„Spokojený samozřejmě jsem, je fajn, když mi tam něco spadne, víc si věřím,“ svěřuje se žďárský útočník. „Popravdě řečeno se ale na produktivitu snažím moc nekoukat. Jen občas mi kluci řeknou, jak na tom jsem. Já spíš počítám týmové body.“
Každopádně i v tomto směru může být zatím Wasserbauer spokojený, tým se totiž po úvodní třetině základní části drží v tabulce na třetí pozici. „Máme cíl být do čtvrtého místa, abychom si zajistili účast v play off,“ vysvětluje jeden z lídrů žďárského A-týmu.
V zatím posledním domácím utkání, v němž se na Bouchalkách představilo „béčko“ Komety Brno, ovšem zastínil jeho dosavadní bodovou sbírku návrat místního odchovance a mistra světa z roku 2010 Petra Vampoly po čtvrt století do žďárské sestavy.
Podmínkou byl tatarák a pivo. Mistr světa Vampola pomáhá žďárským hokejistům |
„Přesně jak říkáte, je to mistr světa, velká hvězda, takže jsme se na něj všichni těšili. A docela jsem koukal, jak rychle se jeho návrat podařilo domluvit. Každopádně jsme za to byli všichni rádi,“ ujišťuje Wasserbauer, který si ve zmiňovaném utkání připsal dvě přesné trefy a pomohl tak svému týmu k výhře 7:2.
Hokej hraje hlavně pro radost
Další gól a asistenci si pak připsal v sobotu v Kopřivnici, kde hosté zvítězili 4:2. Nabízí se tudíž otázka, zda žďárský útočník, vzhledem ke své současné výborné formě, nevyhlíží i nějakou nabídku z vyšší soutěže.
„Nepřemýšlel jsem nad tím, a ani nebudu. Tuhle část už jsem zabalil. Mám svoji práci, kterou dělám rád, a hokej hraju ve Žďáru jen pro radost,“ vysvětluje Wasserbauer, proč by zřejmě odmítl nějaký případný návrh z Chance ligy.
Jan Wasserbauer v dresu prvoligové Třebíče.
A čím konkrétně se tedy živí? „Jsem brusič skla. Dělám věci pro výtvarníky umění, hlavně pro tátu,“ prozrazuje Wasserbauer, jehož otec Jaroslav je uznávaným sklářským výtvarníkem. „Přes něj jsem se k broušení skla v mládí dostal, to on mě naučil to, co teď dělám,“ dodává.
Nějakou dobu to ovšem trvalo, než bývalý ligový hokejista přišel sklářskému řemeslu na chuť. „Je pravda, že dřív mě to moc nebralo, ale teď mě to baví čím dál víc. A když se nějaká věc povede, mám z ní dobrý pocit. Navíc jsem živnostník, takže si práci řídím sám a můžu ji skloubit i s hokejem.“
