Je to jen něco přes měsíc od chvíle, kdy do České republiky začaly proudit desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny. Úřady v kraji už hlásí významný podíl běženců, kteří si tu našli práci.
Podle odhadů si na zdejší živobytí vydělává více než čtvrtina uprchlíků, kteří mohou pracovat. Do kraje jich už přišlo přes 12 tisíc, z toho polovina dětí.
„Reálně jich může být až o třetinu více, protože zaměstnavatelé sice mají povinnost informovat úřad práce o nástupu cizince, ale ne všichni tuto povinnost plní. Z celkového počtu uprchlíků je velké procento dětí, dále jde o seniory a matky, tedy rozhodně ne každý může pracovat. Zájem je přesto enormní, je to podstatně větší tempo zaměstnávání, než se nám daří u našich uchazečů,“ říká ředitel krajské pobočky Úřadu práce ČR Martin Horák.
Práce je podle Horáka to první, na co se Ukrajinci při registraci ptají. Většině je jasné, že budou potřebovat peníze, aby mohli přečkat válečné období.
„Řada z nich vůbec nepočítá s tím, že by je cizí stát finančně zabezpečil. Jsou překvapeni, že nárok na dávku mají, a od začátku počítají, že budou pracovat. Samozřejmě to neplatí stoprocentně, jsou tam i ti, kteří se snaží nějak proplout, ale naprostá většina pokud může, pracovat chce,“ pokračuje.
ATAS přijal ženy, ale potřebuje spíš muže
V drtivé většině jsou mezi uchazečkami ženy. Nejvíce Ukrajinek podle úřadu nastoupilo do úklidových služeb nebo průmyslové výroby. Jde hlavně o pozice bez nutné kvalifikace. Firmy často upravují úvazky nebo slevují z požadavků tak, aby ženy práci zvládly. Dvanáct jich například šlo do provozu firmy ATAS Elektromotory Náchod.
„Dělají víceméně ruční práce při montáži motorů nebo při navíjení statorů nebo rotorů. Bohužel jsou to jen ženy, my bychom potřebovali více mužů, protože máme velký podíl strojírenských prací a tyto ženy nemohu dát k soustruhům a CNC obrábění,“ přiznává šéf ATASu Otto Daněk.
Ukrajinky v Náchodě pracují 14 dní a podle ředitele se po skončení války chtějí vrátit domů. Pro firmu tak jejich zaškolení nemá dlouhodobější perspektivu, i proto Daněk přiznává, že jde částečně o charitu.
Nemocnice nabraly 23 zdravotníků
Na 65 míst vytipovaly pro zaměstnávání Ukrajinců také krajské nemocnice. Těm dlouhodobě chybí lékaři, sestry i další personál a deficit v minulosti lepily právě náborem na Ukrajině. Nyní mají proto nemocnice usnadněnou adaptaci uprchlíků. Přijaly jich už 23.
„Pomáhá to oběma stranám. Nám, protože zdravotní personál chybí, ale snažíme se i urychlit proces zapojení, aby ti lidé dlouho nečekali a mohli si nějakou korunu co nejdříve vydělat,“ říká místopředseda představenstva krajského zdravotnického holdingu Jiří Řezníček.
Mezi Ukrajinci jsou lékaři a sestry, sanitáři, ale třeba i pomocní kuchaři. Ne všichni hned mohou nastoupit na svou původní profesi, vyřešit se musí jazyková bariéra i uznání kvalifikace.
„Některé lékaře a sestry jsme přijali na pozice nižších zdravotníků, než si doplní vzdělání. Část jsme však mohli zaměstnat rovnou na pozici lékaře, protože už měli kvalifikaci ověřenou. Někteří v minulosti pracovali v Čechách, pak se vrátili na Ukrajinu a teď se zase vrátili,“ vysvětluje Řezníček.
Pro služby je klíčová čeština
Dvě ukrajinské specialistky na muzejní práci zaměstnalo Muzeum východních Čech v Hradci Králové a plánovaný nábor řidiček už oznámil dopravce BusLine, který provozuje linky na Hradecku a Jičínsku.
Menší nabídku zatím najdou uprchlíci ve službách, podle Horáka především kvůli jazykové bariéře.
„U řady služeb je potřeba určitá znalost jazyka pro komunikaci se zákazníky. Pokud tady budou zůstávat déle a naučí se česky, určitě budou schopni obsazovat širší spektrum pozic,“ míní Horák.
Právě kvůli jazykové bariéře se na zaměstnání uprchlice nedohodl třeba Domov pro seniory v Černožicích na Hradecku. Přestože tam dlouhodobě čtyři ukrajinští zaměstnanci pracují, domov nové zatím přijmout neplánuje.
„Máme teď relativně obsazený personál, takže bych musel uměle zvyšovat kapacity, což nebudu a ani nemohu. Je tam navíc trochu jazyková bariéra. Měli jsme tu jednu žadatelku, a když má pracovat se seniory, musí se s nimi alespoň nějak domluvit. To byl problém, ta bariéra byla opravdu velká,“ vysvětluje ředitel domova Martin Scháněl.
O zprostředkovatelích mají jen náznaky
Úřad práce uprchlíkům na kontaktních centrech zdůrazňuje, že díky uprchlickému vízu mají otevřenou cestu na trh práce. Úředníci totiž už zaznamenali náznaky, že se mezi Ukrajinci objevují zprostředkovatelé, kteří chtějí na jejich situaci vydělat.
„Že bychom to viděli, to ne, ale občas nějaké podezření máme. Někdy to vidíme i u dávek, občas se stane, že více lidí má stejný bankovní účet. Může to být samozřejmě nějaká velká rodina, ale vzbuzuje to podezření. Myslíme si, že v nějakém procentu případů to mohou být nějací bossové. Jestli je to na hraně zákona, nebo za ní, to těžko říct. Ale dělo se to i předtím, než krize nastala, takže je nepravděpodobné, že by se to nedělo vůbec,“ upozorňuje ředitel.
