Jedinou nadějí na přežití severních bílých nosorožců představují pouze umělé techniky reprodukce, které přímo pro ně výzkumníci vyvinuli. Přelomový zákrok byl u těchto nosorožců proveden vůbec poprvé.
V keňské rezervaci se na něm podíleli odborníci Safari Parku Dvůr Králové, Leibnizova institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně (IZW), společnosti Avantea, rezervace Ol Pejeta a vládní organizace Kenya Wildlife Service (KWS).
Vajíčka budou nyní oplodněna zamraženým spermatem z již uhynulých samců nosorožce bílého severního, poté se z nich vědci pokusí v laboratoři vytvořit embryo a později ho vložit do náhradní matky příbuzného nosorožce bílého jižního.
Vyvinutí celé procedury trvalo několik let. „Jak samotný postup, tak některé nástroje musely být navrženy a připraveny na míru těmto zvířatům,” uvedli profesor Thomas Hildebrandt z IZW Berlín a David Ndeereh z Kenya Wildlife Service.
Společně vedli zákrok, při němž se podařilo každé ze samic odebrat pět vajíček. Ukázalo se tak, že obě samice si dosud uchovaly cyklus.
K zákroku tým použil speciální sondu a ultrazvuk. Sondou s jehlou veterináři odebrali dosud nevyzrálá vajíčka (oocyty) přímo z vaječníků, zatímco zvířata byla celou dobu pod celkovou narkózou. Celá akce je výsledkem mnohaletého výzkumu, vývoje speciálních nástrojů a také trénování odběru vajíček na příbuzných nosorožcích bílých jižních chovaných v evropských zoologických zahradách.
„Musím poděkovat kolegům ze Salcburku, Budapešti, Chorzówa, Pairi Daisa parku a dalších evropských zoologických zahrad. Umožnili na jejich nosorožcích vyzkoušet odběr vajíček a tím významně posunout celý projekt,” říká ředitel dvorského safari parku Přemysl Rabas.
„Zákrok dokazuje, že prvotřídní spolupráce mezi vědci, odborníky ze zoologických zahrad a ochranáři působícími přímo v terénu může pomoci i druhům, které jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím,” tvrdí Přemysl Rabas.
Ani jedna samice není schopna se přirozeně rozmnožovat
Právě Nájin a Fatu s dalšími dvěma samci byli v prosinci 2009 v rámci partnerství dvorského safari parku, rezervace Ol Pejeta a Kenya Wildlife Service převezeni do Keni. V té době se předpokládalo, že africké prostředí podpoří jejich reprodukci. Navzdory tomu, že páření mezi zvířaty opravdu proběhlo, samice nikdy úspěšně nezabřezly.
„Vzhledem k nepříznivým výsledkům vyšetření obou samic v roce 2014 jsme došli k závěru, že ani jedna z nich není schopná přirozeně zabřeznout a ani donosit mládě,” říká Robert Hermes z IZW Berlín.
Dva samci Suni a Sudán uhynuli v roce 2014 a 2018. Jejich sperma bylo však uchováno k dalšímu použití pro dobu, kdy pokročí vývoj umělých metod reprodukce. Oba by tak mohli i po smrti předat své geny dál budoucí generaci severních bílých nosorožců.
Snad se povede vytvořit embryo v laboratoři
„Na jednu stranu nás mrzí, že Nájin a Fatu jsou posledními dvěma zástupkyněmi svého druhu a že za tím bohužel stojí chamtivost lidí a to, jak bezohledně se k přírodě chováme. Zároveň jsme ale nesmírně hrdí, že můžeme být součástí tohoto přelomového okamžiku v záchraně severních bílých nosorožců. Doufám, že tímto krokem začíná nové éra, ve které lidé konečně pochopí, že ochrana přírody není luxus, ale naprostá nezbytnost,” říká ředitel rezervace Ol Pejeta Richard Vigne.
Projekt BioRescueOdběr vajíček z nosorožčích samic je součástí mezinárodního výzkumného projektu s názvem BioRescue, na němž se podílí IZW Berlín, Avantea a Safari Park Dvůr Králové. Finančně jej podporuje německé Federální ministerstvo pro vědu a výzkum (BMBF), odběry vajíček a vytváření embryí podpořila také Nadace ČEZ. Cílem projektu není pouze vytvoření embrya v laboratoři z odebraných vajíček a spermatu, ale zahrnuje rovněž výzkum vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců. V rámci této části projektu jsou zkoumány možnosti přetvoření obyčejných tělních buněk z uchovaných vzorků, například z kůže, srsti a podobně z nosorožců bílých severních na takzvané indukované pluripotentní buňky, ze kterých se může dále vytvořit jakákoli jiná tělní buňka, a poté na primordiální zárodečné buňky, tedy ty specializované na založení nového jedince. Ze zárodečných buněk mohou vědci poté v laboratoři vyvinout vajíčko nebo spermii za účelem budoucího zvýšení genové pestrosti nově vznikající populace nosorožců bílých severních. Výzkum kmenových buněk má za BioRescue konsorcium na starosti Max Delbrückovo centrum molekulární medicíny (Německo), Kyushu University (Japonsko) a Northwestern University (USA). Součástí výzkumu je rovněž řešení etických otázek týkající se celého projektu, které vedou odborníci z Univerzity Padova v Itálii. |
„Zákrok ukázal, že vytvoření embrya nosorožce bílého severního v laboratoři, což se dosud nikomu nepodařilo, je teď reálnější než kdykoli předtím,” uvádí Cesare Galli z institutu Avantea. V jeho laboratoři budou nyní vajíčka oplodněna zamraženým semenem samců Suniho a Saúta.
Keňský ministr turistiky a ochrany přírody Najib Balala prohlásil, že by spolupráce na záchraně severních bílých nosorožců měla být vzorem i při rozhodování politiků na právě probíhajících jednáních konference CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) v Ženevě.
„Techniky asistované reprodukce by měly přitáhnout pozornost světa ke kritické situaci nosorožců a zajistit, abychom se vyhnuli rozhodnutím, která by podlamovala vynucování práva a přispěla ke zvýšení poptávky po nosorožčí rohovině,” říká keňský ministr Balala.
„Těší nás, že nás toto partnerství posunulo o krok blíže k záchraně severních bílých nosorožců, a to zvláště s ohledem na smutnou smrt Sudána, posledního severního bílého samce, který v Keni uhynul před rokem,” tvrdí John Waweru, ředitel Kenya Wildlife Service.
