Nové lanové dráhy a lyžařské cesty by měly propojit sousední skiareály v šesti krkonošských oblastech. Vyplývá to ze studie, kterou pro svazek měst a obcí Krkonoše vypracovali experti. MF DNES ji má k dispozici.
V plánu je propojení Herlíkovic u Vrchlabí s Beneckem, Horních a Dolních Míseček nebo dvou největších středisek v západní části hor - Harrachova a Rokytnice nad Jizerou. Studie vznikla jako podklad pro tvorbu nových Zásad péče o Krkonošský národní park (KRNAP). Správa parku se k ní zatím staví rezervovaně.
Svazek sdružující 40 horských samospráv založil skupinu, která se zabývala rozvojovými možnostmi. Odborníci provedli biologické rešerše a posoudili, jaký bude dopad na životní prostředí, biologickou rozmanitost a krajinu.
„Chtěli jsme vědět, zda projekty mají šanci, aby se o nich dalo dál jednat a jestli tam z hlediska ochrany přírody není zásadní překážka,“ říká předseda svazku Jan Sobotka.
Studie podle něj přináší koncepci, kterou budou starostové prosazovat. Vznikla s perspektivou pro příštích patnáct let, kopíruje tedy platnost připravované zonace a zásad péče. Dokument má na stole Správa KRNAP.
Do Benecka lanovkou
Největší střediska v západní části Harrachov a Rokytnice by měla spojit šestisedačková lanovka přes hřeben u Janovy skály, Vítkovice v Krkonoších chtějí lyžařskými cestami provázat menší areály Aldrov, Vurmovku a Jizerku.
Dalším záměrem je propojení obcí provozovaného střediska v Benecku se soukromými sjezdovkami v Herlíkovicích u Vrchlabí soustavou lanových drah. Po silnici jsou oba resorty vzdáleny dvanáct kilometrů. Ve hře je varianta, že by se lanovky z obou stran setkaly na vrchu Žalý, kde stojí nejstarší kamenná rozhledna v Krkonoších.
Vize skiareálůHerlíkovice – Benecko Špindlerův Mlýn Černý Důl – Černá hora – Lučiny Malá Úpa Harrachov – Rokytnice Vítkovice v Krkonoších |
„Tuto vizi už máme téměř dvacet let, propojením středisek by vznikl velký rodinný areál pro děti i pokročilé. Benecku to přinese větší lyžařskou nabídku a Herlíkovicím, které na rozdíl od nás nemají velkou ubytovací kapacitu, to přitáhne vícedenní návštěvníky,“ míní starosta Benecka Jaroslav Mejsnar. Kdo by byl investorem, zatím nedokáže říct.
Špindlerův Mlýn podle studie plánuje fúzi sjezdovky Stoh s nedalekým areálem ve Svatém Petru dvěma lyžařskými cestami. Na druhé straně střediska by nová lanová dráha měla spojit Dolní Mísečky, kde je velké parkoviště, se sjezdovkami v Horních Mísečkách a skiareálem Labská. Lanovka z Dolních Míseček by podle jedné varianty vedla na vrchol Mechovince, podle druhé do sedla nad Harrachovou skálou.
„V současnosti se plně soustřeďujeme na propojení Svatého Petra a Medvědína a všechno ostatní je na druhé až třetí koleji. Teď to pro nás není aktuální,“ říká ředitel špindlerovského skiareálu René Hroneš.
Ve východní části Krkonoš je důležitým projektem lanovka z Černého Dolu na úbočí Černé hory doplněná o nové lyžařské cesty mezi Janskými Lázněmi a Černým Dolem. Ke sjezdovkám v Malé Úpě by se návštěvníci Velké Úpy v budoucnu mohli přiblížit lyžařskou cestou od horní stanice lanové dráhy Portášky ke Spálenému Mlýnu v Dolní Malé Úpě, odkud by na Pomezní Boudy pokračovali skibusy.
Lyžařské propojení středisek v západních, východních a centrálních Krkonoších by v každém regionu nabídlo 40 až 60 kilometrů sjezdových tratí a lyžařských cest.
„To je nabídka, za kterou lyžař vyráží do zahraničí. Proto je propojování geograficky blízkých středisek a vzájemného potenciálu i kapacit důležité a zásadní pro další rozvoj, zaměstnanost, prosperitu a konkurenceschopnost,“ řekl už dříve Sobotka.
Nějaká varianta je možná
Podle expertizy, kterou nechal svazek vypracovat, je propojení většiny středisek schůdné. „Výsledky předběžného posouzení naznačují, že ve většině případů je nějaká varianta propojení uvedených lokalit možná,“ uvádějí autoři studie.
V některých oblastech však budování nových lanovek naráží na výskyt kriticky ohroženého tetřívka či na koridory velkých šelem a také by výrazně narušilo krajinný ráz. Odborníci kvůli tomu nedoporučují lanovkové propojení Horních a Dolních Míseček nebo stavbu kabinkové lanovky mezi Sokolí boudou na Černé hoře a Pražskou boudou v osadě Lučiny nad Pecí pod Sněžkou.
Zda se podaří investice skutečně realizovat, není jasné. Některé záměry narazily už v minulosti.
Například Benecko opakovaně usilovalo o to, aby se propojení zdejšího skiareálu s Herlíkovicemi dostalo do územního plánu, ale podle starosty pokaždé tomu zabránilo záporné stanovisko Správy KRNAP.
„Nyní je projekt součástí širší vize propojování krkonošských středisek. Pokud by se tu podařilo zapracovat do zásad péče o národní park, mohlo by povolování záměru být jednodušší a průchodnější,“ myslí si Jaroslav Mejsnar.
Studie svazku vznikla jako podklad pro Zásady péče o Krkonošský národní park, které nahradí dosavadní plán platný do roku 2020. Součástí dokumentu, popisujícího dlouhodobou péči o lesní ekosystémy, krajinný ráz i složky přírody, je kapitola o cestovním ruchu.
Podle mluvčího Správy KRNAP Radka Drahného jde studie výrazně nad rámec dohod z roku 2008: „Nové požadavky svazku dalece překračují dohodnutou hranici rozvoje lyžařských aktivit v Krkonoších tak, jak byly v minulosti nastaveny, odsouhlaseny a zakotveny ve strategických dokumentech rozvoje.“
Dokumenty odsouhlasily horské obce, podnikatelé i správa parku. Přesto ochranáři chtějí o záměrech, se kterými se nepočítalo, objektivně diskutovat. „Nové záměry budeme posuzovat v souvislosti s platnou legislativou,“ připomíná mluvčí.
Terminál u Labské přehrady
Největší „propojovací“ projekt připravuje Špindlerův Mlýn. Středisko s 26 kilometry sjezdovek chce vybudovat soustavu lanových drah a nových tratí, která prováže Medvědín a Svatý Petr. Uzlovým bodem se stane terminál s parkovištěm u Labské přehrady. První kroky ke spojení svých středisek udělal také největší krkonošský SkiResort Černá hora-Pec, který v pěti areálech provozuje 44 kilometrů sjezdovek. Mezi středisky v zimě pendlují skibusy, z Černé hory do Pece se lyžaři část cesty dostanou po svážnicích, část trasy je převáží speciální rolby.
Správa KRNAP začne zásady péče připravovat v květnu. Už teď je jisté, že budou stručnější než stávající plán péče a že se stanou především dokumentem popisujícím péči o přírodu v jednotlivých zónách národního parku. Zda a v jaké podobě se do nich studie svazku obcí promítne, není zřejmé.
„Turismus je jedním z nejvýznamnějších fenoménů Krkonoš - pozitivním i negativním. Proto se mu zásady péče jistě nevyhnou. Zatím je však předčasné předpovídat, jak přesně a v jakém rozsahu bude tato tematika v zásadách péče obsažena přímo a které věci se budou řešit třeba formou příloh,“ poznamenává Radek Drahný.
Už 8. dubna bude rada parku ve Vrchlabí schvalovat jiný strategický dokument, novou zonaci a návrh klidových území, proti kterým se postavili zdejší starostové i podnikatelé. Zonace bude stejně jako zásady péče platit 15 let.
