Podnikatelé i samosprávy se rozhodli dát otevřeně najevo svůj nesouhlas s připravovanou zonací Krkonošského národního parku (KRNAP). Po čtvrtečním semináři v Horním Maršově, který kvůli zonaci uspořádala správa parku, rozjeli petici a zašlou ji ministru životního prostředí.
Obávají se o udržitelný rozvoj obcí v národním parku a upozorňují, že na projednávání změn je velmi málo času. Rada parku má nové dokumenty schválit už v první polovině dubna. Podle šéfa správy KRNAP Robina Böhnische neznamená zonace ani klidová území žádnou revoluci v ochraně přírody.
Podnikatelům vadí zóny s vyšším stupněm ochrany v blízkosti sjezdovek a návrh klidových území, ve kterých bude možný pohyb pouze po značených cestách.
Současnou první zónu nahradí téměř bezzásahová zóna přírodní (7300 hektarů, 20,2 % území národního parku), na ni bude navazovat zóna přírodě blízká s člověkem částečně pozměňovanými ekosystémy (8100 ha, 22,3 %), trojkou bude nejrozsáhlejší zóna soustředěné péče o přírodu (20 700 ha, 57 %) - zejména horské louky, pastviny a lesy v okolí lidských sídel. Novou kategorií bude zóna kulturní krajiny (183 ha, 0,5 %), do níž budou patřit především obce v národním parku: Strážné a Malá Úpa.
Vstup mimo značené cesty budou regulovat klidová území se stejným režimem, který dnes panuje v nejpřísněji chráněné I. zóně. Podle současného návrhu by měla zabírat 22 procent území národního parku, o tři procenta více (přibližně 1100 hektarů), než je v současnosti I. zóna.
Východních Krkonoš se připravované změny dotknou nejvíc. Správa KRNAP plánuje vyhlásit klidová území mezi Janskými Lázněmi a Pecí pod Sněžkou i v místech, kde je dnes II. a III. zóna národního parku.
Na Černé a Světlé hoře budou klidová území zabírat rozlohu téměř 300 hektarů, dalších 150 hektarů v oblasti Tetřeví a Lesní boudy, stejnou plochu v trojúhelníku Slatinná stráň, Vysoký svah a Vébrovy boudy. Klidové území bude kvůli výskytu kriticky ohroženého tetřívka obecného například také na Předních Rennerovkách.
Kirnig: Zašli jste hodně daleko
Podnikatelé mají obavy, že zonace je namířená proti udržitelnému rozvoji a turismu ve východních Krkonoších.
„Působí to na nás tak, že jste zonaci zneužili k tomu, aby došlo k omezení cestovního ruchu. Do blízkosti lanovek a sjezdovek jsou vkládané nejcennější zóny, které tam nepatří. Existuje nějaký právní dokument, že se nic nemění? Jsou to jen lži, mění se toho hodně. Zašli jste hodně daleko,“ hřímal na čtvrtečním jednání Richard Kirnig, většinový vlastník společnosti Mega Plus, která ve východních Krkonoších provozuje pět středisek se 44 kilometry sjezdových tratí.
Většina účastníků čtvrtečního semináře petici okamžitě podepsala. Její iniciátoři chtějí během několika týdnů získat tisíce podpisů. Své požadavky shrnuli do čtyř bodů.
„Chceme, aby nově navrhovaná zonace neomezovala podnikání v turistickém ruchu, provoz a rozvoj lyžařských středisek, budování infrastruktury pro zasněžování sjezdovek včetně systému pro zadržování vody v krajině a budování infrastruktury obcí,“ shrnul člen petičního výboru a horský podnikatel Petr Martinov.
Podle něj je cílem získat až deset tisíc podpisů, ministrovi chtějí petiční archy zaslat ještě před schválením zonace.
Správci parku tvrdí, že změny se cestovního ruchu nedotýkají
„Nenacházím žádný způsob, jakým bychom to mohli udělat. Zonace ani klidová území se cestovního ruchu nedotýkají, opakovaně jsme zdůraznili, že klidová území neuzavírají turistické a běžkařské trasy ani cyklotrasy,“ řekl Robin Böhnisch.
Poznamenal také, že změny nebudou mít vliv na provoz roleb, které dopravují lyžaře mezi Černou horou a sjezdovkami v Peci pod Sněžkou.
Podnikatelům navíc vadí, že na projednávání zonace je velmi málo času. Správa KRNAP přijímá připomínky do poloviny března, už 8. dubna bude návrh zonace a klidových území schvalovat rada parku.
„Potřebujeme víc času, abychom nad tím mohli plnohodnotně jednat. Máme ze zonace obavy, protože ovlivní život v Krkonoších na mnoho let dopředu,“ sdělil starosta Pece Alan Tomášek (nestraník). Jedním z cílů petice je proto apelovat na ministra, aby posunul termín.
Podle ředitele správy parku je lhůta pro vypořádání všech připomínek dostatečná. „Zkušenosti z individuálních schůzek v západních Krkonoších ukazují, že se to dá vyřešit v podstatě ihned. Zatím se vždy ukázalo, že jsme si porozuměli velmi rychle a dokázali jsme obavy vyvrátit. Schůzky se ukázaly jako velmi účinné,“ poznamenal Robin Böhnisch.
Zonaci hoďte do koše, navrhl majitel peckého hotelu
Zatímco úterní představení zonace ve Vrchlabí se uskutečnilo téměř v přátelské atmosféře a zabralo necelou hodinu, v hornomaršovské škole to celou dobu jiskřilo emocemi. Místy vyhrocená debata trvala dvě a půl hodiny. S nejradikálnějším řešením přišel majitel peckého hotelu Obzor Petr Břicháček, navrhl celou zonaci „hodit do koše“.
„Většina území kolem obcí by měla být zónou kulturní krajiny. Návrh je celý špatně, skončí to válkou, jaká byla na Šumavě. Stane se z toho nesmiřitelný boj. Pojďme to udělat jinak a od začátku,“ řekl Petr Břicháček.
Vedoucí oddělení ochrany přírody na Správě KRNAP Jan Materna argumentoval, že zonace není subjektivním názorem ochranářů, ale vychází z objektivních parametrů. „Je připravená na základě odborných podkladů. Je jasně dána metodikou ministerstva životního prostředí, není to náš subjektivní pohled,“ vysvětlil.
Skupinka se rozhodla zaříznout skiareály, soudí krajinný ekolog
Před „šumavizací“ Krkonoš varoval krajinný ekolog a podnikatel Pavel Klimeš z Horního Maršova.
„Mám pocit, že na správě parku vznikla skupina lidí, která si řekla, že zařízne těžký cestovní ruch, tedy skiareály. Berte dnešek jako zvednutý varovný prst a výzvu, aby nedošlo k „šumavizaci“ Krkonoš,“ řekl Pavel Klimeš mimo jiné v projevu, který si vysloužil potlesk celého sálu.
Šéf ochranářů označil vypjatou debatu za „součást veřejného prostoru“. „Pokud se sejde plný sál lidí, kteří se zajímají o budoucnost svého okolí, tak je to jenom dobře. Ať už odcházíme s pocitem, že jsme byli schopni vysvětlit vše, co bylo do té doby vysvětleno, nebo ne,“ řekl Robin Böhnisch.
Správa KRNAP v současnosti projednává návrh nové zonace a klidových území se starosty krkonošských samospráv. Vyjednávací tým se už sešel s většinou obcí zastoupených v radě parku a už také s některými podnikateli. V pátek ochranáři mimochodem jednali se zástupci SkiResortu Černá hora-Pec.
Pokud rada parku v dubnu oba dokumenty schválí, ministerstvo životního prostředí by do konce roku mělo připravit vyhlášku a opatření obecné povahy, kterými vyhlásí zonaci a klidová území. Zonace bude platit následujících 15 let.
