Vyplynulo to z prohlášení zveřejněném na facebookovém profilu Dereka Colloredo-Mansfelda, syna Kristiny Colloredo-Mansfeldové.
Právní zástupce Colloredo-Mansfeldové Jakub Fröhlich dnes řekl, že ve věci zvažují další postup, například stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Ústavní soud stížnost zamítl minulý týden v úterý. Případem se zabýval opakovaně několik let (čtěte například v článku Spor o zámek Opočno znovu projedná Ústavní soud).
„Překvapivě, i v nově objevené demokracii je volena temná cesta, ve které politika stále zasahuje do soudního systému, a tak nadále popírá naše vlastnictví Opočna a s ním i našeho českého dědictví,“ stojí v reakci rodiny na toto usnesení.
Spor o vydání zámku trvá od roku 1991. Opočno zabavili nacisté, po válce zámek zůstal státu. Soud zamítl stížnost, ve které dědička poukazovala na údajně rasový motiv perzekuce rodiny. Důvody konfiskace za protektorátu byly podle pravomocného verdiktu spíše politické a národnostní.
„V tomhle třicetiletém právním procesu naše rodina znovu a znovu s jasnou dokumentací prokázala, že Josef Colloredo-Mansfeld, poslední majitel a otec Kristiny C-M, byl čestným českým občanem loajálním ke své vlasti,“ píše se v prohlášení.
Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala.
Benešovy dekrety s naším případem nesouvisejí
„Naše rodina žije v Čechách a Opočně více než 300 let. V roce 1938, za vlády prezidenta Beneše, podepsala prohlášení české šlechty, ve kterém se zavázala k loajalitě českým zemím. Přesto byly Benešovy dekrety často a nezodpovědně u soudu zmiňovány, což vedlo k tomu, že široká veřejnost je přesvědčena, že náš případ je s nimi spojen. Benešovy dekrety s naším případem nemají nic společného, protože my jsme Němci nebyli!,“ uvádí zástupci rodiny v prohlášení.
Zámek, který patří mezi nejnavštěvovanější památky v kraji, spravuje Národní památkový ústav. „Ať už se s zámkem Opočno stane cokoli, musí zůstat místem, které bude ukazovat historii tak, jak se opravdu odehrála,“ stojí dále prohlášení.
Ústavní soud dospěl minulý týden k závěru, že ústavní stížnost není důvodná. „V souladu s vůlí zákonodárce vyjádřenou v restitučních předpisech přijatých po roce 1989, aby se zmírnily pouze některé majetkové křivdy nastalé v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, vyslovil Ústavní soud již v minulosti názor, že § 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, omezil možnost přezkoumávání přechodů majetku odehrávajících se mimo takzvané rozhodné období toliko na nejextrémnější případy bezpráví, jestliže ke konfiskaci majetku ´došlo z důvodu rasové perzekuce´,“ řekla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Rasovou perzekucí je podle soudu nutno rozumět jen nejkřiklavější formy rasismu, páchané za 2. světové války zejména formou holokaustu, ale nikoli jiné formy perzekuce z důvodů národnostních nebo politických.
Kastelán zámku Tomáš Kořínek nález přivítal. „Budeme čekat na kroky protistrany,“ uvedl. Spory podle něj komplikují opravy Opočna, dosud bylo možné řešit v podstatě jen havarijní stavy.
