Bagry, ale především několik desítek dobrovolníků s rýči a hráběmi, mezi nimiž byly i děti z hradeckých mateřských škol, pomáhaly na konci loňského roku vytvořit na území přírodní památky Na Plachtě v Hradci Králové nové rozsáhlé písčiny pro blanokřídlý hmyz.
Obyvatelé Hradce mají letos v létě velkou šanci zahlédnout při toulkách přírodou unikátní druhy, které se v České republice nacházejí jen na několika málo místech.
„Velmi vzácnými druhy blanokřídlých jsou žahalka šestiskvrnná a dlouhoretka obecná, která patří mezi kutilky. V letošním roce jsme zaznamenali poměrně silnou populaci s několika desítkami jedinců,“ říká zooložka Blanka Mikátová z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Na území Plachty žije 228 druhů blanokřídlých, z čehož je 140 druhů včel.
Kromě samotářských jsou hojně zastoupeny i kutilky, které svým vzhledem včelu nebo vosu připomínají. „Na první pohled zcela pusté a vyprahlé úseky písčin jsou obsazeny jejich podzemními hnízdy, z nichž jsou patrné pouze vstupní otvory,“ popisuje Mikátová.
Usadili se tu i vzácní rýhonosci
V písčinách se daří i unikátním broukům, kteří jsou v regionu velmi vzácní. Písek ke svému životu potřebují třeba brouci rýhonosci. „Jejich výskyt nebyl jinde v královéhradeckém regionu doložen. Nemají křídla a vyžadují velmi specifický biotop, jsou tak omezeni v možnosti šíření. Tyto druhy proto patří k velmi cenným reliktům, jejich výskyt bychom měli monitorovat a vhodným opečováváním lokality podporovat,“ míní zooložka.
Aby zajímavé a vzácné druhy v místě bývalého vojenského cvičiště vydržely, vytvoření písčin nestačí. Nutná je i jejich údržba.
„Místa se musí pravidelně rozhrabávat a rozšlapávat, aby znovu nezarostla,“ vysvětluje krajinný ekolog Martin Hanousek ze sdružení Jaro Jaroměř.
Nejlepší údržba je manuální. „Ruční rozhrabávání je mnohem kvalitnější a přesnější, než když si na to pozveme bagr,“ říká.
Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata)
|
Hrabání písku tak bude jednou z náplní blížící se podzimní dobrovolnické brigády, ty ochránci přírody pořádají dvakrát do roka. Součástí má být i znovurozšíření vřesovišť, která v minulosti pokrývala Plachtu mnohem víc, než je tomu nyní.
„Vřes vyhnaly nálety, které se nám nyní podařilo odstranit. Je krásně vidět, jak se do ploch, které jsme pojezdili vojenskou technikou, vřes nyní vrací,“ libuje si Hanousek.
Ochránci totiž kromě suchých písčin, které si oblíbil hmyz, vytvořili také písčiny mokré, v nichž si naopak libují různé druhy rostlin.
Obnova písčin měla okamžitý efekt
„V nich roste například stozrník lnovitý, který se nachází jen na třech místech v republice. Vysloveně překvapeni jsme byli, když jsme objevili masožravé rosnatky,“ popisuje krajinný ekolog.
Celou lokalitu teď budou spolu se členy Agentury a Jara Jaroměř monitorovat i pracovníci hradecké univerzity.
„Po několika letech se začíná příznivě ukazovat efekt rozježdění vybraných míst. Odstranění náletů a obnova písčin však měly efekt téměř okamžitý. Včely si biotop našly a obsadily ihned,“ říká Hanousek. I proto by písčiny Na Plachtě ochránci přírody v budoucnu rádi ještě rozšířili.
