Hradec Králové s vyhlášením tendru na nový fotbalový stadion pospíchá přesto, že pokud se kvůli opatřením proti šíření koronaviru zopakuje ekonomická recese, mohl by na stavbě ušetřit až desítky milionů korun. Když udeřila ekonomická recese na podzim 2008, o několik měsíců později stavební firmy v boji o zakázky ve srovnání s rokem 2007 zlevnily až o 35 procent.
Strop Hradce Králové za stadion na klíč činí 605 milionů korun bez DPH. Pouhé zlevnění o 10 procent by umazalo 60 milionů, v případě 35 procent by šlo o částku 181,5 milionu.
„Uspěchání stavby považuji nejen za velmi rizikové, ale i strašně drahé. Městu bych doporučil vyčkat, jak se srovnají ceny staveb ve zcela nových okolnostech. A to i za cenu toho, že Hradec by si počkal další dva, ale třeba i čtyři roky. Ekonomické dopady krize budou velmi pravděpodobně vyšší než ty zdravotní,“ říká zkušený byznysmen.
Přeje si zůstat v anonymitě, ale má velmi blízko k vedení města i řadě stavebních projektů.
„V době konjunktury se stavělo za strašné peníze. Nyní je velmi pravděpodobné, že ceny poletí strmě dolů. Přijde mi logické, že pokud město bude mít peníze a nebude je muset použít na jiné věci související s koronavirem, možná by stálo za to je použít třeba až za rok, abychom mohli stadion postavit například o sto milionů levněji,“ souhlasí zastupitel Aleš Dohnal (Piráti), člen pracovní skupiny, jež se stadionem zabývá.
Zdeněk Apeltauer, regionální ředitel developerské společnosti CPI, chce věřit, že stavební odvětví se vrátí na čísla z loňského roku do dvou až tří let:
„Jde o velmi široké téma s mnoha aspekty a důležitých rozhodnutí od jedinců až po politické představitele, jak u nás, tak i v zahraničí. Stavebnictví má velmi dlouhou setrvačnost a v případě, že dojde k brzkému uvolnění restriktivních opatření, nemusel by být dopad tak zásadní. Tím pádem by mohlo sehrát významnou roli pro oživení ekonomiky,“ odhaduje.
Proč to firma vzdala? Sektor je náhle v jiné situaci
Mezi hradeckými zastupiteli převažuje názor, že město by v každém případě mělo znovu vybrat nového administrátora, třeba i po úpravách podmínek výběrového řízení. Ty by mohly zajistit, aby se neopakovala situace z prvního tendru, v němž firma IKO Invest nabídla za správcovství stavby 7,8 milionu korun, zatímco druhý v pořadí 31 milionů.
„Za odstoupením vítěze výběrového řízení je možná i lobbing určitých skupin, které výstavbě stadionu nepřejí. Vlivů bylo asi víc. Každopádně druhá firma v pořadí je renomovaná, a i když je cena několikanásobně vyšší než vysoutěžená, myslím, že by městu dokázala ušetřit. Budeme zkoumat možnost, jestli neoslovit právě druhou firmu,“ upozorňuje Oldřich Vlasák (ODS).
„Nechápu, proč to firma vzdala, každopádně vysoutěžit správce znovu by mohl být problém, protože to zvládne jen málokterá. Takže buď znovu vypíšeme výběrové řízení na administrátora, anebo město začne pracovat na zadávacích podmínkách pro výběr zhotovitele, ale na to si budeme muset někoho najmout. Až potom by následoval výběr správce,“ nastiňuje Jiří Langer (ANO), zastupitel určený pro pořízení územního plánu.
„Jde o velmi nestandardní a neseriózní přístup, kterým firma nejen zkomplikovala celou situaci, ale také přidělala práci řadě lidí, kteří na přípravách stavby fotbalového stadionu usilovně pracují,“ říká náměstek primátora pro oblast investic Jiří Bláha (ODS).
Podle něj město nechce měnit harmonogram příprav stavby. „Máme nejméně čtyři možnosti, jak postupovat. Správce stavby je sice úzce propojen s tendrem na stavbu stadionu, výběrová řízení však mohou běžet paralelně. Na přípravách tendru na stavební firmu pokračujeme, termín jeho vyhlášení zůstává v červnu,“ dodává Bláha.
Přestože společnost IKO Invest měla podle města smlouvu k dispozici a nevznesla k ní žádnou námitku, její odstoupení se podle hradeckého podnikatele dá pochopit.
„Podle mě nechce jít do rizika, protože cenu určitě zkalkulovala na minimální marži. Když chcete uspět v takovém tendru, nedáte si marži 30, ale třeba jen pět procent. Ta už v tuto chvíli může být dávno spotřebovaná kvůli všem okolnostem, které se dějí. Je to tedy čistě obezřetnost, a proto bych nepoužíval tak hrubé odsudky jako město,“ řekl.
S tímto názorem souhlasí i Dohnal. „Pro stavební firmy nastává složité období, stadion je obrovská stavba a ta společnost se bojí vývoje trhu. Stavebnictví může už za půl roku vypadat úplně jinak, než jsme si mysleli ještě v únoru,“ konstatuje pirátský zastupitel.
Jestliže město bude chtít nejprve vysoutěžit nového správce, jehož úkolem by byla kontrola zadávací dokumentace pro soutěž na zhotovitele a dohled nad stavbou, do června to podle Dohnala nestihne.
„Nejdříve musíme vysoutěžit správce, což může trvat pět nebo šest týdnů. Poté musí dostat další čas na seznámení se s projektem a úpravu podmínek. Ostatně jsme se shodli, že reálné datum, jak na tom město bude finančně, budeme znát až v polovině července. Tehdy by mělo být jasné, co koronavirus udělá s rozpočtem města. Když se ukáže, že to město ustojí bez zadlužení, mohl by se vyhlásit tendr na stadion,“ řekl Dohnal.
Hradubická aréna by mohla přijít vhod
Podle osloveného odborníka může dokonce doba přát i projektu, ke kterému se hradecký fotbalový klub i jeho příznivci zatím staví rezervovaně: společnému stadionu s Pardubicemi, které mají podobný problém.
„Kdyby si každé město mělo zrekonstruovat své stávající stadiony, kromě strašně drahých nákladů by to znamenalo velké dopravní problémy při každém domácím zápase. Při stavbě společného vydají každé do 300 milionů a získají model, který bude pro obě naprosto komfortní. Stadion si například mohou na deset let pronajmout a pak jej odkoupit. Taková stavba by sice byla revolučním řešení, ale s mnoha benefity,“ přemýšlí byznysmen.
Zmiňuje i 50minutovou dostupnost z Černého mostu nebo blízké pardubické letiště, což by prý mohlo přilákat promotéry velkých kulturních akcí, kteří prozatím upřednostňují Prahu.
„V obou městech by měly vzniknout pracovní skupiny, které by se měly potkávat a řešit to. V souvislosti s nadcházející krizí je to o to důležitější, protože nebudou peníze na investice a města budou několik let sanovat škody ztrát dopravního podniku, kultury i sociální oblasti. Vypadá to sice jako dvouměsíční výpadek, který však pro mnoho firem může být smrtonosný,“ říká.
