Zdraví vás za oceán nepustilo?
Ne. Jsem nemocný. Dost. Trojnásobná rakovina, ale držím. Nemohl jsem si to dovolit, cesta plus nějaká péče, tam by se o mě Andulka (Jágrova maminka) nemohla starat. Přitom chtěla, ať letím. Z Ameriky mi volala. Děkovala a plakala, jak jsem se o něm vyjádřil v rozhovorech. V Pittsburghu mi říkali Presidento Czecho. Nedá se zapomenout. Byl jsem u všeho, u všech jeho trofejí. Jsem pyšný, až kolikrát polykám slzy.
U slavnostního ceremoniálu jste byl hodně naměkko?
Hrozně mě to dojalo; čím jsem starší, tím víc se dojímám. A manželka Štěpánka, moje potěšení, plakala. Úchvatné a nádherné. Vzpomněl jsem si i na ty hráče, kteří tam stáli s ním. A s kterými jsem se seznámil a byl jsem při jejich úspěších s Jardou. Takovou poctu dokážou uspořádat snad jen Američané. Udělali takový koncert! A lidi nezapomněli, že tam Jarda předtím válel. Je úžasné, kam to můj kamarád docílil. Alespoň na dálku mu gratuluji!
Lubomír Rys blízký Jaromíra Jágra.
Řešilo se, zda se objeví i v zápase NHL. Víte o tom něco?
Nejdříve plánovali, že nastoupí na prvních 68 vteřin, zapískají a konec. Asi to pak změnili, škoda, ale proháněl se alespoň při rozbruslení. On je eso. Pamatuji, jak jsme sedávali při zápasech s Aničkou v hledišti a Jarda lítal po ledě. To byl takový vítr, že jsme na tribuně oba nastydli! (smích)
Prožíval jste dva životy, jeho a svůj. Krásné časy?
Být vedle toho nejlepšího pro mě byla veliká čest. Já hokej hrál taky, nebyl jsem žádný srab. Jardovi přeju, aby ještě překonal Gordieho Howea. Stačí mu už jen chvíle. Gordie hrál naposledy, když měl 52 let a 11 dní. Jardovi stačí už jen pár dní, aby ho zdolal, teď měl dvaapadesáté narozeniny. Až se vrátí, naskočí do extraligy a už ho snad nikdo nevymaže.
U nás ho mají za hrdinu. Šlégr vzpomíná na Jágra: Nechtěl, abych mu pomáhal |
Je vidět, že v Americe ho pořád zbožňují.
Anička na to musí být pyšná. Ona ze začátku nechtěla letět. Já povídám: Vy musíte! Správně by měl váš dres viset vedle Jardova. Zasloužila se o to. Která máma by se takhle obětovala pro kluka? A možná zpovzdálí bych tam měl být já.
Zato v Kladně se vlajkonoši obrátili proti němu. Od něj jako majitele klubu chtějí vysvětlení, proč Rytíři dlouhodobě tápou. Co vy na to?
Moc to nechápu. Jsme trošku národ zlejch. Nedovedu pochopit, že neuznávají to, co dokázal. Vím, že výsledky nejsou skvělé, měly by být lepší. Jenže lepší hráče nemáme, to je realita. Nadávají Jardovi, ale dám příklad. Měli jsme tady brankáře Hudáčka. A podlehlo se křiklounům, nevím, jestli i sponzorům.
Lubomír Rys79 let, kladenský patriot, bývalý hokejista Kladna a Košic známý pod přezdívkou Čužák. Na začátku devadesátých let se spřátelil s Jaromírem Jágrem, když od něj chtěl podepsat fotky pro kamarády, a pak mu patnáct let pomáhal v NHL. Napsal o tom knihu Obsluhoval jsem hokejového krále. Rysův bratr Miroslav byl rovněž úspěšným hokejistou (má bronz z mistrovství světa), ale i fotbalistou, v obou sportech to dotáhl do nejvyšší soutěže. |
Hudáček nastoupil do KHL i po invazi Ruska na Ukrajinu, což kritici jeho angažmá kladenskému klubu vyčítali.
Hudáček nikomu nic neudělal. Napřed byl ve Spartě, dal peníze na charitu, na Ukrajinu, vzal na led tři manželské páry s dětmi. On se neprovinil, že by podporoval Putina. Ale to už jsme v politice. A já to všechno o Hudáčkovi říkám, přestože jsem zapřísáhlý nepřítel Putinova chování k celému světu. Je to svinstvo, co provádí, je narušená celá planeta. A taky my na Kladně…
Kotel teď drží tichý protest, chce, ať se zlepší řízení klubu. Nebere si toho na sebe Jágr až moc?
Má dost funkcí dost, ale je přece majitelem. Kdo by k tomu měl říct nejvíc? Možná mohl trošku zvolnit, nechat jiné, ať vyhledávají hráče, ať to dělá nějaký sportovní manažer. Taky se třeba hráči Kladna zalekli, možná s námi jde ještě pověst Antonína Zápotockého, Rudí září nad Kladnem! (smích) Ale to zlehčuju. Dřív jsme hokej v Československu určovali my Kladno, teď je to trošku ústup, ale věřím, že se zachráníme. A příští rok získáme i nějaké posily, které by měly perspektivu. Teď máme kádr trošku starší.
Presidento Czecho. Přímý svědek Jágrova dobývání NHL vypráví nejlepší příhody |
Jágr by mohl mít nohy nahoře a užívat si status celebrity. Ukazuje tím vším, jak hokej miluje?
On má hokej i Kladno neskutečně rád. A já k němu vzhlížím. Pamatuje si, co jsem mu vštěpoval od svého táty. Říkával mi: Synu, s vlídným slovem projdeš celý svět a otevřeš i železný vrata, ale s kloboukem na palici dojdeš jen do Unhoště. Když se bavíme, Jarda si na to vzpomene. Je to hodný kluk. Veselý. I když teď v poslední době byl takový trošku vážnější, asi ho to taky trápí. Já mu zkraje sezony říkal: Jardo, musíš hrát, abys Gordieho překonal! On to cítil i sám. Hokej miluje, tak ho pořád hraje. Škoda, že já nemůžu.
Co byste udělal, kdybyste mohl?
V srpnu mi bude osmdesát a já na něj: Jaroušku, já kdybych s tebou hrál, tak bys mě prosil – Čužáku, tolik mi nenahrávej! On potřebuje puk do jízdy. A ne ho dostat na brusle nebo do souboje s dvěma. Taky síly ubývají, už je to těžké. Až se vrátí ze zámoří, asi tam švihne jeden zápas, dostane se přes Howea a zakončí to. Já kdybych mohl, objedu všechny brankáře, kteří tady budou chytat, aby to nechytili. A pak to může odevzdat.
