Když byla před třemi a půl lety při stavbě „šetrného“ supermarketu na Moravském Předměstí zplundrována louka s výskytem obaleče totenového a modrásků bahenního a očkovaného, byli ochránci přesvědčeni, že populace těchto kriticky ohrožených motýlů v okolí Hradce Králové definitivně zanikla.
Naštěstí se mýlili. Modrásci i obaleči se objevili asi jeden a půl kilometru odtud: v zajímavé lokalitě pod Kopcem svatého Jana. Na dohled od desítek paneláků tu asi na třech hektarech žije dlouhá řada vzácných druhů hub, rostlin, hmyzu i obratlovců, netopýrů a ptáků. Další unikátní zoologickou lokalitou nadregionálního významu, kde se daří například kudlankám, čmelákům i ropuchám, jsou Březhradské písčiny.
Obě místa toho mají společného víc: bez péče jim podle ochranářů hrozí zánik. I proto se nejcennější cíp Kopce svatého Jana i Březhradské písčiny dostaly na program poslední městské rady s cílem obě lokality vyhlásit přírodními památkami. Návrh však přes vedení města neprošel, pro údajně byli jen čtyři radní. Není bez zajímavosti, že stejná rada ve stejný den schválila zadání průzkumů na eventuální výstavbu silnice okrajem přírodní památky Na Plachtě.
„Chtěli jsme vědět, jak se k tomu kolegové v radě postaví, navíc jen krátce po Plachtě. Jeden prohlásil, že přírodu má rád, ale ne ve městě,“ konstatuje radní Adam Záruba (Změna a Zelení).
Obě lokality mají význam z hlediska polohy.
„Vždyť jsou prakticky součástí městské aglomerace, přitom si zachovaly významné a mimořádné přírodovědné hodnoty. Obě mají význam díky v krajině vzácnému biotopu, ale i díky výskytu zvláště chráněných druhů s vazbou na významná přírodní stanoviště,“ říká Blanka Mikátová, zooložka a spoluautorka podrobné analýzy obou cenných oblastí, kterou má MF DNES k dispozici.
Rada sice návrh, který iniciovala koaliční Změna, shodila ze stolu, ale totožným podnětem už se zabývá odbor životního prostředí na krajském úřadu. „Návrh může podat každý. Krajský úřad povede řízení o vyhlášení a bude jednat například i s vlastníky pozemků,“ přibližuje Záruba.
Za neschválením podnětu podle slov primátora Alexandra Hrabálka (ODS) nestojí neochota města k ochraně přírody, ale spíš citelný zásah do vlastnictví půdy.
„Rada svým většinovým názorem nebyla přesvědčena o tom, že by soukromému majiteli těchto pozemků měla být nařízena jejich speciální údržba ve smyslu ochrany přírodní památky,“ říká Hrabálek.
Jenže čas hraje proti přírodě. „Bez zavedení ochrany a aktivní péče oběma lokalitám hrozí postupný zánik,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu na vyhlášení přírodních památek.
Ráj entomologů ve starém sadu
Unikátní hradeckou lokalitu s mnoha druhy živočichů, které patří na Červený seznam ohrožených druhů, lze snadno minout. Nejcennější část leží na severním svahu pod kostelem svatého Jana Křtitele v ulici Zámeček. „Tam jsou především vzácné druhy brouků. Nechci přehánět, ale podle mě jde o jeden z nejpůvodnějších pralesů na Hradecku,“ upozorňuje náměstek primátora pro oblast životního prostředí Martin Hanousek (Změna a Zelení).
Kromě hustého listnatého porostu jasanů, javorů, dubů či habrů se tu dnes jen stěží dají rozeznat pozůstatky ovocného sadu s hrušněmi, jabloněmi nebo slivoněmi. A protože starý sad je dávno zapomenutý a zarostlý, stal se z něj ráj entomologů, kteří tu objevili skutečné perly, třeba již zmíněného obaleče totenového a modráska bahenního a očkovaného.
Tito motýli mají tu smůlu, že se dokážou rozmnožovat pouze za souhry dvou důležitých podmínek: stane se tak jen na louce, kde kvete rostlina krvavec toten a zároveň na ní žijí jen určité druhy mravenců, v jejichž mraveništích mohou larvy motýla žít a parazitovat.
Kromě modrásků a obalečů pod Zámečkem objevili dalších 468 druhů hmyzu, například čtyři druhy vážek, 328 druhů motýlů a 120 brouků. Bez zajímavosti nejsou ani nálezy chráněných hub, pozorování ohrožených ptáků, netopýrů anebo plcha velkého, tedy hlodavce podobného veverce.
„Zjištěné druhové spektrum živočichů vázaných způsobem života na stromy dokládá biologicky kvalitní lesní stanoviště, které lze pro okolí Hradce Králové považovat za unikátní,“ zdůrazňuje Mikátová.
Místo skladu ocele bez života písčiny plné brouků
Místo Březhradských písčin, které se společně s Kopcem svatého Jana ucházejí o status přírodní památky, tu dokonce už několik let mohl stát sklad železa. Čtyřhektarovou lokalitu si totiž v roce 2007 vyhlédl investor ThyssenKrupp Ferrosta, Březhrad kvůli překladišti pohrozil Hradci Králové odtržením a německá společnost nakonec odešla.
Pozoruhodné je, že Královéhradecký kraj ještě v roce 2010 tvrdil, že v oploceném areálu se nevyskytují žádné vzácné rostliny ani živočichové. Po deseti letech je všechno jinak.
„Nejvýznamnější složkou zdejší fauny je hmyz, zejména druhy vázané na písčitá stanoviště, mezi kterými se našly vzácné a ubývající druhy,“ zmiňuje Mikátová například zlatohlávka huňatého, chroustce nebo listokaza kovového.
Březhradské písčiny jsou zároveň nejvýchodnějším místem, kde se vyskytuje teplomilný brouk krasec. Nejvzácnějším obyvatelem je však žahalka šestiskvrnná, která se v Česku objevila po padesáti letech. Přežívá pouze na písčitých plochách a kromě Březhradu ji viděli i Na Plachtě.
„Březhradské písčiny nebo lokalita Na Plachtě jsou významným prvkem bezlesí. Tyto ekosystémy jsou nejohroženější části přírody v České republice i ve střední Evropě. Bezlesá stanoviště jsou laicky často hodnocena jako zbytečná, nezajímavá a nevýznamná. Bývají vnímána i jako jakýsi nepořádek, který v krajině nemá co dělat.
Bezlesé ekosystémy jsou snadno přeměnitelné. Přestože jsou posledním útočištěm pro široké spektrum organismů, jsou přeměňovány na lesní monokultury, stavební plochy, plantáže rychlerostoucích dřevin nebo skládky,“ upozorňuje hradecká zooložka.
