V Krkonoších si lesníci chválí chemii proti kůrovci, postřiky zopakují

  10:18aktualizováno  10:18
Správa Krkonošského národního parku chce znovu likvidovat přemnoženého kůrovce chemickým postřikem. Poprvé po desetileté pauze k tomu přistoupila vloni, kdy lesníci stříkali nařezané klády. Plánuje to i v nadcházejících letech. Ekologové souhlasí nanejvýš s postřikem skládek dřeva, nikoli porostů.

Lesníci ze Správy KRNAP aplikují chemický postřik na kmeny napadené kůrovcem (26.7.2018). | foto: Tomáš Plecháč, 5plus2.cz

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) už kvůli chemickému postřiku na kůrovce žádá o výjimku na dalších pět let. MF DNES to řekl náměstek ředitele správy parku Václav Jansa.

O tom, zda bude nutné chemii opět použít, rozhodne vývoj počasí v následujících týdnech a měsících. V loňském roce ochranáři vytěžili 30 tisíc krychlových metrů kůrovcového dříví.

Chemickou asanaci lesníci na několika místech v národním parku provedli loni v létě, bylo to poprvé od roku 2008. Postřik aplikují na skládky napadeného dřeva, které zakryjí plachtou a lýkožrouta smrkového tak uvězní. Díky netkané textilii nedojde k rozšíření aerosolu do okolí ani k ohrožení jiného hmyzu nebo ptáků. Stejné látky se používají v zemědělství pro zabíjení škůdců.

Po likvidaci kůrovce v plachtovém vězení je možné kmeny dál využít v dřevozpracujícím průmyslu. „Kolem skládek, které byly postřikem ošetřeny, další kola nevznikala. Prokázalo se, že tato metoda je spolehlivá. Navíc nám umožňuje reagovat velmi rychle na aktuální situaci,“ uvedl Václav Jansa.

Správa KRNAP je od roku 2009 držitelem certifikátu FSC, což znamená, že lesy obhospodařuje šetrnějším způsobem v souladu s jeho zásadami. Aby mohla kůrovce hubit chemickým postřikem, potřebuje výjimku ze standardů FSC, stejně jako ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

„V loňském roce jsme dostali roční výjimku, nyní žádáme o výjimku na pět let. Chemický postřik chceme aplikovat pouze v neodkladných případech,“ zdůraznil Jansa.

Fotogalerie

Přestože je chemická cesta kontroverzní, ochranáři nemají v současné situaci, kdy české lesy jen obtížně odolávají kůrovcové kalamitě, příliš na výběr. Hlavní metodou je mechanická asanace, tedy loupání kůry s nakladenými vajíčky lýkožrouta ručními škrabáky nebo nástavbou na motorové pile.

I když ochranářům s pracemi pomáhají brigádníci, pracovníků je málo a kvůli časové náročnosti této metody nestačí ošetřit všechny napadené stromy.

Hnutí Duha varuje před plošným chemickým postřikem

Zaplachtování ošetřených kmenů patří mezi chemicky šetrnější způsoby. Lesníci mimo národní park stříkají jedovatým aerosolem volně ležící kmeny, pokácené smrky se také přikrývají insekticidní sítí, ze které se látka postupně uvolňuje a kontaminuje okolí.

Před plošným použitím chemie v boji s kůrovcem však nedávno varovali ekologové z Hnutí Duha (o sporu kolem výjimky na postřik a těžbu v národní přírodní rezervaci Rejvíz v Jeseníkách čtěte zde). „Pokud by mělo dojít k plošnému stříkání chemie v lesích, nebylo by možné v praxi zabránit otravě vodních toků, půdy, smrti hmyzu, ptáků a zdravotním rizikům u dětí,“ varoval Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí Duha.

Nasazení chemie je podle ekologické organizace akceptovatelné pouze na skládkách dřeva, nikoli uvnitř lesních porostů. V loňském roce lesníci v Krkonošském národním parku vytěžili 30 tisíc kubíků kůrovcového dříví, rok předtím pouze pět tisíc. Jak bude vypadat letošní rok a v jaké míře bude nutné přistoupit k chemické likvidaci lýkožrouta, není podle Jansy snadné předjímat. Záleží hlavně na počasí a množství srážek.

„Situace je vážná, protože vloni bylo kůrovce opravdu hodně, ale neměli bychom panikařit. Pokud přijde teplé a vlhké jaro a léto, tak problém vůbec nemusí nastat a nebudeme nuceni sáhnout k chemii. Když ale bude teplo a sucho jako v loňském roce, může být objem kůrovcové těžby ještě vyšší než vloni,“ konstatuje náměstek.

Stromy s dostatečnou zásobou vody se do určité míry dokážou proti lýkožroutovi bránit samy. Déšť a vlhko prospívá houbám a plísním, které jsou v boji s kůrovcem velkým spojencem lesníků.

Kůrovce chceme držet na uzdě a přetvářet les na odolnější

Živnou půdou pro plošné šíření kůrovce jsou rozsáhlé polomy způsobené větrnými kalamitami v kombinaci s dlouhodobým suchem. Velkou roli ale také hraje jednodruhové složení lesů a jejich stáří. Smíšené lesy s různě starými porosty jsou proti invazi lýkožrouta mnohem odolnější. Druhovou skladbu lesů Správa KRNAP postupně mění od 90. let a systematicky vytváří podmínky pro větší zastoupení především listnatých dřevin.

„Pokud chceme lesy zachovat, musíme přijmout fakt, že za pár let budou vypadat úplně jinak, než jak jsme zvyklí,“ upozornil Jansa na to, že změna druhové skladby zdejších lesů je prioritou číslo jedna.

„Kůrovce nejde vymýtit. Naším cílem je snažit se ho držet na uzdě a přitom zároveň přetvářet les. Když bude v přírodě blízkém stavu, vhodně strukturovaný se zastoupením mladších porostů a druhů, na které kůrovec nejde, tak se lýkožrout nedokáže šířit tak daleko,“ vysvětlil náměstek ředitele.

Podle odborníků je současná kůrovcová kalamita nejhorší v historii českého lesnictví. Na zásahy v lesích poškozených lýkožroutem a jejich obnovu letos půjde víc jak miliarda korun, dvojnásobek oproti loňsku.

Na celém území státu od dubna do konce roku 2022 nově platí možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. Kalamita masivně zasahuje do sedmi krajů od středu republiky na východ, nejvíc jsou postiženy moravské regiony a kraje Jihočeský, Pardubický a Vysočina.

Takto lesníci prováděli chemické postřiky v Krkonoších v červenci 2018:

Nejčtenější

Svědkyně v kauze ruských fotbalistů spadla ve Špindlerově Mlýně z balkonu

Soud s ruskými fotbalisty Pavlem Mamajevem a Alexandrem Kokorinem. Oba sedí....

Ruska Jekatěrina Bobkovová, která u soudu svědčila v případu ruských fotbalových reprezentantů Pavla Mamajeva a...

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Rychlík na Trutnovsku sešrotoval auto na přejezdu a odhodil ho do lesa

Zcela zdemolovaný vrak auta po nehodě u Bílé Třemešné.

Střet osobního auta s vlakem u Bílé Třemešné na Trutnovsku nepřežila 42letá řidička. Žena vjela pod rozjetý rychlík z...

Topící seniorky si nikdo nevšímal. Plavci mysleli, že splývá na hladině

Topící seniorky v bazénu si nikdo nevšímal

Dvě minuty ležela seniorka bezvládně na hladině bazénu v Hradci Králové s potopeným obličejem. Plavčíci ani návštěvníci...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Další z rubriky

Psychiatr přijde za pacientem domů, centrum vzniká v Trutnově a Hradci

Novou budovu centra duševního zdraví propojí se sídlem RIAPS v Trutnově...

Pro lidi s psychickými nemocemi vzniká v Trutnově centrum duševního zdraví. Rozšíří nabídku služeb tak, aby pacienti...

Topící seniorky si nikdo nevšímal. Plavci mysleli, že splývá na hladině

Topící seniorky v bazénu si nikdo nevšímal

Dvě minuty ležela seniorka bezvládně na hladině bazénu v Hradci Králové s potopeným obličejem. Plavčíci ani návštěvníci...

Mezi Výrovkou a Luční boudou je až deset metrů sněhu, fréza razí naslepo

Většinu sněhu odhrnuly rolby, fréza odstraňuje poslední metry.

Travers mezi Výrovkou a Luční boudou v Krkonoších prorážela sněžná fréza. Stroj se musel prokousat zhruba třímetrovou...

Najdete na iDNES.cz