Otevření nového infocentra brání už jen protiepidemická opatření.
„Prostory jsou nachystané, celá stavba rozhledny včetně infocentra získala kolaudaci. Otevření pro veřejnost se bude odvíjet podle epidemické situace. Teď dáváme dohromady propagační materiály, vybrali jsme pracovníka infocentra a chodíme si pro rady do již fungujících infocenter,“ popisuje starosta Zdeněk Drašnar (nez.).
Trafostanice před lety tvořila zázemí zdejší větrné elektrárny. Když problematické větrníky putovaly do šrotu, městys koupil jeden původní dvaatřicetimetrový tubus s pozemkem za 350 tisíc korun pro budoucí rozhlednu, protože elektrárny bývaly léta jeho poznávacím znamením.
 |
Nový Hrádek se pustil do architektonické soutěže, v níž porota před sedmi lety vybrala z 21 návrhů ten od architekta Pavla Suchého. Ten vedl točité schodiště kolem tubusu a infocentrum navrhl pokrýt plechem.
Původní záměr Novohrádeckých byl, že přístup na rozhlednu bude pouze z infocentra, architekt však propojil obě stavby kovovou lávkou. Vznikly tak dvě přístupové cesty.
„Výhled z rozhledny je pěkný, někomu však pobyt ve výšce nebo výkyvy tubusu ve větru nedělají dobře. Ti, kdo se neodváží vyjít nahoru, se mohou rozhlížet už z lávky,“ podotýká starosta.
Pozoruhodné je i vybavení infocentra, na nějž přispěla 300 tisíci korunami nadace ČEZ. Vznikl nový pult s policemi a lamelovým podhledem, částka posloužila i na pořízení posezení dovnitř i na terasu.
Využili starou elektrárnu i retro nábytek
„Pražská firma Z pokoje do pokoje, která se zabývá renovací starého nábytku, dodala křesla a židle z 60. a 70. let. Podporuje to myšlenku nás i architekta, že staré zařízení se dá přeměnit v něco, co bude dál sloužit. Stará trafostanice se nezbourala, ale změní se v kavárnu, podobně je to s renovovaným nábytkem,“ říká starosta.
Do budoucna v infocentru vznikne zřejmě ještě expozice o historii větrných elektráren v České republice. Tvůrci také hotovou rozhlednu chtějí přihlásit do oborových soutěží a možná se ji pokusí zapsat do knihy rekordů, protože minimálně v Česku je to jediná rozhledna vzniklá z větrné elektrárny.
V internetové anketě Rozhledna roku 2020, kterou pořádá Klub přátel rozhleden, se věž na Šibeníku umístila jako třetí. O rok dříve získala prvenství věž na nedaleké Velké Deštné.
Větrná farma pořádně nefungovala
Čtyři větrníky vybudoval nad Novým Hrádkem v roce 1995 soukromý investor firma Alvyen, čtyři větrníky EKOV E400 o celkovém výkonu 1,6 megawattu však obtěžovaly hlukem a v dlouhodobém provozu nikdy nebyly.
Od roku 1999 je převzala Východočeská energetika, později ČEZ Obnovitelné zdroje, který se rozhodl odstavit větrníky preventivně už před čtrnácti lety.
Na místě původní větrné farmy chtěl ČEZ vybudovat jeden obří větrník Enercon E-70 o výkonu dvou megawattů, výšce 85 metrů a délce listů 35,5 metru. Monstrum mělo stát 370 metrů od nejbližšího domu. Větrník získal posouzení vlivu na životní prostředí, ale jeho provoz by se musel omezit jen na určité hodiny. Nakonec firma od jeho vybudování upustila.
Obec i část obyvatel Hrádku proti větrníku nic neměla, zejména chalupáři však protestovali. ČEZ už tehdy zaplatil městysu například za opravy školy.
Postavili novou cyklostezku k polské hranici
Rozhledna s malým parkovištěm pro deset aut vznikla v nadmořské výšce 655 metrů v rámci projektu Česko-polské hřebenovky za 13,6 milionu korun bez daně, z toho zhruba čtyřmi miliony korun se podílel městys.
Turisté z ní dohlédnou na hřeben Orlických hor, Krkonoše i na Kunětickou horu u Pardubic. Rozhledna stojí na páteřní Jiráskově cestě spojující Náchodsko a Orlické hory. Další rozhledny vznikly na hřebenovce nedávno na Velké Deštné, u Olešnice v Orlických horách a ve Vysoké Srbské.
Hlavně kolem Vánoc se na rozhlednu vydalo hodně zvědavců. Je otevřena od svítání do soumraku, za námrazy se tam vstup zapovídá. Městys ještě pořídí sčítač návštěvníků, také zvažuje ještě přidat další parkovací místa.
Turistický ruch zřejmě povzbudí i cyklostezka dokončená v říjnu z Dlouhého k polské hranici, kde městys pořídil 800 metrů nové asfaltky namísto polní cesty. Dál navazuje nový úsek do polského Taszówa, spadajícího pod Lewin Kłodzki.
„S rozhlednou to byla anabáze, je to už jedenáct let, kdy tu ČEZ nechal odřezat vrtule. Hlavně celý loňský rok byl pro nás masakr, protože jsme investovali 56 milionů korun z rozpočtu. Sešla se vedle koronaviru přístavba školky, stavba cyklostezky k polské hranici a budování rozhledny, sokolové stavěli nové hřiště. Bylo to dost náročné, ještě to zbývá dotáhnout. Zároveň z toho máme i radost,“ podotýká starosta.
