Skupina trubačů Markazíni, profesí lesníci, loni v létě natočila klip na melodii hitu Y. M. C. A. od Village People. Zpívají v něm: „Seš hajnej v revíru, tak brouka hledej.“
Přestože šlo hlavně o zábavu, virální video se stalo pro drobné vlastníky lesů i návodem, jak bojovat s kůrovcem. Za půl roku si klip na YouTube přehrálo přes půl milionu lidí.
„Nebyl to původní záměr, natočit návod pro veřejnost. Chtěli jsme jen přetextovat písničku a protože jsme všichni lesníci, napadlo nás téma brouka hledej. Situace s kůrovcem nás trápí,“ říká jeden z muzikantů Josef Kapras, spolumajitel lesnické firmy z Pecky na Jičínsku.
„Samozřejmě, že nás ohlasy potěšily, alespoň někoho jsme rozesmáli. Ve výsledku to myslím mělo i ten efekt, že se problém rozšířil mezi lidi a i ti, kdo vlastní menší les, se o to začali více zajímat,“ těší Josefa Kaprase.
Jako odborný lesní hospodář má na starosti dohled nad lesy dalších majitelů v okolí.
Skladba Markazínů se rychle rozšířila hlavně mezi lidmi z oboru. V hlavě jim letos bude znít nejspíš častěji než loni. Odborníci předpokládají, že přemnožený kůrovec letos zasáhne Královéhradecký kraj proti loňsku ještě citelněji.
„Hodně bude záležet na průběhu jara. Počasí v dubnu a květnu rozhodne, jak masivní bude první generace kůrovce a nakolik poškodí oslabené porosty,“ upozorňuje Martin Fojt, správce majetku Jana Kolowrata Krakowského, který vlastní rozsáhlé lesy v Orlických horách a je jedním z největších majitelů lesů v kraji.
Letošní rok bude krizový. Malé vlastníky drtí kolaps na trhu
„Obávám se, že letošní rok bude krizový. Nasvědčuje tomu i průběh zimy. Už prosinec byl srážkově podprůměrný, sněhová pokrývka nepřichází, oteplování pokračuje a mám za to, že v lesích zbylo až několik milionů kubíků nevytěženého kůrovcového dříví, což bude další zdroj nákazy,“ varuje krajský předseda Sdružení vlastníků obecních lesů (SVOL) Radomír Charvát, který řídí Lesní družstvo Vysoké Chvojno s rozsáhlými porosty na pomezí Královéhradeckého a Pardubického kraje.
Podle něj se lesníci dostávají do úzkých zejména proto, že zcela zkolaboval trh s dřívím. „Myslím, že to bude zlomový, úplně nejhorší rok a někteří vlastníci les raději prodají, protože už nebudou mít sílu se o něj starat,“ říká.
Dalšímu šíření kůrovce nahrávají především ubývající peníze. Kvůli obrovskému množství kalamitních těžeb výrazně klesla cena dřeva. Think thank Czech Forest odhadl loňskou celkovou ztrátu kvůli kůrovci v Česku na 36,8 miliardy korun. Jen státní podnik Lesy České republiky odhadl, že z dřívějších miliardových zisků se v roce 2019 propadne do ztráty asi 840 milionů korun, pro příští rok predikuje ztrátu dokonce ke dvěma miliardám.
Propad ceny dřevaPrůměrné zpeněžení dřeva za m3 Rok 2017 1 513 Kč Rok 2018 1 223 Kč Odhad 2019 700 Kč Správa KRNAP odhaduje po odečtení nákladů na těžbu ztrátu na jednom m3 přibližně na 400 korun. Zdroj: KRNAP |
„Hospodářské údaje za loňský rok budeme mít koncem ledna,“ říká mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Společnost ve své strategii rozvoje uvedla, že kvůli kůrovci ve střednědobém horizontu neplánuje odvody do fondu zakladatele (státu), ale naopak připustila možnost, že si na zvládnutí kalamity vezme kontokorentní úvěr nebo vydá dluhopisy.
Hlavně menší vlastníci často nemají komu dřevo prodat a kvůli tomu jim chybí prostředky na další opatření a samotnou obnovu. Stát jim pomůže jen částečně, a hlavně pozdě.
Žádosti o kompenzace přijímá od listopadu do konce února, jenže teprve za rok 2018. Na kompenzace za loňské rekordní těžby, které dosáhnou zhruba 30 milionů kubíků dřeva, si budou muset počkat. Řada malých vlastníků navíc na podporu od státu nedosáhne vůbec.
„Obrovský problém je, že z možnosti žádat o náhradu vypadli svědomití vlastníci, kteří mají les v místě bydliště a kůrovcovou kalamitu zdolávali sami svépomocí. Dřevo si nechávali na otop nebo ho dali příbuzným. Snažili se a bojovali s kůrovcem, ale protože nemají v ruce žádný účetní doklad, žádnou fakturu za odvedené práce, nic nedostanou. Chtěli jsme, aby stačilo čestné prohlášení a potvrzení odborného lesního hospodáře. Bohužel to neprošlo,“ říká Charvát.
Aby vlastníci lesů kompenzaci dostali, musí předložit fakturu za těžbu, přibližování dřeva nebo doklad o jeho prodeji. Peníze však docházejí i velkým hráčům.
Větší vlastníci v Orlických horách zatím dokážou zasahovat
V Orlických horách se kůrovec zatím nerozšířil do kalamitních rozměrů, a to hlavně díky včasným zásahům majitelů lesů. Na rozdíl od kalamitní Vysočiny, kde jsou desítky tisíc vlastníků lesa, v Orlických horách je několik velkých majitelů. Jde hlavně o šlechtické rody.
„Jejich majetky jsou větší, takže mají peníze a jsou schopni včas zasáhnout, napadené dříví dostat z lesa co nejrychleji a těžit i stromy, kde je brouk aktivní. Tím zachránili rozsáhlé části lesních komplexů. To vše se může zlomit, pokud v roce 2020 bude ještě větší krize na trhu s dřívím,“ varuje Fojt.
Podle statistik ministerstva zemědělství jsou v kraji kalamitní lokality na Hořicku, Královédvorsku, Hradecku, Novoměstsku, Náchodsku, Trutnovsku a v okolí Nového Bydžova a Jaroměře.
Krajské dotacepro vlastníky do 50 ha Celkem 42 žádostí podaly obce Královéhradeckého kraje, 154 žádostí podaly fyzické osoby a 15 žádostí podaly spolky, soukromníci a obecně prospěšné společnosti. Rozdělení podle okresů: Náchod 1.509.170 Kč Zdroj: KÚ KHK |
Aby kraj pomohl menším vlastníkům kalamitu zvládat, vypsal dotační program na asanaci kůrovcového dřeva a na stavbu oplocenek při zalesňování. Až 10 milionů chtěl rozdělit mezi vlastníky s výměrou lesa do 50 hektarů. Jenže ti částku nevyčerpali. Zčásti i proto, že o možnosti dotací nevěděli.
„Z alokované částky se vyčerpalo pouze 5,6 milionu korun. Kraj obdržel 211 žádostí, z toho 63 na těžbu a přiblížení napadených stromů a zbytek na zřizování oplocenek a ochranu dřevin při obnově lesa,“ doplňuje mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Kraj proto na podzim uspořádal v bývalých okresních městech semináře o boji s kůrovcem i o dotačních možnostech.
„Ti lidé, kteří přišli, měli nějaký zájem a chtěli odborné informace, což bylo cenné. Ale obecně ti malí vlastníci lesů ještě v této době netuší, že to vlastnictví zavazuje a že je nějaká povinnost o lesy se starat,“ míní krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL).
Napadený strom je třeba rychle pokácet a hned postříkat
Nedostatečné znalosti drobných vlastníků lesa jsou tedy další zásadní překážkou v boji s kůrovcem. Odborníci se shodují, že zejména lidé, kteří lesní pozemky zdědili nebo zrestituovali, často o svých povinnostech vůbec nevědí. Mnohdy bydlí od svých lesů daleko a jejich stav ani neznají.
„V tuto chvíli je nejdůležitější povinností spojenou s ochranou lesa sledování výskytu škůdců a provádění nahodilých těžeb. Co nejdříve po napadení je potřeba strom pokácet, dřevo ošetřit insekticidem a zamezit dalšímu vývoji a možnosti, aby brouk vylétl a napadl další stromy. Proto to tak spěchá. Metody jsou různé, ale nejúčinnější, zvlášť pro menšího vlastníka, je pokácený strom ještě ten den ošetřit postřikem,“ říká Martin Polívka.
Ten v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů sestavil sérii brožur Rádce vlastníka lesa. Nyní působí u Diecézních lesů Hradec Králové. Ani jim se kůrovec nevyhnul. Devadesát procent letošní těžby tvoří právě likvidace kůrovcového dříví. Diecézní lesy spravují hlavně pozemky navrácené farnostem.
S kůrovcem loni bojoval i Krkonošský národní park. Do prosince vytěžil přes 52 tisíc kubíků kůrovcového dřeva. Dalších 200 kubíků, které nebylo možné odvézt, pomohli ochranářům přímo v lese odkornit skauti. Tím se zamezilo tomu, aby se kůrovec dál šířil. Podle kritiků se však brouk bude i nadále šířit z bezzásahových území, kde k žádným opatřením nedošlo.
Drobným vlastníkům mají s péčí o les pomáhat odborní hospodáři. Ty vlastníkům lesů do 50 hektarů zdarma přidělí stát nebo si je mohou najmout za vlastní peníze.
„Ozývali se mi však lidé, že svého hospodáře ještě nikdy nepoznali. Bohužel někteří mají pod sebou třeba 500 nebo 700 vlastníků a kdyby měli všechny navštívit a napsat jim, jestli mají kůrovce, to se v této krizové situaci ukázalo jako absolutně nefunkční. I když jsou poctiví, zkrátka to nestíhají,“ upozorňuje Radomír Charvát.
