„Když jsme před šesti lety otevřeli hornický skanzen, návštěvníci nám dávali najevo, že jsou zklamaní, protože se těšili na podzemí. Snažili jsme se to řešit,“ říká Karel Novotný, ředitel obecně prospěšné společnosti Důl Jan Šverma, která skanzen provozuje.
Při odkrývání lomu náhodou narazili na zapomenutou podzemní chodbu vedoucí za správní budovou průmyslového areálu. O zavalené štole do té doby nikdo nevěděl.
„Mapová dokumentace je tady od 19. století. Jaké chodby a štoly v podzemí vznikly předtím, není nikde zdokumentováno,“ vysvětluje Novotný. Obnovení štoly a vybudování výztuží zabralo několik měsíců, skanzenu se povedlo získat ekologickou dotaci od ministerstva průmyslu a obchodu.
Štola Jitřenka se nachází zhruba sedm metrů pod povrchem. Přestože měří necelých sto metrů, k vidění toho je zde poměrně hodně. Hned u vstupu do chodby je dobře patrná uhelná sloj. Zdejší důl je známý tím, že uhelné sloje vycházejí na povrch. Jeden čas zde dokonce probíhala povrchová těžba černého uhlí. Moderní kovová výztuž štoly po pár metrech přechází v tradiční dřevěnou.
Práci v podzemí znázorňují figuríny horníků. Jeden z nich právě vylézá ze závalu, druhý vrtá otvory pro umístění trhaviny.
„Máme tu také vystavený důlní bagr české výroby, starou mapu z roku 1871 zachycující celý dobývací prostor a důlní vozík,“ jmenuje exponáty průvodkyně skanzenem Lucie Zákravská.
Funkční je také světelné a zvukové signalizační zařízení. V místech, kde nad štolou vede silnice, je z bezpečnostních důvodů betonová výztuž, která se však v dolech nepoužívala.
Turistům se otevře úpravna uhlí
Další velkou novinku pro návštěvníky připravuje žacléřský skanzen na podzim. Po rekonstrukci za 45 milionů korun otevře někdejší úpravnu uhlí, kde se vytěžená surovina třídila a čistila od příměsí.
„Úpravna uhlí patří do souboru povrchových objektů, které v dole Jan Šverma vznikly ve druhé polovině 20. století. Zůstala v ní technologie pro úpravu uhlí, objekt ale byl v havarijním stavu,“ říká Karel Novotný.
Důl Jan ŠvermaHlubinná těžba černého uhlí v dole Jan Šverma skončila v roce 1992, od té doby byl likvidován, volné prostory v podzemí postupně zaplnila rychletuhnoucí směs. Hornický skanzen se otevřel v létě 2012. Základ prohlídkových tras tvoří komplexy budov souborů těžních jam Jan a Julie, které jsou na seznamu kulturních památek. V šachetních budovách vznikla expozice s důlními vozíky či výstava paleontologických nálezů a důlních map. Návštěvníci se dostanou do části větracího kanálu a ventilátorovny jámy Julie a mohou také vystoupat na 52 metrů vysokou těžní věž jámy Jan. Skanzen je otevřený celoročně, v současnosti nabízí na výběr dva prohlídkové okruhy. Ročně ho navštíví kolem tří tisíc turistů. Obecně prospěšnou společnost Důl Jan Šverma založila roku 2003 ve snaze zachovat hornické památky budoucím generacím firma Gemec-Union, která v areálech bývalých dolů v Jívce a Žacléři podniká. Uhelné hornictví na Žacléřsku má dlouhou tradici, první písemná zmínka pochází z roku 1570. V současné době se tam nachází 55 evidovaných a kontrolovaných hlavních důlních děl. |
Na opravu památkově chráněné budovy společnost v loňském roce získala evropskou dotaci. Díky obnovenému výtahu bude přístupná i pro hendikepované. Stavaři opraví také přechodový most do šachetní budovy jámy Jan.
Od začátku 90. let je šestipatrový objekt úpravny až na krátkou epizodu zavřený. V roce 1998 horníci obnovili povrchovou těžbu černého uhlí, poslední výchoz sloje vytěžili o 10 let později. Úpravna však byla v provozu jen do roku 2003.
„Uhlí se nedalo upravovat tak, aby to dávalo smysl. Bylo to hodně nákladné,“ poznamenává Novotný.
Původní technologii založenou na těžkokapalinové úpravě uhlí prostřednictvím magnetitové suspenze nahradilo na konci 90. let zařízení, které úpravu provádělo hydrocyklonem na bázi rozpouštěných jílových minerálů. Návštěvníci si zde budou moci prohlédnout také expozici o vývoji úpravy uhlí. V žádném jiném hornickém skanzenu u nás není úpravna uhlí kompletně dochovaná.
