Expedice plánuje odrazit na moře 25. května a doplout na Krétu 12. června. V neděli večer se v Archeoparku Všestary loučili čtyři členové posádky s manželkami i zbytkem výpravy, která dorazí za pár dní letecky do Atén.
„Vyrážíme tak, abychom v pátek v poledne byli na Attice v přístavu Lávrio. Tam loď složíme a spustíme na vodu. Pak už budeme jen čekat na příjezd zbytku posádky,“ řekl před odjezdem kormidelník Alexandr Jenš, který vyráží již na třetí expedici.
Říká, že před cestou nervozitou netrpí. Zvláštní přípravu však věnoval fyzičce. „To jsem se připravovat musel, protože člověk už není tak pružný jako před dvaceti lety. Ale skloubili jsme nějaké tréninky na dračích lodích a pádlařských trenažérech. Asi každý člen se nějak připravoval podle svého vědomí a svědomí, aby nikdo z nás neohrozil expedici,“ podotkl Jenš.
Na cestu vyrazí dvě posádky, které se budou střídat, vždy deset pádlařů a jeden kormidelník. Výprava má domluvený katamarán, jenž bude repliku neolitického člunu doprovázet. Posádku tvoří především účastníci předchozích dvou expedic.
„Na katamaránu budeme mít všechny zásoby jídla i oblečení. Také se na něm chystáme jednou přenocovat, protože pravděpodobně nestihneme ujet za jeden den cestu z ostrova Santorini na Krétu. Také záleží na počasí a dalších podmínkách. Máme připravený i krizový scénář z první expedice, kdy monoxylon zaplavila voda. V takovém případě v člunu zůstanou dva lidi a kbelíky ji vylévají. Takže katamarán nám poveze i kbelíky,“ popsal ředitel Archeoparku Všestary Radomír Tichý.
V posádce nechybí ani doktor z náchodské oblastní nemocnice Dušan Jaroměřský, který je připravený léčit všechny neduhy i provádět malé chirurgické zákroky.
„Pravděpodobně nás postihnou běžné potíže, jako jsou různé spáleniny od sluníčka, vyrážky nebo střevní potíže. Počítám i s tím, že nás postihne mořská nemoc. Plus jsem samozřejmě připraven i na chirurgické ošetření drobných ran, které tam asi také budou. Vycházeli jsme ze zkušeností z minulých expedic i z těch celoživotních,“ uvedl kormidelník a lékař Dušan Jaroměřský.
Expedice má před sebou 400 kilometrůDevítimetrový člun je vydlabaný z jednoho kusu kmene dubu. Jeho předlohou se stalo 8 000 let staré plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jednom z italských jezer. Člun má před sebou zhruba 400 kilometrů dlouhou plavbu na otevřeném moři z řeckého poloostrova Attika přes řetězec ostrovů na ostrov Mélos, na kterém se v minulosti těžil obsidián, a odtud dál přes ostrov Santorini na Krétu. Jarní období posádka zvolila záměrně, podle zkušeností jachtařů bývá Egejské moře v tuto dobu klidné bez většího větru. Běžná rychlost člunu se nyní pohybuje mezi čtyřmi a pěti kilometry v hodině. |
Expedice Monoxylon III bude už třetím podobným experimentem vedoucího katedry archeologie Radomíra Tichého z Univerzity Hradec Králové. Ten podobný pokus zorganizoval poprvé v roce 1995.
Pro druhou expedici Monoxylon archeologové v roce 1998 už použili člun dlabaný z dubu. Před dvaceti lety plul v pobřežních vodách Itálie, Francie, Španělska a Portugalska.
Nyní ho archeologové a nadšenci použijí znovu, aby ho otestovali v Egejském moři. Tamní podmínky jsou výrazně odlišné od západního Středomoří. Změnou bude především to, že zatímco před dvěma dekádami pluli podél pobřeží, teď je čekají dlouhé a náročné trasy mezi ostrovy.
„Expedicí chceme ukázat, že dříve mohli předci převážet obsidián (vulkanické sklo, pozn. red.) přes Egejské moře i na velké vzdálenosti, jakou se chystáme ujet my. Jednou z možností, jak to můžeme ověřit, je právě archeologický pokus. Uděláte velice primitivní loď, která je postavena podle archeologického nálezu a s ní ten pokus provedete. Nazval bych to cestou do pravěku,“ tvrdil archeolog Radomír Tichý.
Pádlování v dubovém člunu účastníci zkoušeli na Rozkoši v létě 2018:
5. července 2018 |
