„Je příjemné vrátit se gólově, vyhráli jsme, přišla spousta lidí, pocity jsou to příjemné,“ shrnul devětatřicetiletý Vampola svoji premiéru.
Jak se to všechno seběhlo, že jste nastoupil za mateřský klub? Ani kustod áčka dopoledne před zápasem nevěděl, že budete hrát…
Neči (generální manažer SKLH Žďár Martin Nečas starší – pozn. red.) mi několikrát volal, ale pořád jsem to nebral vážně. Domluvili jsme se pak, že to přijedu trošku oživit. Jako podmínku jsem měl tatarák a pivo do kabiny pro všechny, což splnil. Rozhodl jsem se ráno v den zápasu. Jsem rád, užil jsem si to.
Naposledy jste hrál první ligu za pražskou Slavii. Jak je to vůbec s vašimi hráčskými právy?
Dovolím si říct, že jsem v důchodu, sedm měsíců jsem nebyl ve výstroji. Akorát chodím v šusťákovce na led ukazovat mladýmu, co a jak má dělat. Ve středu ráno jsem si šel na patnáct minut zabruslit a pak jsem manažerovi zavolal, že přijedu. Jsem rád, že jsem zápas zvládl a vyhráli jsme. Uvidíme, jak to bude dál. Chtěl bych to spojit s pomocí nemocným nebo postiženým dětem. U mě už to není jen o hokeji.
Zmínil jste tatarák do kabiny. Co konkrétně to bude stát vás?
Říkal jsem klukům, ať mi to spočítají. První start za chlapy, gól… Dám do kasy, co mi řeknou. (kapitán týmu Martin Pleva MF DNES řekl, že pro Petra Vampolu platí týmový sazebník v eurech či dolarech) Parta je tu výborná, dá se říct, že se znám se všemi z vedení. I to přálo mému rozhodnutí. Nějaké nabídky předtím byly, ale už jsem je odmítal, chci se věnovat rodině.
Na střídačkách jsou ještě nalepené samolepky z exhibice Návrat legend, která se tady odehrála před třemi roky při klubových osmdesátinách. Tehdy jste hrál ve výběru hvězd. Pamatujete si ještě poslední start ve žďárském dresu?
Poslední mistrák byl v dorostu, než jsem v nějakých patnácti letech odešel do Vsetína. I proto jsem teď přijel, také kvůli rodičům – na zápas přišel táta – je to pro ně odměna.
Duel s béčkem Komety rozhodl konec druhé části, kdy jste zápas otočili na 3:2. Souhlasíte?
Od začátku jsme byli o trošičku lepší, i když nám to tam nepadalo. Ke konci druhé třetiny jsme dali dva rychlé góly, což nám pomohlo. Třetí třetina už byla jednoznačná.
Bylo vidět, že se postupně dostáváte do tempa...
Jasně, musel jsem začít opatrně. Jedna věc je chodit cvičit a běhat, druhá nastoupit k zápasu ve výstroji.
Pár šancí jste připravil, přihrál na vítězný gól, něco jste ale také spálil. Jak moc jste toužil po gólu?
Celý život jsem spíše přihrával a měl styl hry založený na tvoření. I dnes jsem se snažil spíš nahrávat. Po bruslařské stránce to z mé strany nebylo optimální. Ale ve třetí třetině už jsem se rozjezdil a můj gól vyplynul ze situace. Měl jsem v úniku hodně času, na modré jsem se podíval, chudák brankář tam tak stál, hned jsem věděl, že budu střílet mezi nohy.