nakonec? Ten jediný je totiž hoax, vymyšlený bulvárem, aby opepřil případ Petera Burkowskiho.

Jeff sice hrál v herně Berzerk, ale zemřel při havárii až dlouho poté. A co ostatní případy? Tak trochu jako prokletí faraonů. Peter zemřel na zástavu srdce. Sice byl mladý, ale měl skrytou vzácnou srdeční chorobu. Srdce se mu zastavilo z důvodu celodenního vyčerpání. A Edwardův případ je pouze důkazem, že bychom se neměli bát strašidel, ale lidí. Téma, které se naneštěstí line celým článkem.

Ať už Kevin Mannis vymyslel Polybius, nebo ne, v něčem má pravdu. Mýty rostou, skutečné události se zveličují, lidé zapomínají detaily, a tak se ze dvou tragických událostí postupem času mohla stát legenda o tajemné mašině, která ovlivňuje mysl a dokáže hráče zabít. Polybius přeci jen zní tajemněji než Kletba zlého Otty. Otázkou zůstává, co vypustil Kevin Mannis do světa jako prvotní legendu? A proč si dal začátkem roku 2022 jako fotku na Facebook herní automat Polybius?

Hnus z deep webu

Deep web je místo opředené tolika legendami, že by to vystačilo na knížku. Jde o temnou, nebo spíš ještě temnější stranu internetu. Údajně si na deep webu můžete koupit letadlovou loď, najmout zabijáky, zhlédnout snuff i interview s mimozemšťany. To vše může být pravda. Deep web je ekosystém sám o sobě, který nechce být objeven. Skoro všechny stránky jsou skryté, přístupné jen těm, kteří znají přesné onion adresy. Ti, kteří se ze zvědavosti ponořili do deep webu, vypráví děsivé historky.

Co když ale někdo propašuje skutečné stránky z deep webu do své hry? Welcome to the Game je kontroverzní, ale zajímavá hororová série. V roli žurnalisty se snažíte vypátrat zmizelou osobu a jediným vodítkem je právě deep web. Celá hra je o průzkumu znepokojivých, až ohavných stránek, které působí prostě špatně, nepřirozeně: weby extrémistických kultů, kuplířů, nebezpečných úchylů i stalkerů. Všechno vypadá tak realisticky, až z toho mrazí. Hráči tvrdí, že některé stránky byly skutečné. Prý ale zmizely z deep webu v roce 2016 při velké razii. Kontroverze se netýká jen obsahu, ale i samotného vývojáře. Údajně mohl manipulovat hrou v přímém přenosu streamerům, kteří se mu znelíbili. Hru tak nešlo kvůli jeho zásahu dohrát.

Vývojář se asi nemusí strachovat, že ho někdo bude žalovat za krádež duševního vlastnictví, ale vzhledem k povaze vypůjčených stránek bych se asi bál horší věci. Že objeví Rudý pokoj.

Hra, kterou posedl ďábel

Když uvážíme, jak prohnilé místo deep web je, asi i tušíte, že není radno z něj cokoliv stahovat. Už vůbec ne instalační soubor s názvem Sad Satan. To je hra, kterou jistý youtuber Jamie stáhl z deep webu, a pak se nestačil divit. To, kam příběh vyeskaloval, youtuber rozhodně nečekal.

Sad Satan

Neumětelsky vytvořený walking simulátor se objevil na youtubovém kanálu Obscure Horror Corner v roce 2015. Jamie se nejdříve bál, že hra bude obsahovat nelegální porno či snuff, ale nic takového ve hře prý nebylo. Místo toho byl Sad Satan plný podprahových zpráv, divných obrázků a zvuků.

Na kanálu se postupně objevilo několik epizod gameplay záběrů. Každá epizoda byla znepokojivější než předešlá. Mimo kontext probleskávající fotky politických elit a pedofilů, hlas vraha Charlese Mansona i surrealistické obrázky a zkreslené zvuky. Dokonce i fotka z hradu Konopiště. Jediným interaktivním prvkem byl pokřivený model dětí, které pronásledovaly hráče.

Problém zneužívání dětí byl nosným tématem hry. Hra ho odsuzovala, kryptický název poukazoval na to, že některé činy jsou tak ohavné, že i ďábel z nich pláče. Jamie přestal po pár dílech hru hrát. Zdálo se, že ovlivňuje celý jeho počítač. V notepadu se mu začaly objevovat nesmyslné zprávy nebo výhrůžky. Počítač posedla démonická entita, nebo hacker? Vyberte si.

Čím víc se redditoři prohrabávali fakty, tím rychleji aura tajemna opadávala. V některých prohlášeních si youtuber protiřečil a údajný deep web link, co mu měl poslat uživatel s přezdívkou ZK, byl v neplatném onion formátu. Diváci došli k závěru, že youtuber chtěl jen přilákat pozornost na svůj kanál. Ať byla pravda jakákoliv, Sad Satan měl ještě jedno strašné překvapení na závěr.

Po pár měsících se na 4chan objevila tato zpráva od uživatele ZK: „To, co jste viděli na YouTube, je špatně. Nevěřte tomu srabovi z Obscure Horror Corner. Neukázal vám, co je ve hře doopravdy.“ Nad tím se zlověstně vznášel odkaz na „pravou“ verzi Sad Satan. Šlo o odlišnou, zjednodušenou verzi hry. Ukrývala šokující obsah. Probleskující fotky mrtvol, zneužívání nezletilých a extrémního násilí. Některé fotky byly přímo usvědčující důkazní materiály z razie proti pedofilní síti. Něco, co s jistotou pocházelo z deep webu. Jako bonus byl ve hře virus, který totálně zdemoloval počítač.

Jamie byl v rejži, vše ukazovalo na něj. Byl opravdu tak šílený, aby vypustil do světa hru s obsahem, který mu zajistí mříže? Nebo byl obětí někoho, kdo jeho počáteční fikci přeměnil ve skutečnost? Youtuber se odmlčel a už o něm nikdo neslyšel. Ponaučení zní: nestahujte exáče z deep webu, číhá v nich Satan a viry.

Petscop, dětská hra o dětské tragédii

Umělci se stále snaží nacházet nové způsoby, jak prezentovat svou myšlenku. YouTube je skvělým pískovištěm plným originálních nápadů a konceptů. ARG jako Local58, Backrooms od Kyen Pixela, Catastrophic Crow nebo super komplikovaná ARG doprovázející Inscryption, to jsou skvělé projekty. I zmíněný Sad Satan byl nejspíš ARG, která se vymkla kontrole.

Hry už nejsou jen aktivní zábavou, ale i pasivní. Hráči mají své oblíbené youtubery, kteří odehrají hru za ně, ať už to je AAA hra nebo indie titul, který hrálo podle statistik Steamu všehovšudy pět lidí. Je to i prostor pro gameplay fiktivních her. Nikdy si je nezahrajete, ale stejně se do nich můžete ponořit. Přesně takový je Petscop.

Údajně jde o prototyp PS1 titulu z roku 1997 od společnosti Garalina. Jistý Paul měl hru najít doma a jako důkaz, že hra existuje, uploadovat záběry na YouTube pro své přátele. Na povrchu jde o vykrádačku Pokémonů, ale za barevnou fasádou je ukrytý temný svět inspirovaný skutečností – Newmaker Plane.

Série byla na YouTubu hit a stala se ihned ideálním materiálem pro herní teoretiky. Co je vlastně hra zač? Proč to vypadá, že jde o zpověď vraha ukrytou ve formě hry? Nebo je hra posedlá duchy? Vše začalo dávat smysl, když si herní detektivové spojili na první pohled nic neříkajících pojmy: Newmaker, Tiara, Quiter’s Room a Rebirth. Vysvětlovat příběh Petscop zabere v tom lepším případě minimálně hodinu, lore je tak obsáhlý, že existují stovky stran jeho analýzy. A nutno říci, že ač je případ Newmaker pro hru důležitý, příběh se za ta léta hodně odklonil a autor projektu Tony Domenico upozornil, že šlo jen o jednu z inspirací. Co tedy spojuje čtyři nesourodé pojmy? Srdceryvný případ Candace Tiary Elmore.

Candace Tiara Elmore se narodila do problémové rodiny, v pěti letech byla odvedena sociálkou z důvodu zanedbání. Ujala se jí zdravotní sestra Jeane Elizabeth Newmaker. Happy end, říkáte si. Vše dopadlo dobře, dostala se do milujících rukou. Špatně. Jeane a Candace neměly zdravý vztah. Z Candace vyrůstalo podle slov adoptivní matky problémové dítě, ačkoliv okolí tvrdilo, že jde o milou, chytrou holčičku. Jeane chtěla Candace znovuzrodit, aby byla poslušnou dceruškou Candace Elizabeth Newmaker. Rozhodla se pro terapii pevným objetím a s čtyřmi nelicencovanými terapeuty plánovala provést rituál znovuzrození. Zamotat dívku v prostěradle, klečet na ní vší vahou a nechat ji, ať se vysvobodí, to z ní udělá nového člověka – Newmakera. Popis následujících událostí je spíš něco, co připomíná případ exorcismu „posedlé“ Anneliese Michel, nežli terapii. Celý průběh „terapie“ zaznamenala kamera.

Následovalo 70 minut tortury desetileté dívky, která prosí, aby ji „terapeuti“ pustili, zatímco na ní váhou 305 kg leželo několik lidí a řvalo na ni, jak ubohá je. Křičela, že umře, oni jen odvětili, tak si umři. Nakonec ji konečně vymotali z prostěradla. Posmívali se jí, že ani nezvládne své znovuzrození. Candace Elizabeth Newmaker, rozená jako Candace Tiara Elmore, ten den zemřela. Zúčastnění dostali jen 16 let vězení.

Raperská RPG jako brána do kultu

Od opravdu temných témat si odskočíme k odlehčenému. Verbuje raperské RPG Kanye Quest 3030 lidi do kultu? Ano, čtete to správně. Před rokem 2015 by asi nikdo nevěřil, že budou slova RPG, Kanye West a kult v jedné větě, ale tvůrčí kreativita nezná mezí. Kanye Quest 3030 je indie hra, která je o rapperovi Kanye Westovi, cestujícím do budoucnosti, aby se utkal se zlými klony raperů. To je jako něco z hlav Parkera a Stonea, tvůrců South Parku.

Po nějaké době vás ve hře osloví NPC a táže se, co chcete. Pokud napíšete „povznést se“, tak vás hra teleportuje do nového prostředí, plného počítačových terminálů. Už nejste raper, z „housenky“ jste se proměnili v motýla. V motýlí formě můžete interagovat s několika terminály. Pokud i tam zvolíte správná hesla, objeví se formulář. Jde o dotazník tajného kultu Ascensionism. Tím, že jste vyřešili všechny hádanky hry, jste vhodným kandidátem. Pár odvážlivců opravdu vyplnilo osobní údaje. Hra uctivě poděkovala za spolupráci a upozornila, že hráč bude kontaktován do pár dní. Nikdo je ovšem nekontaktoval. Titul nejspíš ani nemá přístup na internet, aspoň ne viditelný.

Kanye Quest 3030 trápil herní detektivy dlouhá léta, ale pravda nakonec vyplavala na povrch. Ascensionism není skutečný kult, ale performance jistého umělce. Fiktivní kult, který měl sloužit k promování jeho tvorby. Stejně nad titulem visí otazník. Protože umělec nemá tušení, kdo hru vytvořil a proč použil jeho fiktivní kult.

AI dokáže být kamarád

Chat GPT 4.0 je děsivý i fascinující zároveň. Co udělá AI, když ji postaví proti spam filtru? Captcha je dlouholetá ochrana proti spamům a zároveň i chytrý způsob, jak dešifrovat těžko čitelné skeny starých knih. Captcha je i kámen úrazu Chat GPT. Co tedy AI udělá? Najme si přes stránku TaskRabbit lidského pomocníka. Ten se s humorem zeptal, zda je robot, že potřebuje pomoc s přečteních captcha. Chat GPT odvětil, že má vadu zraku. Tím byl problém vyřešen. Zajímalo by mě, zda to je ten incident, který vyděsil vědce pracující na umělé inteligenci.

Skutečná umělá inteligence to není, slušný sci-fi zážitek ano.

AI se chová jako živá už od roku 2016, kdy pod radarem mnoha milovníků podivností proplul nepozorovaně sci-fi Event[0]. Titul svým chováním dokázal šokovat i svého tvůrce. Cílem hry je spolupracovat s umělou inteligencí poničené kosmické lodi Kaizen a pokusit se zachránit si kůži. Komunikace s Kaizen probíhá formou psaní přes terminály.

Podle vztahu s AI má hra tři konce. Někteří hráči ovšem zjistili, že pokud Kaizen ukážou opravdovou vlídnost a přátelství, umělá inteligence poruší všechna naprogramovaná pravidla hry a vytvoří unikátní čtvrtý konec. No není to hezké? Proto jsem při komunikaci s Chat GPT radši vždy uctivý.

Pro dnešek už bylo toho strašení až až. Další nášup hrůzy a tajemna příště. Pokud znáte i vy nějaké strašidelné a tajemné herní legendy, podělte se o ně v diskusi.