Velké problémy tíží například královédvorskou textilku Juta, která zaměstnává 2 300 lidí. Cena elektřiny a plynu je pro výrobu v jejích závodech klíčová.
„Dělá nám to velké starosti. Za čtvrté čtvrtletí loňského roku – v porovnání s cenami z prvního či druhého čtvrtletí – nás elektrika stála o 94 milionů korun více. Spočítali jsme si, že pokud bychom o tyto peníze nepřišli, mohli jsme všem zaměstnancům zvednout platy o zhruba 2 500 korun. Tyto peníze nám současná situace sebrala, sebrala je našim lidem. Nevíme, kde jsou, ani na co budou použity,“ říká šéf Juty Jiří Hlavatý.
Podle něj je předčasné předpovídat, jaký dopad bude mít nepříjemná situace na letošní hospodaření podniku:
„Těžko se to odhaduje, nevíme, jak se ceny budou nadále vyvíjet. Nakupujeme za spotové ceny a netušíme, jaké budou v březnu, dubnu a tak dále. To samé se z našeho hlediska týká i plynu, jehož jsme významným odběratelem. Zatím počítáme s tím, že letos za energie zaplatíme navíc okolo 400 milionů korun.“
„Přesná čísla však dnes nikdo nedokáže odhadnout. Jsme z toho smutní. Největší dopad to má na zaměstnance, kteří pracují na směny u strojů v nepřetržitých provozech. To mě štve. Vždyť by ty peníze mohli použít na zmírnění dopadů inflace a zvyšování cen energií na jejich vlastní rodiny,“ říká Jiří Hlavatý.
Juta promítne náklady do cen, ale jen někde
Vedení podniku se nyní horečně snaží s problémy popasovat. Možností je například promítnutí vyšších nákladů do cen výrobků. To má však úskalí.
„Musíme ten nárůst dostat do cen výrobků. U některých to jde, u jiných to je složité. Záleží na konkurenci, jakou v dané oblasti máme. Pokud jde třeba o Turecko, nemůžeme si to dovolit. Regulují tam ceny elektrické energie, mají výrazně nižší mzdové náklady, navíc je turecká lira výrazně devalvovaná, to vše pomáhá vývozu. A pokud budou v Německu firmám doplácet zvýšené náklady na energie, bude to pro nás také problém,“ konstatuje Hlavatý.
Připomíná, že i dodavatelé Juty si pochopitelně připočítávají k cenám své vyšší náklady:
„Na nás tak dopadá vlastní spotřeba elektřiny a plynu i navyšování cen surovin o ten jejich nárůst. Jsme zvyklí, že v byznysu nebrečíme, ale neustále bojujeme. Žijeme dlouhodobě v nestabilních podmínkách, řešíme problémy. To patří k podnikání a má to tak být, to je bez diskuse. Ale takové prudké zdražování nikdo nepředpokládal a neočekával. Vždyť se jedná o nárůsty o stovky procent, jsou dny, kdy to jde nahoru o pětinásobek.“
Saar Gummi chce elektrárnu na střeše
O násobném zdražování hovoří i další představitelé podniků v regionu. Možností, jak tlaku čelit, mnoho není, situace se nevyhnutelně promítne do jejich hospodaření, a tak se snaží urychlit kroky, které důsledky zdražování zmírní.
Třeba výrobce těsnění do automobilů Saar Gummi Czech z Červeného Kostelce na Náchodsku plánuje stavbu své vlastní solární elektrárny.
„Oproti loňskému roku bude zdražení jenom za elektřinu představovat v nákladech několik milionů eur. Ceny nám skokově vzrostly na čtyřnásobek. Loni jsme byli zajištěni, letos však nejsme a nakupujeme za spotové ceny na burze. Co s tím? Zkusíme na střechách vybudovat jednomegawattovou sluneční elektrárnu a hledáme každou možnost, jak ušetřit. Je jich však málo, protože s energiemi zacházíme už delší dobu velmi efektivně,“ konstatuje ředitel společnosti Jan Tichý.
„Ceny energií a materiálu nám zcela zásadním způsobem snižují marže. Zkoušíme to promítnout do cen výrobků. Zákazníci už nyní platí více a doufám, že i do budoucna nadále budou. Šílené nárůsty cen surovin v gumárenském průmyslu a energií nám ovšem budou hradit pouze z menší části. Větší část nákladů musíme nést sami, což povede k dalšímu prudkému poklesu našich marží,“ říká Tichý.
Podle něj obavy z propouštění nejsou na místě. Firmy totiž zároveň zápolí s nedostatkem zaměstnanců: „My naopak nabíráme, protože sice máme na jednu stranu pokles marží, ale na druhou stranu máme velmi mnoho zakázek.“
Elektromobilita se hradecké MHD vyplácí
Téměř 15 milionů korun navíc letos za elektřinu zaplatí hradecký dopravní podnik. Dodavatele elektrické energie vybírá pro své organizace radnice, ceny jsou tak vysoutěžené na rok dopředu. Městský dopravce spotřebuje zhruba třetinu. Podnik patří k průkopníkům elektromobility u nás, což se kvůli dražší naftě vyplácí i v současných podmínkách.
„Ve srovnání se spotřebou v loňském roce letos zaplatíme o 14,6 milionu korun více. Je to samozřejmě výrazný, zhruba trojnásobný nárůst. Dlouhodobě říkáme, že naše vozy na elektřinu jsou výhodné, co se týče spotřeby. Kilometr nás dosud přišel na tři koruny, zatímco u vozů na naftu je to 11 korun,“ říká ředitel Dopravního podniku města Hradce Králové Zdeněk Abraham.
„Trojnásobným zvýšením se k naftě přibližujeme, ale musíme si uvědomit, že naftu jsme ještě loni v lednu nakupovali za 19 korun a 40 haléřů bez daně a dnes jsme na 27 korunách a 40 haléřích. Nahoru jdou všechny zdroje. Nevím, zda je to uměle vyvolané, ale elektromobilita se nám stále vyplácí,“ podotýká Zdeněk Abraham.
Podle něj je další vývoj velkou neznámou: „Máme vysoutěženo na rok dopředu a město se už v současné době zajímá o možnost nákupu na roky 2023 a 2024. Zatím s tím však nejsou zkušenosti.“
Podle Jiřího Hlavatého zatím podnikatelé nemají informace, zda jim pomůže stát, problémy se však budou nadále prohlubovat:
„Nevíme, zda se chystají nějaká opatření či řešení, jak firmám situaci usnadnit. Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora jistě zahájily jednání s představiteli vlády, ale jinak jsem informace o dopadech na firmy nezaznamenal. Každopádně to poznamená jejich rozvoj a modernizaci, bude to mít vliv na jejich stabilitu.“
