Do Pittsburghu přišel v roce 1997. Strávil zde necelé čtyři sezony, během nichž se v kabině potkával hned s několika krajany. Vytvořili soudržnou partu, říkalo se jim „Česká mafie“.
Jágr ale mezi ostatními vyčníval. „Je nejlepší z nejlepších, u nás ho všichni berou za hrdinu,“ prohlásil Šlégr, který v sezoně 1999/00 zastával u Penguins pozici asistenta kapitána, v nahrávce pro média.
Můj druhý domov. Jágrovi v Pittsburghu vyvěsili „68“ pod strop, pak vyjel i na led |
Ceremoniál věnovaný bývalému parťákovi si velice užil: „Jarda si to opravdu zasloužil. Jsem pyšný, že se něco takového událo. A hrozně mě těší, že jsem toho mohl být součástí.“
Nebyl jediným našincem, který se na očekávané akci objevil.
Dorazili i Jiří Hrdina a Robert Lang, další Jágrovi bývalí spoluhráči. „A teď tu máme české spojení. Jirko, Jirko a Roberte, moc vám za vše děkuju,“ vzpomněl si Jágr při svém proslovu na krajany.
Na nákupy jedině s parukou! Straka o Jágrovi v Pittsburghu: Tehdy byl nejlepší |
Na dálku poděkoval i dalšímu parťákovi Martinu Strakovi. Během rozbruslení se zastavil na kus řeči s Davidem Rittichem, brankářem Los Angeles, které přehrálo Pittsburgh 2:1.
Všem přítomným musela během slavnostního ceremoniálu vyvstat řada vzpomínek, Šlégr nebyl výjimkou. S Jágrem se zná od dětství, už v mládežnickém věku společně nastupovali za seniorskou reprezentaci.
„Nakonec jsme se potkali i v NHL, vyhráli jsme olympijské hry v Naganu, mistrovství světa ve Vídni a stali se členy Triple Gold Clubu. A mohu říct, že jsme stále velmi dobří kamarádi.“
Jiří Šlégr (vlevo) stojí na modré čáře spolu s Jaromírem Jágrem po výhře nad Lotyšskem na MS v roce 2004 v Praze.
Nenastupoval jen vedle Jágra, ale také proti němu: „Říkal jsem spoluhráčům v Atlantě, ať proti němu nevyjíždějí. Přesně to chtěl. Bylo lepší počkat, až k vám přijede. Ale stejně to s ním nebylo jednoduché.“
Legendárnímu hokejistovi podle něj pomohlo, že se v mládí mohl učit od Maria Lemieuxe a dalších velkých hráčů.
OBRAZEM: Vtípky, dojatá maminka a mullety. Pittsburgh se loučil s Jágrem |
„Pak sám dělal kapitána. Pittsburghu hrozil bankrot, klub si procházel těžkými časy. A Jarda stejně každou sezonu vyhrával bodování. Zpětně musíte něco takového opravdu ocenit,“ pronesl Šlégr.
„Pamatuji si, jak mi říkával: ‚Nechoď mi pomáhat, já se o ty dva hráče v obraně postarám a pak ti nahraju.‘ Na led chodíval jako první, odcházel z něj poslední. Dostal se nejvýš, kam mohl.“
