Onu neděli 23. února dodnes provází mnoho mýtů. Ty ale odpovídají chaosu, který hlavní město (potažmo zbytek republiky u rozhlasových přijímačů) pohltil.
Lidé prý hromadně utíkali z divadel, kin i kaváren. Uprostřed jednoho z představení Národního divadla zvěstovali přítomným divákům překvapivou zprávu.
Takové nadšení předtím z lidí v Československu sálalo po celou dobu turnaje až do sobotního večera. A teď se v původně ponurý den zase vrátilo.
„Největší sensace mistrovství,“ skvěl se v Severočeské Mladé frontě s odstupem palcový titulek. „Sebelepší režisér nemohl by závěr mistrovství zrežírovat tak, jak se sled událostí skutečně vyvinul.“
Mužstvo vedené kanadským koučem Mikem Bucknou, jemuž se zde díky komentátorovi Josefu Lauferovi s oblibou přezdívalo Matěj, získalo premiérový titul mistrů světa. Zcela samo si jej však neuhrálo.
