Velké parkoviště u polikliniky na Slezském Předměstí v Hradci Králové se časem promění ve staveniště a po půldruhém roce tam vyroste parkovací dům. Ponese název Rožberk, což odkazuje na rozebrané návrší.
Historie místa, jež leží v širším centru dnešního centra, i díky archeologickým nálezům budí otázky.
Třeba: Jak by Hradec vypadal, kdyby se nestal vojenskou pevností a rozkládal se nikoli na jednom, ale na dvou kopcích? Dívali by se obyvatelé Velkého náměstí a historického jádra na své sousedy z dnešního sídliště na východě přes údolí?
„Rožberk byl výraznou hradeckou dominantou sice o něco menší než současné návrší, ale rozhodně ne výrazně. Lze předpokládat, že by byl logickou součástí města. Velice pravděpodobně by byl dříve nebo později použit k zástavbě, bylo by to svým způsobem lukrativní místo. Je otázka, zda by v takové dominantní poloze sídlila třeba nějaká instituce anebo něco jiného. Bohužel není známé žádné vyobrazení. Nelze však zcela vyloučit, že někde v archivu se nějaké neobjevené vyobrazení skrývá,“ míní archeolog hradeckého Muzea východních Čech Radek Bláha.
Rožberk je známý jen z map
Zatímco podobu Rožberku neznáme, jeho tvar je zachycen na starých mapách. Historii dokládají dávné archeologické nálezy, z nichž lze usuzovat, jak důležité místo uprostřed současného sídliště to kdysi bývalo.
„Z vrstevnic na mapách jeho tvar známe. Ze severu byl svah pozvolnější, z jižní strany měl prudší sráz. Je to i logické, protože tam krajinu modelovala Orlice. Když se podíváme na mapy a plány pocházející z doby těsně před stavbou pevnosti, vidíme, že tam byly vodní toky, vodoteče, které odvodňovaly dnešní Slezské Předměstí. Ty ústily do Orlice. Přirozeným způsobem členily území a kopec Rožberk obtékaly. Je to oblast, která je velice zajímavá a z hlediska historie města opomíjená,“ pokračuje Bláha.
Voda byla jedním z důležitých činitelů formujících osídlení místa. V okolí Rožberku lidé žili již od pravěku.
„Existují zprávy, že při stavbě barokní bastionové pevnosti na konci 18. století se objevily archeologické nálezy. Šlo o nádoby s popelem, tedy pravěké urny z pohřebiště. Naštěstí u toho byl vrchní inženýr stavby pevnosti Karel Josef Biener z Bienenberka, otec české archeologie, který si nálezů všímal a popsal je. Zprávu o nich zahrnul do svých spisů o historii města a okolí. Díky němu o tom víme. Dokonce nechal nálezy vyobrazit. Je to jedna z prvních nálezových zpráv o archeologických nálezech z konce 18. století,“ popisuje archeolog.
„Když se za první republiky těžil písek v okolí dnešní Slezské ulice u plánovaného parkovacího domu, našlo se pokračování pohřebiště datovatelné do mladší až pozdní doby bronzové, to znamená přibližně do 10. až 8. století před naším letopočtem,“ podotýká.
Historie nezná kdyby
Nabízí se otázka, jak by Hradec Králové vypadal, kdyby se nestavěla vojenská pevnost.
„To je samozřejmě těžké říci, protože jde o mnoho proměnných. Záleželo by třeba, jestli by do města vedla železniční trať, kde by bylo nádraží či jaké tratě by do Hradce vedly. Pěkným příkladem vlivu dráhy na rozvoj města jsou Pardubice a Chrudim. Právě v Chrudimi je kromě centrálního pahorku ještě kopec Pumberky tvořící vedlejší dominantu města, který je zčásti zastavěn sídlištěm,“ říká archeolog.
„Pokud by Rožberk zůstal zachován, jedna z mnoha možností je, že by sloužil zástavbě podobného typu. To je však samozřejmě pouhá domněnka. Určitě by nám však zůstaly některé z kostelů, které byly při stavbě pevnosti zbořeny,“ podotýká Bláha.
Opět je tu otázka, jaký by byl další vývoj zástavby. Například v Chrudimi sice gotické kostely zůstaly, ale třeba u svaté Kateřiny stojí zčásti paneláky.
„V Hradci to mohlo dopadnout tak, že by stála směs pozůstatku pozdně středověké a raně novověké zástavby a do toho by byly včleněny objekty z daleko novější doby. Pochopitelně nevíme, zda by se podařilo prosadit regulační plán. Historie nezná kdyby, v žádném případě se nedá říci, zda by na tom byl Hradec lépe nebo hůře. Možných historických křižovatek je mnoho,“ uvažuje Bláha.
Kostelík uprostřed sídliště
Dnes historii místa mezi hotelem Allesandria, kancelářskými budovami ve Slezské ulici a panelovými domy připomíná kaplička u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie, kde bývalo poutní místo.
„Býval tam pramen, ke kterému má dosud natažené kořeny javor, který stával opodál,“ řekl před časem hradecký památkář Jan Falta.
Plánovaná výstavba parkovacího domu Rožberk může přinést další nálezy. Postaví ho společnost ISP provozující v Hradci parkovací systém.
„Do konce roku bychom chtěli mít územní rozhodnutí, pak začneme projektovat stavební řízení a stavět. Původním cílem bylo mít do roku 2022 stavební povolení a v roce 2023 stavět. Celé se to však minimálně o rok posouvá,“ sdělil Jiří Holubec z firmy ISP.
16. února 2021 |
