Disco Elysium je naprosto fantastické a mnohovrstevné umělecké dílo, které se vymyká všemu, co v počítačových hrách běžně zažíváme. Příběh ztroskotaného policisty, který v ruinách zbídačelého města Revachol vyšetřuje vraždu, je unikátní sondou do lidské psychiky, vývojáři se na ploše víc než milionu slov nebojí hlubokých filozofických a politických úvah (viz naše recenze).
Slávu „Disca“ se snažím šířit kdykoli je to možné, zároveň si uvědomuji, že to není hra pro každého. Kromě trpělivosti a soustředění vyžaduje i pokročilou znalost anglického jazyka, bez plného porozumění toho, co postavy říkají, se totiž vytratí podstatná část kouzla hry.
Vzhledem k tomu, že už se finančně nevyplatí překládat třeba ani komerční hity od Ubisoftu, samozřejmě nikdo nemůže po českých distributorech chtít, aby zajistili oficiální lokalizaci, a tak jsme se smířili s tím, že tento klenot zůstane pro podstatnou část našeho publika zapovězený.
Disco Elysium je nesmírně upovídaná hra, obsahuje skoro dvakrát tolik textu co trilogie Pán prstenů.
To si ovšem nechtěla připustit hrstka tuzemských fanoušků, kteří si říkají PH Squad a kteří celý kolos, jenž obsahuje téměř dvakrát víc slov než celá trilogie Pána prstenů, ve svém volném čase nezištně přeložili. O tom, jestli mu to nakonec stálo za to a proč už nikdy žádný projekt překládat nechce, jsme si popovídali s vedoucím projektu Ondřejem Partlem.
Jako prvotinu vašeho překladatelského týmu jste si asi nemohli vybrat nic náročnějšího než Disco Elysium, které je mimořádné nejen svým rozsahem, ale i povahou textů, které se nevyhýbají tématům jako filozofie, psychologie nebo politika. Neměl jsi někdy pocit, že jste si ukousli až příliš veliké sousto?
Osobně bych řekl, že jsem ten pocit měl hlavně já od prvního dne. Musím říct, že vydáním překladu mi spadl obrovský kámen ze srdce. Skládat tým u jednoho z nejsložitějších překladů od píky nebylo úplně nejjednodušší. Ta fluktuace lidí v prvních měsících od začátku překladu byla obrovská. Většina z nich naznala, že na takový překlad nemá. Díkybohu se nakonec našel stabilní tým, který si toto sousto vzal za své a dovedl ho do správného konce.
Kolik času vám to tedy nakonec zabralo a kolik vás na to celkem bylo?
Podle první odpovědi asi chápete, jak náročný projekt to opravdu byl. Tímto možná všechny překvapím, ale překlad jako takový trval „pouze“ zhruba rok. Dohromady se v týmu vystřídalo na tři desítky lidí, ale to byl možná ještě větší problém, než kdyby to reálně dělalo pět zkušených lidí. Pro mě jako vedoucího to znamenalo desítky hodin s lidmi, kteří pak odevzdali pár normostran textu a z projektu odešli. Na druhou stranu nám to pomohlo vytřídit členy a většina z nich pokračuje na dalších projektech.
Všechny v článku uvedené obrázky pocházejí ještě z testování, zobrazené chyby byly odstraněny.
Jak se ti podařilo to skloubit s pracovním a rodinným životem? Nenadávala ti třeba manželka, že to děláš na úkor rodiny?
Tohle je hodně palčivá otázka a myslím, že to řeší většina lidí, kteří se kolem komunitních překladů pohybují. V mém případě je to ještě o to složitější, že se jako jedna z hlav starám i o portál, ne pouze o překlad. Obecně naši partneři s námi musí mít obrovskou trpělivost. Když si vezmu, že přijdete ve čtyři z práce, chvíli se věnujete rodině a pak x hodin trávíte prací kolem překladů, které vám do rodinného rozpočtu přinesou pouze starosti a nic víc, tak je to dost složité. Proto obdivuji každého, kdo do toho dává srdce a svůj čas. Každopádně moje výhoda je, že mi moje práce dovolí koordinovat překlad i během pracovní doby.
Disco Elysium má dost specifické dávkování informací, nejde o dlouhé bloky textu, ale spíš o velké množství kratších „tweetů“. Přinášelo to během překladu nějaké větší problémy?
Navenek to tak možná vypadá, ale u překladu tam byly i dlouhé bloky textů. Každopádně základ práce na takovém překladu je kvalitní technická příprava. Je to jedna z věcí, která odděluje průměrnou práci od vysoce kvalitní. Naši technici připravili projekt tak, aby bylo vždy jasné, co kdo překládá a o co se jedná. To je dost podstatný základ, nejde tedy o tupé překládání vět, ale o přesný překlad dle kontextu ve hře. Základem byl speciální prohlížeč dialogů, který vytvořil kolega Palko. V tomto prohlížeči jste si mohli najít rozhovor, který překládáte, a všechny možnosti, které na něj navazují. Takže ano, tím pádem člověk přesně věděl, jak na sebe ty jednotlivé bloky textů – jak kratších, tak delších – navazují a neměl tedy problém s kontextem jednotlivých úseků.
Ukázka připomínkování překladu, použití umělé inteligence u takto komplikovaného textu je prý nemyslitelné.
Jak jste si poradili s často dost kreativními vulgaritami? Museli jste si třeba vytvořit nějaké nové slovo?
Paradoxně to byla ta největší zábava, ale na druhou stranu největší starost. Obecně se s takto vulgární hrou většina z překladatelů za celý život nesetká. Bylo dost složité vyvážit, aby to nebylo přehnaně vulgární, ani příliš „dětské“. Hlavně vyvážit ty jemné nuance originálu, to byl základ, který jsme si dali jako tým za úkol. Každopádně nejvíc srandy a memů vzniklo právě u debat, jaké vulgarismy použít. Možná to někdy vydáme, aby se pobavila i veřejnost. Když se jednou moje žena podívala na takovou debatu, tak se mě ptala, zda se z nás nestává banda „úchyláků“.
Ondřej Partl – profesí manažer ve stavebnictví, administrátor a PR manažer Prekladyher.eu |
Vědí o vaší činnosti původní vývojáři z dnes už prakticky rozloženého týmu Za/Um? Pomáhali vám třeba nějak?
To je hodně složitá otázka. Vývojáře jsem se snažil několikrát oslovit. Poprvé ještě došlo k odpovědi, že samozřejmě překlad nikomu nevadí, ale to byla také jediná zpráva. Myslím si, že svých problémů mají dost (pozn. red. – studio Za/Um se po úspěchu prakticky rozpadlo, viz náš článek). Každopádně je to běžná praxe komunitních překladů.
Píšeš, že po této zkušenosti už žádný další překlad dělat nechceš. Bylo to opravdu tak hrozné?
Nejde o tu zkušenost. Jde spíš o to, co se na tuzemské překladatelské scéně posledního půl roku děje. Ztratil jsem prostě motivaci odevzdat další stovky hodin prací na překladu, na úkor mého volného času a času, který můžu trávit s rodinou. Každopádně ve vedení PH Squadu nadále zůstávám a budu nadále pracovat jako pomoc pro vedoucí jednotlivých týmů, náboru nových členů a hlavně s komunikací navenek. Do toho stále zůstávám jako jedna z hlav mateřského portálu, takže se rozhodně nudit nebudu a z komunity neodcházím.
Aktuálně se hodně řeší využití umělé inteligence u překladů. Myslíš, že někdy bude možné použít tuto metodu i na něco tak složitého, jako je Disco Elysium?
Myslím si, že ano, ale je to stále otázka budoucnosti. Umělá inteligence je v tuto chvíli skvělý sluha, ale špatný pán. Každopádně u Disca specificky by to byla jen snůška blbostí. To nevařím z vody, ale vyzkoušeli jsme si, jak to reálně vypadá. Každopádně jako pomocník pro překladatele je to fajn. Ve chvíli, kdy to bude schopné pochopit lore, kontext, posloupnost a další věci, tak se z překladatelů stanou korektoři. Do té doby, ať si říká, kdo chce, co chce, je to stále pouze snůška nenávazně přeložených vět.
Mnoho lidí má určitě z Disco Elysia zbytečné obavy, přece jen je to daleko intelektuálně složitější hra, než je dnes zvykem. Zkus ho prosím tě prodat vlastními slovy i těm, které se mi nepodařilo přesvědčit svojí recenzí s absolutním hodnocením, jež jsem za víc než patnáct let psaní pro BonusWeb udělil pouze dvakrát.
Řekl bych to asi jednoduše. Těžko potkáte RPG, ve kterém díky výběru textu dokážete umřít v první minutě a můžete umírat víceméně na každém kroku. Každopádně chápu, že si to většina lidí nezahrála v originálu, jelikož je tam opravdu složitá a náročná angličtina. Doufám tedy, že i naše práce pomůže širokému publiku odehrát tento skvost, což se asi povede, jelikož je za první den nějakých šest set stažení překladu. Obecně moc hry založené na textovém rozhodování nehraju, jelikož u nich chci relaxovat, ale tady jsem se neskonale bavil. Ta práce a láska, kterou tomu autoři dali, je opravdu vidět. A doufám, že se budete bavit a uvidíte i tu lásku, kterou tomu dal celý můj tým.
