1. Velké propouštění, zánik studií
Shadow Gambit: The Cursed Crew
„Z lidí, kteří s námi tehdy seděli v zasedačce, už nezůstal skoro nikdo,“ řekl Swen Vincke, šéf Larian Studios, které stojí za hitem Baldur’s Gate 3, k jednání se zástupci s Wizards of the Coast (jsou součásti Hasbra). Právě pod tuto společnost spadají pravidla Dungeons & Dragons, na nichž je Baldur’s Gate 3 založen. Hasbro se ovšem rozhodlo před Vánocemi “modernizovat a zeštíhlit“, následkem čehož propustilo 1 100 lidí. Více jsme psali zde.
Toto je jeden z posledních případů v herním průmyslu. Pravdou ovšem je, že k „restrukturalizacím týmů“, případně zániku celých studií docházelo celý rok a týkalo se i zavedených hráčů na trhu.
Jedním z důvodů je i nebývale silný rok co se týče počtu kvalitních her, kdy jeden hit prakticky střídal druhý. V méně exponovaném roce by mnohé projekty měly šanci alespoň trochu se prosadit, takto zapadly, případně zůstaly za očekáváním. Nebo jen „málo“ vydělaly, vyberte si.
Ve velkém propouštěly společnosti Microsoft (včetně Bethesdy a 343 Industries), Meta, Amazon, Epic Games, Embracer Group či Unity. Se zaměstnanci se ovšem rozloučila i studia CD Projekt Red, Ubisoft, Bioware, Blizzard, Naughty Dog, Roblox, Relic, Bungie a desítky dalších.
Jen skvělá hodnocení a nadšení fandové nestačí. O návrat taktických akcí / stealth strategií ve stylu Commandos dnes není tak velký zájem, aby se vývoj nových her vyplatil.
Definitivně skončilo víc než deset studií, mezi nimi i zkušení Mimimi Games, kteří stojí za špičkovými hrami Shadow Tactics, Desperados III či Shadow Gambit: The Cursed Crew. Zkrátka, pokud jste kdysi měli rádi Commandos, tvorba Mimimi Games byla právě pro vás.
Nedaří se ani tvůrcům enginu Unity. Poté, co společnost oznámila svůj nový model monetizace, který měl platit i pro již vydané hry a počítal například se zpoplatněním instalací, se zvedla pořádná bouře nevole. Unity nedovedlo své kroky obhájit a na konkrétních příkladech ani vysvětlit, jak mají vlastně fungovat. Neoblíbený CEO John Riccitiello sice následně padl, Unity ovšem potřebuje dostat své náklady pod kontrolu. Výsledkem je téměř 1200 propuštěných lidí jen za letošek.
2. Koupě Activision Bizzardu všechny nepotěší
Portfolio Xboxu se citelně rozrostlo.
Gigantické herní vydavatelství Activision Blizzard, pod nějž patří například značky Call of Duty či Warcraft, se letos 13. října stalo součástí Microsoftu. Pro značku Xbox je to potřebná vzpruha, nicméně ne každý má důvod k radosti.
Jedna rovina je obecná. Microsoft se sice například zavázal vydávat příštích deset let extrémně populární střílečky Call of Duty na playstationech a platformě od Nintenda, zatímco práva na streamování her od Activision Blizzardu prodal na patnáct let Ubisoftu. Ale co dál?
Microsoft je dnes poměrně konzistentní a proklamuje, že se své hry snaží dostat na co nejvíc obrazovek, viz třeba stále populární Minecraft. Ale úplně pravda to není. Jenže nikdo dnes neví, jak bude herní průmysl za dalších deset let vypadat. Lidé ve vedení se mění, stejně jako strategie a pokud to Microsoft nepokazí, může se i v oblasti gamingu stát až příliš silným.
Druhá rovina se týká hráčů na playstationech. Microsoft sice říká, že chce dostat své hry na co nejvíc obrazovek, zároveň si ovšem dobře uvědomuje, že strategie PlayStationu se špičkovými exkluzivitami funguje. Dnes jsou hráči na playstationech zvyklí, že si zahrají prakticky všechny hity a mnohé i s nějakou formou exkluzivity (úplná exkluzivita, časově omezená exkluzivita, vydání na PC později). To se ovšem do budoucna změní. Xbox se také bude snažit prosadit a vzhledem k tomu, jak v posledních letech nakupoval, se některé zavedené série a nové značky na playstationech neobjeví.
3. Konec herní akce E3
E3 2003
S herní událostí Electronic Entertainment Expo, zkráceně E3, která se konala na výstavišti Los Angeles, je konec. Tradiční akce, na níž vývojáři představovali své hry, tu s námi byla od roku 1995, ránu ji ovšem zasadila covidová léta.
Velké herní společnosti zjistily, že nákladnou show lze snadno nahradit online variantou, která má ve výsledku větší dopad, než přítomnost někde na výstavišti. Ostatně i možnost otestovat nové hry a posléze o nich referovat čtenářům či divákům, se už částečně přesunuly skrze streaming do online prostoru. A tradice letního představování her také nezanikla.
Sexy dívky, které lákaly muže. Booth babes bývaly fenoménem výstav |
Neznamená to ani, že se herní společnosti nechtějí setkávat se svými fanoušky. Ostatně Blizzard obnovil svoji akci Blizzcon a akce Gamescom v německém Kolíně si na nezájem návštěvníků i vystavovatelů stěžovat nemůže. Karavana zkrátka jede dál, ale jak říká příspěvek níže, díky za ty vzpomínky.
4. VR stále není masovou záležitostí
Brýle pro virtuální realitu PlayStation VR2
Virtuální realita tu s námi už nějaký ten pátek je, žije, ale že by se stala masovou záležitostí, se stále říci nedá. Potenciál změnit to měla právě PlayStation VR2 určená pro PlayStation 5, která se na trh dostala letos v únoru. Povedlo se? Bohužel ne.
Jediný oficiální údaj říká, že se za prvních šest týdnů od startu prodalo 600 tisíc kusů, což je o něco více, než za srovnatelné období u původní PS VR. Statistiky různých prodejců pak naznačují, že slušně na odbyt jdou Meta Quest 2 a 3, zatímco PS VR2 je propadák.
RECENZE: PlayStation VR2 posouvá virtuální realitu směrem k mainstreamu |
PlayStation VR2 přitom není vůbec špatné zařízení – za přijatelnou cenu má i funkce, které jsou u nabídky na PC vyhrazené dražším modelům. Cena v Česku startovala na 14 990 korunách, běžně se dá pořídit o tisíc korun levněji, přičemž podle Heureky ji šlo v akci sehnat i za 11 990 korun. PlayStation 5 je extrémně populární, PS VR2 je tak snadnou cestou, jak do VR naskočit.
PlayStation VR2 ovšem trápí dva problémy. Prvním je chybějící zpětná kompatibilita, druhým pak katalog her. Launchový titul Horizon Call of the Mountain je sice fajn, kdo ovšem ve VR už něco zažil, například stále nedostižný Half-Life: Alyx, těžko si z nej sedne na zadek. Po pár měsících je situace obdobná, výrazný hit stále chybí. Doufejme, že to Sony nevzdá a má plán, jak PS VR2 prosadit.
5. Riziko digitální budoucnosti
V době digitální distribuce už pořizování her v krabičkách pomalu pozbývá smyslu. Není to tak dávno (dobře, je to už docela dávno), co jsme si je v dětských pokojících s hrdostí vystavovali na obdiv.
Trend je zřejmý: budoucnost je digitální. Ostatně, když si dnes koupíte krabičku se hrou, a nenarazíte jen na digitální kód, pořád je tu šance, že hra na disku není úplná a bez dodatečného stažení dat se nespustí. Jenže i digitální budoucnost má svoje rizika.
Například v prosinci přišel uživatelům PlayStation Storu, kteří si na konzoli zakoupili některý z pořadů Discovery, následující email:
„Od 31. prosince 2023 nebudete moci na základě našich licenčních ujednání s poskytovateli obsahu sledovat žádný z dříve zakoupených obsahů Discovery a tento obsah bude z vaší videotéky odstraněn.“
„Srdečně vám děkujeme za vaši trvalou podporu.“
A je to. Email uživatele informuje, že mu z knihovny odstraní zakoupený obsah a ještě mu poděkuje za podporu. Pořadů, respektive sezon je 1318, viz oficiální seznam. Koncem prosince nakonec došlo k „aktualizaci licenční dohody“, takže uživatelé budou mít přístup k zakoupeným pořadům „nejméně po dobu následujících 30 měsíců“.
Málokdo dnes čte dlouhá licenční ujednání, ve kterých se dočteme, že produkt nevlastníme a poskytovaná licence může kdykoliv skončit. A málokdo bude mít pochopení proto, že mu zmizí zakoupený obsah. Je to varování do budoucna, že i v tomto segmentu bude třeba prosadit lepších ochranu zákazníků, včetně například možnosti převodů digitálních knihoven po zesnulých.
