Jakub Fabián je s typickými brýlemi i vystupováním prvorepublikového intelektuála v Hradci Králové nepřehlédnutelný. Avšak nejen tím, jak působí, ale hlavně tím, co všechno za ním je.
Místo k rozhovoru zvolil samozřejmě v kavárně. V centru Hradce totiž před čtyřmi lety se svojí sestrou založili úspěšnou kavárnu s výběrovou kávou Café Na Kole, na baristických soutěžích posbíral několik cen a nedávno s přáteli otevřel nový podnik v bývalé Pilnáčkově továrně na Slezském Předměstí.
V Hradci nemá nová kavárna Kraft v industriálním duchu obdoby, protože kombinuje tu nejlepší kavárenskou kulturu s prostorem pro alternativní kulturu.
„Kavárna v bývalé továrně, už to je specifické. Snažíme se toho využít. Výhodou je, že hudební produkce nikoho neruší a koncerty tam mohou být déle, než je v Hradci běžné. Cílem je vytvořit multižánrový klub. Kavárna Kraft funguje od konce května a pár koncertů jsme tam už měli, dokonce i divadelní představení a chystáme třeba politickou diskusi,“ říká jednatřicetiletý barista a kavárník Jakub Fabián, který je držitelem první ceny z mistrovství České republiky v kategorii Coffee in Good Spirits.
Přestáváte být kavárníkem, když cílíte i na muziku či divadlo?
Doufám, že ne (smích). Kulturu, byť v omezeném rozsahu, jsme dělali i v Café Na Kole.
Čeho v Pilnáčkově továrně chcete dosáhnout?
S majitelem areálu a s lidmi, kteří tam působí, chceme docílit toho, aby továrna žila. Pár let se o to snaží a co je důležité, mají vizi na roky dopředu.
Jakub FabiánJednatřicetiletý barista začínal v Brně, v roce 2014 získal na mistrovství ČR hlavní cenu v kategorii Coffee in Good Spirits, se svojí sestrou ve stejném roce založili dnes úspěšnou hradeckou kavárnu Café Na Kole a letos s přáteli kavárnu Kraft v bývalé Pilnáčkově továrně zaměřenou na kulturu. |
V objektu, kde jste kavárnu založili, se ale už koncerty před vámi pořádaly.
Ano, je to tak. My jsme ale tomu dali další rozměr. Přes den tu funguje klasický kavárenský provoz a večer bychom chtěli rozšiřovat kulturní aktivity. To tady dosud nebylo. Vytvořili jsme důvod, aby k nám chodili lidé nejen večer na kulturu, ale i přes den na kávu. Cílem je přitáhnout co možná nejpestřejší skladbu hostů a vytvořit jim příjemné prostředí. Jsme otevřeni veškerým kulturním aktivitám. Když chce někdo něco zajímavého uspořádat a nenašel pro to vhodný prostor, budeme se mu snažit vyjít vstříc. Troufám si říci, že v Hradci se rodí centrum alternativní kultury.
Uživit se kavárnou ve městě velikosti Hradce dá asi práci. Jak se vám jako kavárníkovi daří?
Je to náročné, člověk nemůže v tomto oboru čekat, že vydělá miliony. Důležité je mít kolem sebe lidi, které to baví a hlavně tomu věří. Řada věcí jde udělat levně a nemusí to být nutně nekvalitní. Trvá to ale déle a musíte do toho dát mnohem více úsilí, než když ty peníze máte. Mluvím o zařizování kavárny a jejím provozu. Zkrátka, buď na to máte peníze a jde vše rychleji a snadněji, nebo čas. My jsme šli tou druhou cestou, moc peněz jsme do začátku neměli.
Nejbližší akce v klubu Kraft25. 8. - Mort Mort Mort (Fr), Flight665 (ČR), Two eggs, one bigger (ČR) 5. 9. - Janoušek-Wróblevski - jazz 6. 9. - Duct Hearts (Něm), ISTMO (It) 22. 9. - Ingrina (Fr), Toufar (ČR), Levák Bob (ČR) |
Vraťme se ještě ke kávě. Jak byste charakterizoval současnou hradeckou kavárenskou scénu?
Roste. Je tu pár podniků, kam se vyplatí zajít na kvalitní kávu.
Kdy se to v Hradci zlomilo?
Podniky s výběrovou kávou navázané na konkrétní pražírny, které znají původ suroviny, se asi před 10 lety začaly objevovat v Praze a v Brně. V Hradci je to otázka asi čtyř let. Tehdy jsme šli do toho s tím, že děláme něco nového, pro co je prostor.
Čím je kavárenská scéna v Hradci charakteristická?
Asi tím, že je to tady takové komorní. Do té naší komunity patří okolo pěti podniků a do deseti lidí. Všichni se mezi sebou známe a neházíme si klacky pod nohy, i když jsme si konkurencí. Naopak si pomáháme, spolupracujeme, a tak by to mělo vypadat. Myslím si, že to v jiných městech není pravidlem.
Kdybych mezi vás chtěl patřit, co bych musel znát a umět?
V prvé řadě byste se měl zajímat o kávu a mít zájem objevovat. Snažíme se propagovat takzvaně výběrovou kávu, tedy tu, u které je dohledatelný původ. Naše pražírny vědí, odkud k nim káva přichází. Znát původ kávy, se kterou pracujete a kterou prodáváte, je asi to nejdůležitější.
Kde v Evropě je v současnosti těžiště kavárnické scény?
Je to především Skandinávie a pak Berlín.
Proč nezmiňujete Itálii?
Vymysleli sice espresso, ale potom podle mě tak trochu ustrnuli. Řídí se jinou filozofií než my. I když i tam lze samozřejmě ochutnat kvalitní kávu. Připadá mi, že i do nároků na přípravu kvalitní kávy se promítá generační výměna. To, co dříve bylo trendy, dnes neplatí.
Jaký je ideál kávy?
Pro mě šťavnatá, ovocná, která většinou pochází z Afriky nebo jižní a střední Ameriky. Musí být něčím zajímavá, nesmí být uniformní.
Jste tedy příznivcem takzvané alternativní přípravy kávy.
Dá se to tak říct. Děláme překapávanou kávu přes papírový filtr, pak aeropress, což je rychlejší způsob přípravy také za pomocí papírového filtru a tlaku. Pak připravujeme kávu za pomocí soustavy skleněných zahřívaných baněk vacuum pot. I když mají lidé stále nejvíce zájem o klasické espresso, v poslední době přibývá těch, kteří zkouší alternativní druhy příprav kávy. Ten dá více vyniknout vůním a chutím kávy.
