Pátek 30. října 2020, svátek má Tadeáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. října 2020 Tadeáš

Archeolog: Centrum Hradce leží na slepém rameni Labe, poznáte ho dodnes

  11:10
Řeky a další vodní plochy určily ráz Hradce Králové a vždy ovlivňovaly život jeho obyvatel. Část z nich žila na ostrovech. Pro mnohé dosud neznámé kapitoly z dějin města odkrývá v rozhovoru pro iDNES.cz archeolog hradeckého muzea Radek Bláha.

Archeolog hradeckého muzea Radek Bláha. | foto: MAFRA

Cestující mířící po státní silnici či železnici z Hradce do Prahy projíždějí pradávným korytem řeky Labe, velká část lidí v centru města bydlí v místech, kde bylo ještě v 18. století rozsáhlé slepé rameno a soustava rybníků na Novém Hradci je starší než slavná pernštejnská. To jsou jen některé skutečnosti, které překvapí i samotné Hradečáky.

„Slepé rameno Labe se dalo dobře vysledovat dokonce ještě v 50. letech 20. století. Dodnes, když procházíte jižně od Gočárovy třídy a víte, kam se dívat, dá se to vystopovat,“ říká archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha.

Jaký vliv na území dnešního Hradecka měly řeky?
Obě řeky a jejich přítoky měly pro osídlení zásadní význam. Osídlená místa byla na vyvýšených místech nad oběma řekami a mezi nimi. V průběhu doby se pochopitelně vodní režim měnil, přicházely povodně, hladina kolísala a měnila se i výška podzemní vody. To všechno ovlivňovalo osídlení již od pravěku. Lidé vyhledávali místa, která nebyla příliš vzdálená od vody, ale zároveň nebyla vystavena negativním vlivům s tím spojeným, zejména záplavám.

Tedy dnešní Velké náměstí?
Hradecké návrší bylo pochopitelně územím v blízkosti obou řek a vždy bylo nad úrovní nejvyššího stavu vody, alespoň v dobách, které jsme schopni vysledovat. I z tohoto důvodu bylo osídleno už od pravěku a opevněno. Logicky se stalo základem budoucího města.

Jak vypadala koryta řek?
Labe ani Orlice neměly jedno koryto, ale rozlévaly se do spousty ramen tvořících i ostrovy. V oblasti soutoku to v případě Labe byla čtyři hlavní ramena, v případě Orlice ramena dvě. K tomu byla ještě řada postranních ramen a spleti přítoků. Řeky však jsou dnes daleko níže než před regulací toků. Stačí se podívat, kde je úroveň chodníku na nábřeží, a kde je úroveň vody. Převýšení bylo až do 18. století a stavby pevnosti daleko menší. Úroveň zástavby nad řekou se počítala spíše v decimetrech než v metrech.

Fotogalerie

Kde kromě návrší lidé žili?
V samotném Hradci byl n e j v í c e osídlen pravý břeh Orlice, kde terén stoupal k druhému hradeckému kopci jménem Rožberk (stál na Slezském Předměstí a posloužil jako materiál pro stavbu hradecké vojenské pevnosti, pozn. red.). Co se týká Labe, byl více obýván pravý břeh, to znamená místa, kde terén postupně stoupal a stoupá do dneška směrem nahoru ke Kuklenám. Tam bylo ploch více.

Která místa byla naopak obydlená málo?
Méně vhodné byly plochy jižně od Orlice a jižně až jihozápadně od toku Labe, kde je rovinaté území a bylo zřejmě často zaplavované. Ale i tam byla vyvýšená místa, vhodná pro usedlosti. Místa, která nebyla vhodná pro osídlení, však pustá nebyla. Byly tam louky, které se daly obhospodařovat. Seno bylo důležitým produktem, což máme dochováno i ve jménech některých ostrovů. Největší z nich byl v Labi a jmenoval se nikoli náhodou Trávník nebo Trávnice, což jistě odkazuje na luka, která skýtala píci pro koně a dobytek. I tam byla místa, kde stály domy.

Kde ležel největší z ostrovů?
Měl tvar trojúhelníku a ležel přibližně v místech dnešního nábřeží, poblíž náměstí Svobody, kde jsou budovy Univerzity Hradec Králové, Tylovo gymnázium a komplex Gočárových základních škol. Na severu sahal až ke třídě Karla IV., na západě zasahoval zhruba do míst, kde začíná Ulrichovo náměstí, a končil poblíž sídliště Labská Kotlina I. Byla to poměrně velká plocha, mohlo jít o 5 až 8 hektarů. Menších ostrovů byla celá řada.

K čemu všemu řeky a další vodní plochy sloužily?
Přímo na Labi i Orlici a jejich ramenech bylo několik mlýnů, které používaly síly vodního proudu k pohonu strojů. Nešlo jen o mletí obilí, ale i třeba o provoz pil nebo soukenictví. Po vodě se také dopravovalo dřevo. V novověku putovalo přes město po Orlici z Orlických hor do Kutné Hory a nepochybně se nějaké plavilo i přímo do Hradce. V tomto ohledu byly řeky velice důležité

A co rybářství?
Na to nesmíme zapomenout, protože bylo v Hradci poměrně důležité. U řeky byly i menší umělé nádrže zvané haltýře (objekty určené k uchování živých ryb, pozn. red.). Dokonce celá jedna čtvrť se jmenovala Rybáře, byla někde poblíž dnešního Moravského mostu.

Které byly přítoky řek?

Kromě Labe a Orlice byl důležitým tokem dnešní Piletický potok. Ten kdysi neústil do Labe až u bývalé Gumovky ani v oblasti lázní, ale někde u dnešní hlavní budovy muzea. Potok protékal podél severní strany hradeckého návrší.

Hradec tedy nebyl obehnán vodou ze dvou stran, ale ze tří.
Na to se trochu zapomíná. Piletický potok samozřejmě nebyl tak široký jako řeky, ale přesto vytvářel deltu, protože se rovněž větvil do několika ramen. Dokonce byl při jeho ústí jeden z mlýnů. Měl důležitý význam i pro krajinný reliéf, v podstatě vytvářel samostatnou oblast osídlení vydělenou samotným potokem a oblastí u kostela sv. Jakuba, kde byla komenda řádu německých rytířů (areál bývalého Ústavu hluchoněmých na Pospíšilově třídě, pozn. red.) a několik domů, které tvořily samostatnou sídelní jednotku. Ta měla dokonce v rámci města samostatný právní status.

Jak to bylo s přístupem do města, když voda byla na jihu, severu i západě?
Přístup od východu skutečně mohl být po souši bez nutnosti překonání vodního toku, a to ve směru od Jaroměře zhruba po současné zadní silnici na Josefov, která tam je stále. Stejné to bylo na cestě od Třebechovic, která vedla víceméně také po souši.

Jak se lidé dostávali přes vodu?
Pokud někdo přišel od dnešních Malšovic, musel samozřejmě překonat Orlici po systému několika mostů. Také proto dnes máme krásný místní název Zámostí, který pochází ze středověku. V případě západního směru od Prahy bylo třeba překonat několik ramen, i když cesta vedla geniálně tak, aby míst na překroční bylo relativně co nejméně. Labe se rozvětvovalo na ramena jižně od třídy Karla IV. po soutok, severně tok tak rozvětvený nebyl. Byly tam spíše menší mosty nebo lávky. Přes hlavní tok Labe vedly zřejmě jen dva větší dřevěné mosty.

Velká část dnešního centra Hradce byla pod vodou ještě v 18. století, kdy slepé rameno vedlo zhruba od Novákových garáží až ke Koruně. To je poměrně nedávno.
Jeho průběh se dal dobře vysledovat dokonce ještě v 50. letech 20. století. Když se podíváte na historické letecké snímky, je tam rameno ve zbytcích patrné a mizí vlastně až v 70. letech, kdy je zástavba pohltila. Když víte, kam se dívat, dá se to vystopovat i dnes. Musíte to mít nakoukané, ale nepatrné příznaky najdete.

Kam se tedy máme dívat?
Nejlepší je se nejdříve podívat na stránky magistrátu, kde jsou historické mapy. Doporučil bych vydat se do vilové čtvrti v okolí západní části Nerudovy ulice. Když se tam člověk podívá do zahrad, stopy tam najde. A pokud ho to zajímá, za procházku to stojí. Jde o nepatrné stopy. Pozná se to třeba i podle popraskaného asfaltu. I když je rameno zaniklé, stále to tam pracuje a mohou tam proto vznikat i praskliny na domech, kde část domu stojí na pevném podloží a část na méně pevném terénu.

Jak se v průběhu posledních staletí měnil soutok a plocha dnešních Jiráskových sadů?
Soutok vypadal trochu jinak už jenom proto, že nešlo jen o dvě řeky, ale stékala se tam i říční ramena. Šlo o jedno rameno Orlice a dvě ramena Labe. Co se týká sadů, vypadalo to tam zjednodušeně řečeno v rysech podobně jako dnes, ale tvar byl trochu jiný. Byla tam dokonce hradecká čtvrť, které se říkalo soukenická. Při stavbě pevnosti byla zástavba odstraněna. Umístěním a půdorysem to tam velmi přibližně odpovídalo dnešní podobě.

Jaký by byl Hradec bez řek?
Zcela jiný už proto, že řeky vytvořily hradecké návrší jako ústřední bod osídlení. Bez návrší by Hradce nebylo. Nějaký vodní tok by tudy protékal a osídlení by se dalo předpokládat, ale vznik města je vázán na soutok Labe a Orlice. Bez nich by i krajina vypadala úplně jinak. To je však otázka pro geology.

Zůstaňme v opravdu velmi dávné historii. Co víme o toku Labe směrem k západu, nikoli jako dnes jižně směrem k Pardubicím a dále na Přelouč?
Když to hodně zjednoduším, zdejší georeliéf byl vytvořen řekami a jejich tok se samozřejmě měnil. Pozůstatkem po starším korytě Labe je Urbanická brána, což je sníženina, kudy dnes vede státní silnice a železnice na Prahu. Jde o široké údolí vedoucí od Hradce na západ, které vymezuje návrší u Libčan a u Dobřenic, v jejichž středu leží obec Urbanice. Teprve v západní části Urbanické brány je dnes staré koryto využito řekou Bystřicí. To však mluvíme o období starších čtvrtohor. Labe původně protékalo také Bohdanečskou bránou v trase dnešního Opatovického kanálu. Při jeho budování Pernštejnům pomohly vhodné konfigurace terénu a území starého toku řeky.

Dá se tedy říci, že daleko pozdější středověké soustavy východočeských rybníků částečně vedly právě dávnými říčními koryty?
Rybniční soustavy jsou další velkou kapitolou, která přímo s Labem nesouvisí. Velmi známá je Pernštejnská soustava, která byla nepochybně impozantní. Méně známé, ale podobně impozantní byly rybníky na Chlumecku. Ani spousta Hradečanů však neví, že i okolo Hradce byla významná soustava rybníků. A vlastně ještě je, stačí se podívat do lesů na Novém Hradci na rybníky Biřička, Cikán, Datlík či Roudnička. Tato soustava je starší než ta Pernštejnská. Nejstarší z těchto rybníků začalo město zakládat již v 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad. Později sice zanikly, ale byly obnoveny.

Četné pozůstatky po rybnících jsou i v Malšovicích.
Rybníky v Malšovicích byly o něco málo mladší. Důležité je zmínit, že spousta lidí zná Opatovický kanál, ale že okolo Hradce bylo několik vodních děl, to se moc neví. Dodnes má ulice Náhon jméno podle náhonu, který vedl od Bělče a napájel dva velké rybníky, které jsou již zaniklé. Hráze jsou dodnes dobře viditelné u malšovické střelnice. Vůbec největším vodním dílem byl Labský náhon, který dodnes prochází Kuklenami a napájel rybník na území dnešního Temešváru, a hlavně Březhradský rybník, který byl v Hradci vůbec největší. Nejen Pernštejnové, ale i město Hradec Králové bylo schopné stavět poměrně rozsáhlá díla. Navíc některá dosud existují nebo jsou stále dobře patrná a jsou po nich výrazné terénní stopy.

Historie Hradce je tedy velmi významně spjatá s vodou. Zdá se, že jde o trochu pozapomenutou oblast.
Určitě ano, je to neprobádaná oblast, a přitom věc, kterou se Hradec může chlubit. Je dobré to připomínat. Pro zájemce o tuto problematiku je k bádání stále ještě hodně prostoru.

Srovnání Hradce obklopeného vodou s Benátkami je patrně poněkud nadnesené, ale najdeme jiné místo, které snese, řekněme reálnější, přirovnání?
Podle představ a znalostí, jak to mohlo v Hradci vypadat, se dá říci, že to bylo podobné jako dnes v Chrudimi. K tak velkým změnám jako v Hradci tam nedošlo a u řeky Chrudimky jsou dosud patrné pozůstatky staré zástavby, samozřejmě se všemi pozdějšími změnami. Podobné je to i v Praze na Kampě. Člověk si tam může představovat, jak kontakt lidí s vodou vypadal. I my tady v Hradci, když se půjdeme podívat do Kuklen a k domům, kde se Labský náhon blíží Pražské třídě, můžeme cítit atmosféru takových malých Benátek. Je to malá připomínka, ale je.

  • Nejčtenější

Dnes už bych tam neskočil. Před 25 lety Kaplan šokoval Dynamo Moskva

Měli ještě zhruba týden na to, aby se připravili na odvetu, která by přinesla další výrazný zápis do klubové kroniky....

Útulek paralyzovaly desítky čivav, policie je přivezla z odhalené množírny

Psí útulek v Hradci Králové zahltily desítky čivav a psů dalších plemen z množírny, kterou v pondělí odhalili...

Nové čtvrti za miliardy je Hradec nakloněn, vzniknou stovky žádaných bytů

Stavba sídliště Severní zóna pro 3,5 tisíce obyvatel na lukrativním místě v Hradci Králové je stále reálnější. Čtvrť...

Překvapení pro Hradec, stavba nákupního centra Nová Zelená se přiblížila

Obyvatelé hradeckých Kuklen se před pár dny dozvěděli zprávu k záležitosti, o níž se domnívali, že ji pohřbil čas. Obří...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přeji si, abychom se z toho nepodělali, nabádá k optimismu psycholog

Premium Psycholog Jan Lašek na jaře varoval před podceňováním opatření proti šíření koronaviru. Nyní nabádá k optimismu a...

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

  • Další z rubriky

Exprimátor Hradce se vrací na scénu, sloučení krajských nemocnic vyloučil

Bývalý primátor Hradce Králové Zdeněk Fink (HDK) převezme krajské zdravotnictví, které patří k nejpalčivějším problémům...

Muž telefonicky vyhrožoval střelbou, chtěl přednostní testování na covid

Až osm let vězení hrozí muži, který v uplynulých dnech opakovaně telefonicky vyhrožoval pracovníkům odběrového centra...

Útulek paralyzovaly desítky čivav, policie je přivezla z odhalené množírny

Psí útulek v Hradci Králové zahltily desítky čivav a psů dalších plemen z množírny, kterou v pondělí odhalili...

Nové čtvrti za miliardy je Hradec nakloněn, vzniknou stovky žádaných bytů

Stavba sídliště Severní zóna pro 3,5 tisíce obyvatel na lukrativním místě v Hradci Králové je stále reálnější. Čtvrť...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Čich ztrácejí při covidu často mladí a bezpříznakoví. Jak ho získat zpět?

Porucha čichu je v současnosti řazena k základním příznakům covidu-19. Objevuje se více než na jaře, a to hlavně u...

PRVNÍ DOJMY: Budu se vdávat, wow! Svatba na první pohled vědecky slzí

Pamětnická komedie Hodíme se k sobě, miláčku...? má pokračování. Tváří se světácky a smrtelně vážně, protože ideální...