Za pět let by se mohl narodit další nosorožec bílý severní, říká zoolog

  18:48aktualizováno  18:48
Kriticky ohroženému druhu nosorožce bílého severního svitla naděje. Podle poslední studie mezinárodního týmu vědců, jehož členem je také Jan Robovský z Jihočeské univerzity, by bylo možné je zachránit. „Vypadá to nadějně,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Zoolog Jan Robovský z Jihočeské univerzity se věnuje zkoumání nosorožců bílých severních | foto: David Peltán, MAFRA

Dlouhé roky se vědci pokoušejí o záchranu ohrožených nebo vyhynulých druhů. Namále má především nosorožec bílý severní, jehož poslední dva zástupci žijí v Keni. „Chtěli bychom mít další čistokrevné zástupce druhu. Vypadá to v tuto chvíli nadějně,“ naznačil zoolog Jan Robovský, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

Co mají poslední dvě žijící samice tohoto druhu společné s Českem?
Jsou to zvířata, která se tu narodila a v současnosti žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Obě samice, Nájin i Fatu, se narodily v lidské péči, konkrétně v Safari Parku Dvůr Králové. Zde se podařilo odchovat dohromady čtyři jedince a obě samičky jsou poslední, které dosud žijí. Kromě toho žádná jiná zoo ve světě tyto nosorožce nerozmnožila.

Jak se jim daří?
Jsou v celkem dobrém stavu, jen už, bohužel, pravděpodobně nejsou schopné přirozené reprodukce a naživu už není ani žádný samec. Musíme tedy přemýšlet nad umělými způsoby reprodukce a hledat možnosti právě zde.

Proč se zabýváte právě výzkumem nosorožců?
Dá se říct, že moje motivace má dva rozměry. Jako malý má člověk k tak velkým zvířatům často náklonnost a v mém případě jsem k nim neměl do Dvora Králové nijak daleko. Z profesního hlediska mě nosorožci zajímali kvůli tomu, že jsem chtěl zjistit a doplnit nějaké informace o jejich druhu, které nebyly předmětem předchozích výzkumů. Také proto jsem jezdil do zoo zvířata zkoumat. S kolegy z Austrálie a Jihoafrické republiky jsme shromažďovali data a na základě analýz těchto dat jsme se snažili zvířata zhodnotit.

Nosorožec bílý severní

Původním domovem tohoto druhu je střední Afrika, kde byl ve 20. století loven kvůli svému rohu. Mezi léty 1970 a 1980 se jejich počet zmenšil z 500 na 15 kusů. Naživu už jsou jen dvě samice pocházející z chovu ve Dvoře Králové. Nyní žijí v národním parku Ol Pejeta v Keni.

Nedávno se objevila zpráva, že mezinárodní tým vědců, jehož jste součástí, by byl schopen kriticky ohrožený zvířecí druh zachránit. Jakým způsobem?
Tato studie, která vyšla před pár týdny, může vzbuzovat určité naděje. Nyní jsme v situaci, že máme jediné dva žijící jedince druhu a situace není nijak růžová. V minulosti probíhal sběr tkáňových vzorků a pohlavních buněk nosorožců a na základě analýz získaných vzorků jsme zjistili, že genetická variabilita severních nosorožců byla před sto lety srovnatelná s uchovanými vzorky. Díky tomu by bylo možné, že by kolegové dokázali ze skladovaných vzorků přivést na svět dalšího nosorožce.

Znamená to tedy, že by se dala vyloučit možnost degenerace, pokud by byla zachována genetická variabilita nových jedinců?
Zdá se, že by to v tomto případě podle zkušeností z výzkumu mohlo vyjít. Když se podíváme na blízce příbuzný druh nosorožce bílého jižního, který se z odhadovaných padesáti kusů v jednom okamžiku nakonec rozmnožil až na současných 20 tisíc kusů bez větších genetických problémů, vyhlídky jsou docela slibné. Možná se v minulosti nějaké problémy objevily, ale ty postižené kusy se dále nemnožily.

V létě se jinému týmu vědců podařilo vytvořit umělé embryo kriticky ohroženého druhu nosorožce bílého severního. Jaké jsou vyhlídky této skupiny na umělou reprodukci zvířat?
Součástí týmu jsou také badatelé ze Dvora Králové a zkoušejí různé metody. V tuto chvíli jsou dvě cesty výzkumu. Jedna z nich počítá s klasickým způsobem za pomoci spermie a vajíčka. Vzniknuvší embryo by pak měla odnosit samice jižních nosorožců. Bohužel ale nejsou k dispozici vajíčka severního poddruhu, takže kolegové zkoušejí možnost oplodnit vajíčka jižních nosorožců, a dát tak život hybridnímu druhu. Ale prioritou je pokusit se přirozeně o čistokrevný druh.

Fotogalerie

Jaká je druhá výzkumná cesta?
Pohlavní buňky by vědci mohli získat z buněčných kultur pocházejících z kůže. Z těchto buněk se totiž poměrně složitou procedurou dají vytvořit kmenové buňky, z nichž by se mohly neméně náročným způsobem vytvořit pohlavní buňky. Pak už by bylo možné postupovat dále podobně jako v první variantě. Metoda je ale zatím odzkoušená jen na myších. Existuje však dost indicií, které naznačují, že by se to mohlo podařit i u nosorožců.

Existovala by možnost použít podobné postupy i u dalších živočišných druhů?
Byla tu řada snah klonovat jedince vzácných druhů, ale ne takto sofistikovaným způsobem. Výhodou nosorožců je, že je k nim upřena mediálně velká pozornost, takže se zatím daří získat prostředky do tohoto průkopnického výzkumu.

Je možné v současnosti oživit některé vyhynulé druhy?
Řada týmů na podobných výzkumech pracuje a předmětem takových snah jsou často právě druhy, jak jsou třeba vakovlci, mamuti nebo donedávna masově rozšířený holub stěhovavý. Největším úskalím je přečtení celé genetické informace, ale postup vývoje metod čtení DNA jde neuvěřitelně rychle vpřed. Důležitá je právě míra uchování DNA. Největší šance na vzkříšení bych teď viděl u mamuta.

Má podle vás ale vůbec smysl se je pokoušet oživovat?
Je to důležitá otázka. Dokonce i Mezinárodní svaz ochrany přírody vydal manuál, jak v tomto případě postupovat. Svaz se ovšem správně ptá, zda není důležitější se zaměřit na stále živé druhy. Často se stává, že o některých vyhynulých druzích jsou napsané stovky knih, ale o jejich žijících příbuzných se toho zdaleka tolik neví. A v případě, že by se podařilo některá zvířata oživit, mohli bychom být nakonec i zklamaní. Vždyť mamut je jen chlupatější slon indický. Zajímavým vyhynulým druhům právě dost často chybí podstatné části genetických informací, proto se nabízí otázka, zda jejich genom doplňovat informacemi příbuzných zvířat, a dát tak život hybridním druhům.

Narážíte ve svém výzkumu na podobné otázky?
Spíše než otázky etiky řešíme, aby ochránci vzali výsledky našeho bádání v potaz, což se někdy neděje. Občas na ně také musíme tlačit, aby naše práce zařadili do programu péče o zvířata. Před osmi lety nechtěli uznat severního bílého nosorožce jako druh a měli v plánu oba druhy křížit, což jsme nechtěli. Svou roli v tom hraje i politika.

Jak to myslíte?
Atraktivní druhy, jakými jsou třeba nosorožci, tygři nebo sloni, jsou častým předmětem diskusí a svaz se u nich snaží zachovat stávající stav. Zkrátka jim vyhovuje, když se mohou řídit zavedenými pořádky, než aby volali po změnách v přístupu bádání. Pak je hlavně na nás, abychom se snažili jim vysvětlit, že naše poznatky mohou zvířatům prospět. Není to jejich selhání, spíše jde o poučení se a hledání nejlepších možných způsobů ochrany.

Kdy by se teoreticky mohlo narodit nové mládě nosorožce bílého severního?
Pokud by vše šlo jako doposud a bylo možné získat vajíčka od žijících samic, za pět let by mohl být na světě další jedinec. Je to optimistický, ale zároveň realistický odhad.

Podílí se na výzkumech i Jihočeská univerzita, na které v současnosti přednášíte?
Můj výzkum pod Jihočeskou univerzitou od roku 2009 přispěl k poznání odlišností obou bílých nosorožců, nové genetické rozmanitosti bílých i černých nosorožců, a to díky mým vazbám na královédvorskou zoo a kolegu Yoshana Moodleyho z Jihoafrické republiky. Jsem ale spíše muzejním typem zoologa, a tak se přímo na záchraně nepodílím. Kolegům ale držím palce.

Zajímá vaše posluchače příběh záchrany nosorožců?
Ano, vedu zde několik kurzů o savcích i genetice a máme také zoologické semináře, na kterých se o těchto věcech bavíme. Chceme studentům i kolegům z akademické sféry také připomenout, čím se ve výzkumech zabýváme a jak přispíváme k záchraně nosorožců nebo jiných savců.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Oblíbený zmrzlinový stánek v Hluboké shořel. Je to pomsta, říká majitel

Dřevěný zmrzlinový stánek v Hluboké nad Vltavou skončil v plamenech. Majiteli...

Oheň zničil v noci na dnešek zmrzlinový stánek v Hluboké nad Vltavou. I když se nikomu nic nestalo, škody přesáhly...

Legendární motocyklový závodník Staša zemřel, bylo mu 75 let

Bohumil Staša, dvacetinásobný šampion Československa a výborný konstruktér...

Bohumil Staša, legendární motocyklový závodník, v 75 letech zemřel. Dvacetkrát triumfoval na domácím šampionátu, na...

Řidič sjel na louku, po půl kilometru narazil do stromu a zemřel

Řidič ujel po louce téměř půl kilometru, pak narazil do stromu. Na místě zemřel.

Na Českobudějovicku vyjel dopoledne jednašedesátiletý řidič s autem mimo silnici. Notný kus cesty ještě ujel po louce,...

Myslel jsem, že se mi posmívá, tvrdí muž obžalovaný ze zabití ranou pěstí

Ilustrační snímek

Až 16 let vězení hrozí třicetiletému Jakubu Formanovi, který je obžalovaný, že loni prosinci zabil ranou pěstí o rok...

Další z rubriky

Cyklobusy na jihu Čech letos nevyjedou. Dopravce na ně nezískal peníze

(ilustrační foto)

Jízdní řády cyklobusů pro letošní sezonu budou jejich příznivci hledat na jihu Čech marně. Dopravní systém Cyklotrans,...

Opilý řidič v Budějovicích skončil v poutech, nadýchal 2,73 promile

Mladík nadýchal dvě promile, řidičák nedostane.

Jedenačtyřicetiletý muž usedl v sobotu ráno za volant svého vozu i přesto, že se před tím posílil nejednou sklenkou...

Nová výstava ukazuje i vykládací karty, které vytvořila Ema Destinnová

Sběratel Pavel Langer ukazuje karty v Muzeu  Jindřichohradecka.

Unikátní série je k vidění na výstavě Muzea Jindřichohradecka. Ta provede návštěvníky pěti staletími zábavy, vášně a...

Najdete na iDNES.cz