Lesních pozemků na Broumovsku se teprve koncem roku ujali staronoví majitelé - broumovští benediktini. Než jim je ale stát vydal, trvalo to šest let úředních i soudních tahanic. Nepříjemným nádavkem je pro nové vlastníky kůrovec, který se šíří momentálně ze dvou ohnisek: v Broumovských stěnách na Signálu a také na Ostaši.
Na stolové hoře s menšími skalními městy už se kalamita nedá přehlédnout. Zatímco kolem cvrlikají ptáci a borůvky se po jarních deštích nápadně zazelenaly, stromy na vrcholové plošině schnou nastojato ve velkém už od loňska a z vyhlídek se otvírá pohled na již vykácené paseky.
„Předání lesů trvalo od konce listopadu až do února, od té doby jsme na Ostaši pod Frýdlantskou vyhlídkou vykáceli kolem dvou tisíc kubíků dřeva. Můžeme si o tom myslet, co chceme, důležité je, že brouci ve stromech jsou a my s tím musíme něco udělat. Jinak bude po lese. Nehledě na to, že máme zákonnou povinnost napadené stromy vytěžit,“ říká prokurista Petr Bláha z Benediktinské hospodářské správy Břevnov.
Odhaduje, že na Ostaši je zasaženo 20 hektarů lesa. Ostaš s podobně skalnatou Hejdou přitom zabírají kolem 430 hektarů.
Lesy České republiky, které se ještě donedávna o lesy na Ostaši staraly, se však brání, že by proti kůrovci v posledních letech nezasahovaly. Za kalamitu v celé střední Evropě podle nich může hlavně dlouhodobé sucho a nadprůměrné teploty. Na Ostaši navíc už sami benediktini historicky vysázeli z 90 procent smrky, které jsou momentálně pro kůrovce v atraktivním věku. Pískovcové území je náchylné k vysychání a málo pestrý les urychluje šíření brouků.
„Lesy ČR na Ostaši v předchozích letech vynaložily velké úsilí a instalovaly stovky obranných opatření a asanovaly veškeré napadené dříví. Těžba v roce 2015 dosáhla celkem 224 metrů krychlových kůrovcového dřeva a vygradovala na loni vytěžených 4 200 kubíků dříví, tedy více než dvacetinásobek než před čtyřmi lety,“ brání postup státního podniku mluvčí Eva Jouklová.
Skalní města u Police nad MetujíOstaš Kočičí skály Zdroj: Chráněná území ČR, Královéhradecko, 2002 |
„Z toho je vidět, že práce na zpracování kůrovcového dříví na majetku, který dnes znovu patří benediktinům, se nezastavily a probíhaly až do prosince 2019, kdy Státní pozemkový úřad vydal rozhodnutí o vydání majetku,“ říká mluvčí Jouklová.
Jedinou cestou vůči kalamitě je podle ní spolupráce mezi majiteli a správci lesů, kteří musí najít, vytěžit a asanovat napadené dřevo, protože škůdce nezná hranice pozemků.
Hora rezne, brouk se šíří shora
Podle Petra Bláhy by dřevorubci s těžkou technikou měli zamířit na vrchol Ostaše už velmi brzo. Zatím těží v oblasti pod Frýdlantskou vyhlídkou.
„Paradox je, že se brouci šíří z vršku na úbočí. Při pohledu od Klučanky je hora ze třetiny rezatá. Problém je, že vršek tvoří chráněné území, takže jsme v úzké spolupráci se Správou Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko přijali opatření, že se něco skácí, jinak se kůrovec zastavit nedá,“ říká prokurista.
„Nahoře je asi 70 procent stromů zasaženo kůrovcem. V první fázi vykácíme asi tři hektary z dvanáctihektarové plošiny, tedy místa, kde je to absolutně nejhorší. Pak budeme vyčkávat, co se bude dít dál, a budeme se tam vracet. Všechny stromy s příznaky kůrovce musí pryč,“ odhaduje správce benediktinů.
Plánovanou těžbu však na jaře zkomplikovalo, že na Ostaši prvně po sedmdesáti letech zahnízdili sokoli. Proto těžaři po dohodě zatím káceli jen na úbočích. Část porostů v okolí hnízda musí zůstat stát právě kvůli dravcům.
Drobné omezení to znamená i pro turisty, kteří se nedostanou na jednu vyhlídku, aby dravce nerušili.
„Mláďata už se vylíhla a rodiče pokračují v jejich krmení. Hnízdění úspěšně pokračuje, v tuto dobu už by jim tak těžká technika neměla vadit. Máme na místě každodenní ostrahu. Byli bychom rádi, aby si sokoli vytvořili k tomuto historickému sídlišti znovu vazbu,“ vysvětluje zástupce vedoucí Správy CHKO Broumovsko Petr Kuna.
Stromy staré kolem 170 let rostou na vrcholu
Byť je Ostaš hora, pro dřívější hospodáře býval dobře dostupný, takže jeho rozsáhlé plochy se v minulosti kácely a znovu osazovaly převážně smrkem. Nikdy ale zřejmě nebyl kopec úplně holý. Před 150 lety majitelé vykáceli západní úbočí, před 120 lety takřka celé východní úbočí o rozloze dvaceti hektarů. Hodně se tu kácelo i v devadesátých letech.
Nejstarší les o stáří kolem 170 let roste na vrcholu, avšak třeba část kolem Frýdlantské vyhlídky vystavená silným větrům je stará jen 80 let, což způsobila tehdejší kalamita.
„Zpětně se bude těžko vyhodnocovat, zda zdržení kvůli sokolům na Ostaši nějak výrazně uškodilo ohledně šíření kůrovce. Dá se předpokládat, že nálety kůrovce na smrky se někde objeví. Pravděpodobně se napadení bude šířit v ohnisku na náhorní plošině. V severní polovině zbývá zelených stromů už jen málo, obklopují je ty napadené. Až se to vytěží, zbude tam pár jedlí, modřínů a bříz,“ říká Petr Kuna.
Osobně nečeká, že by celý zdejší les uschl. Doufá spíš, že se majitelé vypořádají s kalamitou, která postihovala Broumovsko už v osmdesátých i devadesátých letech, kdy však nebyly takové problémy s odbytem dřeva.
Obavy ze šíření kůrovce z Ostaše však mají i správci lesů v okolí.
„Kůrovec se už začal rojit, teď ale nejspíš pomohlo počasí, pak se to ukáže během chvíle. Našli jsme už čerstvé závrty v dosud zdravých stromech, naše lesy sousedí třeba v Bukovici přímo s Ostašem. Je to problém v širokém okolí, v Polických stěnách na Signálu je to hodně špatné a zaskočilo mě, že jsem musel označovat asi padesát stromů na Boru na severní straně. Červená zóna kůrovce se ale už blíží od Náchoda a také na Broumovsku, například v Hejtmánkovicích to začíná být boj,“ popisuje ředitel DSO Lesy Policka Luboš Binar, který má na starosti lesy pěti obcí.
Na Ostaši se neplatí, klášter ale žádá o ohleduplnost
Pískovcová skalní města na Ostaši lákají ve velkém turisty i horolezce. Zájem o výlety sílí v posledních letech mimo jiné i proto, že se tu neplatí žádné vstupné na rozdíl do Adršpachu, Teplických či Prachovských skal.
„Klášterní komise rozhodla, že skály budou pro návštěvníky i dál zadarmo, protože to tak bylo vždycky. Nebudeme lidem bránit ve vstupu nahoru, ale doufáme, že v době těžby budou natolik duchapřítomní, že ustoupí z cesty, až pojede nějaká technika, a pochopí, že v lese se musí i něco dělat,“ podotýká lesník benediktinů.
Na náhorní plošinu Ostaše vede jediná přístupová cesta, místy dost vymletá, kterou se budou svážet vytěžené klády dolů. Na louce za chatovou osadou se dřevo bude skládat a postupně odvážet dál.
V květnu moc lidí nepřijelo, odpadly školní výlety
Těžba na Ostaši se tak dotkne i majitelů zdejší chatové osady a oblíbené restaurace. Už dopředu oznámili, že tento rok se ruší možnost stanování. Přilehlá louka se totiž také vrátila benediktinům a těžaři ji potřebují pro skládku dřeva.
„Musíme se přizpůsobit. Tento rok je úplně jiný ve všech ohledech a myslím, že to i návštěvníci zvládnou. Tentokrát službu jako stanování vypouštíme, ale třeba se k tomu zase vrátíme,“ poznamenává Petr Malík, jehož rodina provozuje chatovou osadu třicet let.
Restauratér přišel o návštěvníky, kteří přijeli zejména za hezkého počasí v dubnu, kdy musel mít zavřeno. V květnu už hospoda otvírala aspoň o víkendech, jenže bylo spíš chladno. Od konce května už znovu osada ubytovává, ale odpadly veškeré školní výlety.
Teď majitelé aspoň doufají, že těžaři zvládnou kácení na vrcholu hory ještě během června před sezonou, protože na prázdniny se jim už začínají hlásit zájemci o ubytování.
Bude tu smíšený les, pomohou šišky z Adršpachu
Na Broumovsku jsou dosud lesy zelené, lesníci však odhadují, že kvůli postupující kalamitě přijdou na řadu i tak.
„Kůrovec se z vnitrozemí šíří už k Náchodu, zasaženy jsou i lesy v okolí Trutnova i na polské straně za Javořími horami. Tady je dobré, že lesy leží ve vyšší nadmořské výšce a díky mlhám mají aspoň nějakou vláhu,“ říká správce benediktinských lesů Petr Bláha.
Kůrovce, kvůli němuž na stolové hoře padne množství stromů, bere jako přírodní proces. Na jejich místo se budou vysazovat nové. Po dohodě s pracovníky CHKO už si lesníci nasbírali z původních borovic v Adršpachu osivo, v lesních školkách ho vyseli asi před měsícem. Mladými stromky příští rok zalesní vršek Ostaše, nově to ale bude smíšený les.
Stolová hora Ostaš na Broumovsku
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
