Rusové dělají všechno pro to, aby byli velkým konkurentem. Proto klidně odmítli podepsat se zámořím smlouvu, pod níž se podepsaly ostatní evropské země včetně Česka a jež řeší mimo jiné odstupné za hráče.
Mohou si to dovolit díky ekonomické nezávislosti, v Evropě nemají protivníka.
Když se před lety pokoušela Mezinárodní hokejová federace (IIHF) rozjet projekt Ligy mistrů, vše záviselo na finanční podpoře plynárenského gigantu Gazprom. Ta však trvala jen do chvíle, než bylo rozhodnuto, že se založí KHL.
Od té doby jdou peníze z ropy a plynu právě tam a slibně se rozjíždějící projekt, který by kopíroval fotbalovou sestru a splnil mnohaletý sen o jakémsi celoevropském poměřování sil, padl.
Dále k tématu čtěte |
Záměr Rusů byl jasný: vytvořit vlastní soutěž, s níž postupem času expandují i mimo východní blok. Což se jim zatím daří a KHL se hraje i v Česku (Lev Praha), na Slovensku (Slovan Bratislava) a od nadcházející sezony také v Chorvatsku (Medveščak Záhřeb).
Rozhodně to není konečná, KHL chce dobýt i další tradiční hokejové země. Díky rozrůstání totiž získá čím dál větší vliv. A právě o to jde. "KHL vznikla kvůli tomu, aby vytvořila jakousi protiváhu NHL. Aby pokud možno udržela dobré hráče, kteří jsou vychovávaní v Evropě," popisuje Martin Urban, generální sekretář českého svazu.
Skutečný zájem vs. umělé peníze
Otázkou zůstává, jak dlouho takový projekt vydrží. Není totiž postavený na reálných základech. Zatímco NHL funguje díky zájmu fanoušků a tím pádem i sponzorů a televizí, v Rusku se peníze do hokeje pumpují uměle.
"Samozřejmě je otázkou, kde se generují finance, jimiž v KHL platí hráče," souhlasí Urban. Je totiž neobvyklé, aby hokejisté pobírali miliony dolarů čistého ročně.
"To, že KHL není samofinancovatelná, je každému jasné. To jsou prostě umělé peníze. Na druhou stranu ty umělé peníze plynou do hokeje v Evropě. Takže hráči, kteří by normálně skončili v zámoří, jsou dneska v KHL. To je realita," říká Urban.
Alexandr Radulov (vlevo) KHL hraje. Rusové se snažili a snaží přetáhnout další. Ve hře byl Ilja Kovalčuk (uprostřed) a nyní třeba i Jevgenij Malkin.
Zatím jde ve většině případů o druhořadé hráče, kteří by v zámoří skončili na farmě, najdou se ale i výjimky jako je Alexandr Radulov. Rusové by rádi víc takových, Magnitogorsk například podle některých zdrojů nabízí Jevgeniji Malkinovi roční gáži 15 milionů dolarů, Petrohrad podobně šílenými sumami lákal na začátku roku Ilju Kovalčuka...
Ani bezedné měšce však KHL nezaručí prestiž. Ti skutečně nejlepší hráči pořád míří do zámoří. A dokud to tak bude, nic se nezmění na dominanci NHL. IIHF totiž dál bude potřebovat, aby na mistrovství světa a především na olympiády jezdily opravdové hvězdy.
Bez nich by tyto turnaje nebyly tolik atraktivní, tudíž by přitahovaly menší zájem diváků a sponzorů. A otevřeně: IIHF je sice zastřešující organizací národních svazů, jejichž zájmy má při vyjednávání s NHL hájit, ale hokej je pro ni také generátorem zisku.
Ti nejlepší hráči pořád míří do zámoří. A dokud to tak bude, nic se nezmění na dominanci NHL. |
Proto bude zámoří pořád vítězit a získávat hráče z Evropy pod cenou. A i Česko bude rádo, že má alespoň něco (rozuměj jistých 240 tisíc dolarů za hráče) než nic.
"Přesto bychom měli vytvářet souvislý tlak, abychom dosáhli na lepší podmínky," namítá slávistický šéf Richard Benýšek, jenž přišel o talentovaného Tomáše Hertla. Jediná cesta ke změně vede přes postupné navyšování částky na odstupném. Jinou možnost nenabízí ani KHL a bohatí Rusové.
"U nás měli všichni velké oči, že budou kasírovat obrovské peníze za přestupy do KHL. Ale realita je někde jinde," říká Urban, což potvrzuje i bývalý hokejový manažer Zbyněk Kusý: "Ceny šly dolů. Zatímco dřív jste za hráče národního týmu dostali třeba i 800 tisíc dolarů, dnes je to o půl milionu níž."
