Co konkrétně jste odhalili při opravách Bílé věže nebo v centru Hradce, kde se buduje nový park?
Výzkum pod Bílou věží odkryl mimo jiné část gotických základů původní kaple svatého Klimenta (více najdete zde). Sledovali jsme i výstavbu parku Skleněnka, kde se podařilo zachytit část osady ze 13. století, kde se zpracovávala železná ruda, snad získávaná z říčních náplavů. Celá oblast Hořické ulice, v té době hustě osídlená, byla řemeslnickým předměstím vznikajícího města.
Jaký byl loňský rok v Hradci Králové z pohledu archeologa?
Velice úspěšný. Kromě výzkumu pod Bílou věží či v parku Skleněnka přinesl překvapivé nálezy i výzkum při stavbě kanalizace na třídě ČSA. Z hloubky kolem dvou až čtyř metrů jsme získali mimo jiné četné části keramických nádob z 10. až 12. století, tedy z doby, kdy na návrší stálo mohutné hradiště. Jde pravděpodobně o doklad jedné z podhradních osad, které ležely na březích hradeckých řek. Vyzvedli jsme také zlomek pískovcového náhrobku s částí bohužel nerozluštitelného nápisu v gotickém písmu. Náhrobek kdysi překrýval hrob nějaké významné osoby pohřbené v některém z hradeckých předměstských kostelů či klášterů, původní místo však bohužel neznáme.
A co očekáváte v roce letošním?
Měl by pokračovat výzkum na místě hal v lokalitě Parlament na Slezském Předměstí, kde se podařilo objevit pozůstatky slovanských mohyl z 9. a 10. století. Budeme také sledovat lokalitu u Koruny, kde se zahajuje nová výstavba.
Nakolik zajímavé je toto místo?
Leží při hlavní cestě na Prahu a již ve středověku až sem sahalo Pražské Předměstí. Při stavbě jednoho z domů v bloku u nádraží ve 30. letech 20. století byla objevena lidská kostra, bohužel neznámého stáří. Středověké hroby se ale nalezly i mezi bývalým hotelem Koruna a náměstím 28. října a také v dnešních Sukových sadech. Nejvýznamnější nález byl učiněn již v roce 1821, kdy se někde v místech na poli u Pražské cesty nalezlo bronzové akvamanile, což byla v tomto případě nádoba v podobě lva s hlavou orla sloužící jako konvice na mytí rukou. Pochází asi ze 14. století. Originál je uložen v Národním muzeu v Praze, hradecké v době nálezu ještě neexistovalo. V našich sbírkách je však kvalitní kopie, nyní je vystavena v expozici.
Bourání v areálu bývalé koželužny v Kuklenách v Hradci Králové. (červen 2014)
Město chce změnit také okolí chátrající koželužny v Kuklenách...
Kukleny patří z archeologického i historického hlediska mezi velice zajímavé části Hradce Králové. Od 19. století zde vznikaly průmyslové závody patřící v rámci dnešního města k nejstarším. Kromě strojírenství a potravinářství zde existovalo i několik koželužen, které ke své zvýšené spotřebě vody využily starý labský náhon. Kromě nálezů pravěkého či středověkého stáří lze očekávat pozůstatky výrobních zařízení z 19. či počátku 20. století. Dokumentaci míst spojených s průmyslem a výrobou vůbec je třeba věnovat i v Hradci Králové velkou pozornost, protože řada těchto staveb a zařízení, jež jsou nedílnou součástí historie města i kraje, nenávratně zaniká.
Která další místa by mohla přinést překvapení?
V Hradci takových míst bez překvapení téměř není. Například při rekonstrukci náměstí 28. října byl nalezen částečně dochovaný kostrový hrob z 10. až 11. století přesně v místech, která byla ve 20. století opakovaně protnuta inženýrskými sítěmi. Množství zajímavých nálezů se skrývá pod zástavbou na Pražském Předměstí a málo prozkoumaná je oblast Slezského Předměstí. Překvapení může v budoucnu přinést i jižní část města, například Nový Hradec Králové, oblast takzvaného Zámečku, Třebeš, Roudnička a další místa.
Má Hradec Králové nějakou historickou záhadu?
Ze starších dějin je to jistě poloha nejstaršího románského kostela, po němž se dochovalo jen několik stop, například zlomek šestiboké dlaždice z 12. století.
Skutečně nebylo hradecké návrší navezeno uměle?
Je přírodního původu, jeho současná podoba je samozřejmě výsledkem dlouhodobé lidské činnosti probíhající již od pozdní doby kamenné, tedy přibližně šest tisíc let.
Co se o historii města již nikdy nedozvíme?
Bílých míst je více. Asi navždy zůstane utajen vzhled královského hradu v době Elišky Rejčky či Elišky Pomořanské. Stejně tak se můžeme jen domýšlet či na základě dochovaných zlomků pouze částečně rekonstruovat, jak vypadaly výstavné hradecké kláštery v době předhusitské. Neznáme podobu vrchu Rožberk, téměř zcela rozebraného při stavbě pevnosti v poslední třetině 18. století. Využívali jej již lidé v pravěku, ale bližší poznatky chybí.
Pokud byste mohl cestovat časem, které období byste si vybral?
Rád bych viděl Hradec v období největšího rozkvětu ve 14. století. Neméně zajímavé by bylo podívat se do závěru 18. století, kdy v důsledku stavby pevnosti došlo k dalekosáhlým změnám vzhledu města i jeho okolí.
