Zvenku vypadá nedostavěně, kolem budovy jsou ještě pozůstatky po stavbě a fasáda jako by čekala na finální vrstvu. Je to však mýlka. Modřínový rošt po obvodu budovy byl záměrem mladého projektanta. Přesto ještě některé drobné doplňky přibudou.
Velká prosklená okna dostanou osvětlení, aby turisté dobře viděli zařízení pivovaru hned za nimi, a vyroste také komín, ač ne klasický vysoký pivovarský. Ale jak říká místní farář Josef Suchár, správný pivovar komín mít musí.
„Dříve se říkalo klobouk pana starýho (sládka). Projektant říkal, že by to neměl být problém. Bude to však jen malý komín, aby se odvedly ty páry, které tady jsou. Turisté, kteří pojedou okolo, tedy budou mít nejen vizuální, ale i čichový vjem,“ slibuje v hustém mraku nasyceném mladinovými výpary neratovský sládek Jiří Gross.
Stojíme vedle dvou pivovarských kádí a v místnosti chvílemi není vidět na protější stěnu. Sládek právě vaří teprve jedenáctou várku piva pojmenovaného Prorok. V kádi probublává budoucí desítka.
Pivo se v Neratově začalo vařit teprve koncem listopadu, přestože původně zde plánovali spuštění provozu už na letní sezonu. Jenže stavbu zastihla loňská nečekaně tuhá zima a vše se zdrželo.
„Chtěli jsme pivo už na pouť nebo na oslavy 25 let Sdružení Neratov, ale ani jedno se nestihlo. Budova byla hotová v říjnu a hned se začalo s instalací technologie,“ popisuje sládek, ale v půlce věty ho přerušuje šplouchnutí vody na zem. V kádi vzkypěla mladina a sládek musí rychle zakročit.
„Máme to vytápěné párou a stačí chvilka nepozornosti... Bývali jsme měli ty parní kotle postavit trochu větší. Je to akorát na knop. Tady ta várka je deset hektolitrů a nádoby na kvašení i dokvášení ve sklepě jsou na dvacet hektolitrů. Proto vaříme vždy dvě várky. Dnes a zítra děláme desítku,“ přehlušuje vodu stříkající při oplachování kádě a podlahy sládek.
Zdejší voda je srovnatelná s tou plzeňskou
Jiří Gross preferuje tradiční české pivo, a tak se při vaření Proroka inspiroval v Plzni spodně kvašenými pivy. Desítka bude ve sklepě kvasit sedm dní. Dalších třicet dní se pak bude dokvášet v ležáckých tancích. Týdně plánuje uvařit dvě až čtyři várky.
„Teoreticky jsme schopni vyrobit ročně tři tisíce hektolitrů, ale bude záležet na odbytu. Používáme hanácký slad, žatecký chmel a místní velice dobrou vodu. Podle rozborů je srovnatelná s tou plzeňskou. Vždy se říkalo, že plzeňské pivo je dobré, protože mají dobrou vodu. Snad půjdeme ve stejných šlépějích,“ věří Jiří Gross, který celý život pracoval ve sladovnictví a nyní už je v penzi.
Sám má na starost varnu, o sklep a spilku, kde probíhá otevřené kvašení, se stará podsládek. Kromě nich by v pivovaru mělo pracovat ještě sedm klientů zdejšího chráněného bydlení, které v obci provozuje Sdružení Neratov. Práci najdou v úklidu, logistice nebo při plnění lahví a sudů.
Sdružení si od pivovaru slibuje nejen další pracovní místa pro lidi s hendikepem, ale také prostředky na dofinancování sociálních služeb a ostatních aktivit.
„Pokud ekonomika vyjde tak, jak je naplánována, mělo by nám to finančně pomoci. Zvýší se tím výnos i z naší hospody. Tím, že budeme mít další zdroj peněz, budeme mít prostředky na dokrytí některých dotací,“ vysvětluje farář Josef Suchár.
Stavba pivovaru přišla na necelých 13 milionů korun a sdružení si na ni vzalo úvěr, který bude splácet z prodeje piva. To bude dostupné v sudech či ve skleněných i plastových lahvích. Kromě vlastní hospody má být k dostání také v síti prodejen orlickoústeckého Konzumu. Zájem projevily některé penziony a další s objednávkou čekají, až budou moci nové pivo ochutnat. První výstav byl 30. prosince a už na Silvestra pivovar dodával první sudy.
„V naší hospodě zatím čepujeme pouze desítku. Od pátku tam budou v prodeji také litrové plastové lahve. Dvanáctka stále zraje a měla by být k dispozici příští týden. Zatím počítáme jen s desítkou a dvanáctkou, ale na Velikonoce připravíme nějaký speciál,“ sděluje mluvčí Sdružení Neratov Antonín Nekvinda.
