Zaregistroval jsem zajímavý názor, že vaším prvním úkolem bude „přitáhnout opratě, abyste širokou koalici ukočírovala“. Zkrátka dát najevo, kdo je tady šéf, a vašich pět náměstků postavit do latě. Souhlasíte, anebo budete volit spíš přátelský přístup?
Už ze své podstaty jsem člověk kooperativní. Ale logicky je potřeba mít také přirozenou autoritu, která je důležitější než jen práskání bičem. Ale to vše se odvíjí od vzájemné komunikace s kolegy, která je mimochodem velmi dobrá. Jsem tedy zastáncem vzájemné domluvy, přestože jsou momenty, kdy člověk musí dát najevo, kde jsou určité mantinely. Komunikace je o citlivém vyvažování přístupů. Myslím si, že v tomto mohu uplatnit své mnohaleté zkušenosti.
Nechyběla právě tato metoda cukru a biče nyní již bývalému vedení?
Vytvoření minulé koalice bylo o poznání rychlejší než té po posledních volbách, ale ukázalo se, že rychlost dohody nutně neznamená kvalitu. Pokud se potkají hodně různorodí účastníci koalice, kteří se hned na počátku nenaladí na společnou notu, je to velmi složité. Možná to bude znít nadsazeně, ale my jsme se během sedmi týdnů dlouhého vyjednávání poznali a všichni jsme pochopili, že je třeba hledat konsensus. A právě proto si myslím, že pětikoalice má šanci město hodně posunout.
Na ustavujícím zastupitelstvu vám nyní již bývalý primátor Alexandr Hrabálek popřál, ať jste stejně úspěšná, jako bylo jeho vedení Hradce. Podle vašich slov z předvolebního rozhovoru by to měla být snadná práce, protože laťka je hodně nízko...
Chci se řídit naší vlastní politikou, tu laťku bychom si měli nastavit my sami v rámci nové koalice, jejíž součástí je i bývalý pan primátor. My budeme fungovat v rámci toho, co si stanovíme v programovém prohlášení jako priority a cíle. Já každopádně chci navázat na to dobré.
Tedy předchozí vládu považujete za úspěšnou?
Ta vláda byla tvořená nějakou koalicí, která se postupem času drolila. Já primárně nepovažuji za šťastné to, když je město vedené menšinovou koalicí. To prostě z logiky zákonných procesů nemůže fungovat. Tento fakt považuji za nejzákladnější brzdu. Komunální politika není poslanecká sněmovna, kde vám stačí domluvit se s někým z opozice, aby odešel ze sálu, a vy tím pádem máte nižší kvórum a dokážete snadněji dosáhnout nadpoloviční většiny. Takhle to v komunálu ale nefunguje a z mého pohledu to byl jeden z největších problémů.
Dovedete si představit spolupráci s některými občanskými demokraty, řekněme šedými eminencemi, které tu tahaly za nitky?
Když se podíváme na strukturu zvolených zastupitelů právě ODS, já osobně velmi vítám takový svěží vítr, který přišel například se zvolením Jana Kříže, Romana Chlíbka nebo Miroslava Hlouška, jenž je vlastně také novou tváří. Všichni tito lidé jsou velcí profesionálové a navíc jsme si sedli i lidsky.
Bylo v povolebních vyjednáváních složité krotit nereálné ambice některých subjektů?
Těch skoro sedm týdnů bylo samozřejmě složitých. Zažili jsme určité odbočky, sám jste na některé poukázal, ale já myslím, že rozhodující pro úspěch našeho projektu byla určitá trpělivost a schopnost mediovat různé tlaky a protitlaky. To byl můj úkol coby lídryně našeho uskupení a já myslím, že se to povedlo. V průběhu času samozřejmě nastaly momenty, kdy někteří byli netrpěliví, další naopak chtěli pomalejší tempo. A právě proto hrála tato mediace velmi důležitou roli. Bylo to sedm týdnů, kdy jsem měla telefon na uchu téměř nepřetržitě, protože jsem musela být připravena bezprostředně řešit případné komunikační problémy. Všichni ale tu potřebnou dávku trpělivosti nakonec prokázali.
Dramatický zvrat se odehrál 9. listopadu, kdy na tiskovou konferenci u příležitosti oznámení uzavření předkoaliční dohody dorazil Jan Holásek, podepsat odmítl a v poněkud nepřátelské atmosféře odešel. Zdálo se, že je vše ztraceno a koalice bude mít těsnou většinu 20 hlasů. Přitom jen o několik hodin později bylo vše jinak...
Kdybyste se však tehdy zeptal, jestli si myslím, že nás bude jedenadvacet, řekla bych ano. Vážně!
Co se během toho středečního dopoledne po skončení tiskové konference odehrálo v zákulisí?
Někdy kolem 11. hodiny jsme dostali představu Rozvíjíme Hradec z hlediska obsazení komisí a výborů, tedy poradních orgánů rady. Chtěli od nás reakci na jejich návrhy. Samozřejmě se to odehrálo v časovém presu, protože se brzy mělo spustit interní pirátské hlasování o koaliční dohodě. Já i kolegové z ostatních stran jsme si ty představy prošli a v naší odpovědi jsme napsali, že je rámcově považujeme za jednatelné. Upozornila jsem jen na jednu nebo dvě oblasti, kde se mi zdálo, že daný požadavek je přes čáru. Zároveň jsme opakovaně deklarovali naši dobrou vůli v některých komisích či výborech ustoupit. Po poledni pan kolega Holásek předkoaliční dohodu podepsal.
Překvapil vás tah hnutí ANO, které na ustavujícím jednání zastupitelstva navrhlo coby primátora Alexandra Hrabálka?
Čekala jsem, že ze strany ANO přijde nějaký možný nápad, ale upřímně jsem očekávala, že bude promyšlenější než návrh na někoho, kdo o své nominaci vůbec neví a nemůže se vyjádřit. To mi nepřišlo jako chytrý krok.
K hnutí ANO se dlouhodobě vyjadřujete velmi kriticky. Očekáváte, že bude opozicí nepřátelskou, anebo spíš konstruktivní?
Sami představitelé ANO na ustavujícím zastupitelstvu říkali, že jsou připraveni být konstruktivní opozicí. Asi ne vždy najdeme shodu, ale to, že já osobně nesouzním s politikou jednoho subjektu, neznamená, že s nimi nedokážu o problémech našeho města komunikovat. To je zvláště v případě dlouhodobých a strategických projektů nutné.
Vnímáte vysoká očekávání související s tím, že jste první ženou primátorkou v hradecké historii? Jsou toho plná média i hospody... Není to někdy až na obtíž?
Na vysoká očekávání jsem připravena, byť nevím, jestli vyplývají z toho, že jsem první ženou v takové funkci. Pro mě to však důležité je a to, že se o tom mluví, je velmi dobře. Doufám, že první žena v čele města může zapůsobit motivačně na další mladé ženy, které se mohou pustit do komunální politiky. Každopádně pro samotný výkon primátorské funkce je samozřejmě rozhodující efektivita, nikoli samotný gender.
Jaký máte názor na kvóty pro ženy v politice?
To je složitá otázka. Já se odborně zabývám Latinskou Amerikou a ve většině z nich existují genderové kvóty, byť jsou nastavené velmi různě. Jsou země, ve kterých tato opatření skutečně zabírají, jinde je situace o poznání jiná. Nicméně kdybyste se podíval na podíl žen v některých latinskoamerických parlamentech, budete velmi překvapen. Jsou zde země, kde ženy tvoří 40 i 50 procent zastupitelského sboru. My máme často tendenci Latinskou Ameriku považovat za nerozvinutý svět, ale některá témata tam jsou řešena daleko progresivněji než u nás. Nicméně já sama nejsem úplně přesvědčenou zastánkyní kvót. Ideální situace by byla, kdyby ženy do politiky vstupovaly, aniž by potřebovaly nějaké institucionalizované motivy. Jestliže by však politika kvót měla zásadně zlepšit naši situaci, nebránila bych se. Na druhou stranu vzpomeňte si na vnitrostranické kvóty sociální demokracie, které museli zrušit, protože prostě ty ženy neměli. Zkrátka kvóty nejsou samospásné.
A propos, máte už jasno, kdo dostane váš hlas v prezidentských volbách?
Nemám. O víkendu jsme se o tom bavili v rodině a s přáteli a říkala jsem, že zatím jsem velmi rozpolcená.
Už jste se zabydlela v primátorské kanceláři? Uděláte nějaké designové změny?
Zabydluji se a sžívám a mám v hlavě určitý plán, že by se na primátorskou kancelář mohlo podívat i odborné oko, zda jsou ty prostory uspořádané dobře, nebo by byl možný určitý facelift.
A co změny ve fungování výborů, komisí, organizací města a vůbec úřednického týmu magistrátu?
Problémem, se kterým se postupně seznamuji, je velká personální poddimenzovanost na některých důležitých odborech souvisejících s investicemi a rozvojem města. Pro mě je důležité, aby byl magistrát vnímán jako kvalitní a spolehlivý zaměstnavatel. Nesmíme si dovolit nechat utíkat dobré úředníky, kteří se tu zapracují. Co se týká fungování komisí a výborů, neplánujeme žádné revoluční změny. Zatím jsme se například bavili o tom, že některé komise by mohly mít poněkud aktualizovanější obsah práce více reflektující priority a potřeby našeho města.
Stalo se tradicí, že brzo po volbách hradecký primátor jede na návštěvu do Elektráren Opatovice, v jejichž dozorčí radě zasedá. Také od vás se bude očekávat, jak se postavíte k otázce budování spalovny odpadu a přechodu z uhlí na plyn. Máte jasno?
V otázce spalovny máme jasno. My určitě nechceme, aby se sem odpad dovážel a spaloval. Pokud by se jednalo o zařízení, které by obhospodařovalo náš a Pardubický kraj a splňovalo nejmodernější normy, potom je to výhledově představitelná věc. To však zatím není na stole. Z hlediska objemů spalovny totiž vyplynulo, že by sem skutečně muselo být transportováno více odpadu, což pro nás není správná představa. Na druhou stranu existují perfektní příklady spaloven, jako například spalovna v Kodani, kde se propojuje funkčnost stavby s architektonickou kvalitou a přidanou hodnotou je sjezdovka vinoucí se po svazích spalovny.
A přechod z uhlí na plyn? Nebylo by výhodnější ještě zůstat u uhlí?
Tato témata se začala znovu otevírat s energetickou krizí. Nicméně si myslím, že přechod od uhlí je skutečně nutný. Já především považuji za zásadní, abychom se připravovali na klimatickou změnu, abychom realizovali adaptační opatření a abychom byli co nejvíce energeticky soběstační. V našich městských projektech tak budeme počítat s generováním a sdílením komunitní energie. Proto velmi očekáváme novou legislativu zaměřenou právě na komunitní energetiku. Věřím, že se Hradec stane velmi dobrým propagátorem těchto projektů.
Která z gescí náměstků nebo primátora byla v Hradci Králové podle vás nejvíce zanedbávána a je potřeba ji změnit?
Nevím, jestli po pár dnech v práci mohu jednoznačně a přesně odpovědět. Co ale dokážu říct velmi jasně, je to, že za nejdůležitější faktor fungování pokládám naši gesční týmovost. Za zásadní problém totiž považuji, když si každý náměstek hájí vlastní striktně vymezené hranice gesce. My se snažíme o daleko větší provázanost. To je podle mě nesmírně důležité, protože jednotlivá témata a rozvoj města nejde řešit bez intenzivní součinnosti.
Bývalý náměstek primátora pro investice Jiří Bláha řekl, že pokud se na radnici změní garnitura, hrozí zastavení všeho, na čem vedení pracovalo. Napadají vás některé plány, které skutečně chcete škrtnout?
Máme tu rozestavěné projekty, které se rozhodně musí dokončit. V žádném případně neexistuje myšlenka, že by se nedostavěla třeba multifunkční aréna, že by se zastavila lávka nebo neotevřela Střezina. Toto vše logicky bude pokračovat a dojede do úspěšného konce. Nové vedení ale nebude rozvíjet například projekt podzemního parkování pod Velkým náměstím. To je však věc, kterou už jsme hlasováním zastupitelstva zastavili v minulém volebním období.
A naopak, máte zcela nové plány, o kterých bývalé vedení ani neuvažovalo?
Jeden zmíním, máme plán vytvoření samostatného odboru dopravy, protože doprava, ať už ta v pohybu, či v klidu, je pro nás obrovské téma. Nyní byla tato problematika částečně řešená na více odborech, my chceme vše sjednotit pod jeden odbor, který má na starosti pan náměstek Hloušek. Další priority budou zaznívat v programovém prohlášení, které představíme do konce roku.
