Ukázal to humbuk kolem Krejčího návratu na české zimáky. Se startem extraligy se jednalo o nejpropíranější a nejvyhledávanější jméno. Obdivoval se jeho nečekaný odchod z NHL. Experti rozebírali, jak ikona Boston Bruins přivykne Olomouci a domácí soutěži.
KOMENTÁŘ: David Krejčí. Nejlepší český centr, co hrál v NHL, víte? |
Žádný jiný hokejista od comebacku Jaromíra Jágra něco takového nezpůsobil.
Tohle úplně neštymuje k chlapíkovi, o němž se hovoří jako o nejméně doceněném českém hokejistovi, viďte?
Novinářům se mnohdy vytýká, že Krejčího ignorovali, ale podívejte se na výsledky posledních ročníků Zlaté hokejky, v níž právě kritizovaní žurnalisté (společně s extraligovými a svazovými trenéry) vybírají vítěze. Krejčí naposledy obsadil třetí místo. A předtím? Sedmý, čtvrtý, třetí, třetí, šestý. V roce 2013 soutěž o nejlepšího českého hokejistu vyhrál.
Do očí snad práskne jen rok 2011, kdy Krejčí jako nejproduktivnější hráč play off výrazně přispěl k triumfu Bostonu ve Stanley Cupu, leč v hlasování ho předstihl Červenka z Omsku, mladý gólman Pavelec a další čtveřice bronzových medailistů z MS.
A ani za tím nehledejte omezenost hlasujících, ale spíš nešikovnost pořadatelů, kteří hlasování v anketě uzavřeli několik týdnů před vyvrcholením sezony NHL.
Krejčí v životní formě. Zlatou hokejku ale asi nezíská kvůli pravidlům |
Celkově byl olomoucký odchovanec mezi desítkou nejlepších ve Zlaté hokejce už jedenáctkrát, v čemž ho trumfnou jen velikáni Jágr s Haškem. Ne, Krejčí není v rodné vlasti úplně přehlíženým borcem. A v zámoří už tuplem, vždyť několik sezon platil v silném Bostonu za nejštědřeji honorovaného borce.
Nenápadný muž, který netvoří titulky
Nedocenění je navíc vysoce subjektivní označení. Ten dojem mohou vytvářet okolnosti a trochu i jeho nátura.
Krejčího nezastupuje agentura, která dokáže klienty řádně zpropagovat. Dlouhodobě nezařizuje spojení hráčů ze zámoří s tuzemskými médii. Nemusí to nutně znamenat kruciální potíž. V NHL se vyskytují našinci (a zaplaťpánbůh za ně!), se kterými se dá komunikovat napřímo bez různých zprostředkovatelů.
Krejčího byste do téhle kategorie stejně jako třeba Voráčka nezařadili. Není to stížnost. Když mají, chovají se jako profíci. Mimo zimák se ale Krejčí rád drží v soukromí, nevyhledává zájem a okázalosti. Berte to spíš na vysvětlenou, proč s ním za poslední roky dohledáte jen pár exkluzivních a obsáhlých rozhovorů.
Seriál ZvolněníAč jsme se za poslední dobu naučili spíš skloňovat slovo rozvolnění, server iDNES.cz z něj ubírá první dvě písmenka a už čtvrtou sezonu pokračuje v hokejové seriálu Zvolnění. V nepravidelné rubrice se budou reportéři MF DNES a iDNES.cz vážně i nevážně zabývat aktuálním extraligovým děním. |
České servery ani houfně a pravidelně nezaplňovala jeho přeložená vyjádření po trénincích či tuctových zápasech NHL. Proč?
Zhruba před měsícem o tom pro deník Sport mluvil reportér Fluto Shinzawa z respektovaného The Athletic: „Vždycky působil přátelsky, ale nenápadně. Když jste se ho na něco zeptali, jeho odpovědi byly většinou stručné a k věci, ne takové ty titulkové, které slyšíte od Bergerona, Marchanda nebo Pastrňáka.“
Signifikantním znakem dnešní doby je, že zájem spíš přiláká něco, co nějakým způsobem vybočuje. Pozitivně, nebo negativně. Krejčího skromnost se vlastně skoro až nehodí. V Bostonu i Česku se navíc hokejové dění postupně začalo víc točit kolem Pastrňáka, z něhož vedle krajana Krejčího vyrostla globální hvězda.
Český veterán se naopak zpravidla do exkluzivní formy rozehrával v měsících, kdy se česká pozornost tříští mezi finišující extraligu, skládání reprezentace a její vystoupení na šampionátu.
Povinnosti u Bruins navíc bránily Krejčímu, aby si častěji zahrál na turnajích, které se v české kotlině těší mimořádné publicitě.
Nedomanský, Reichel, (nedo)ceněný Krejčí
Extraligové hvězdě chybí pronikavý úspěch s národním týmem, jaký zažili znamenití střední útočníci jako Nedomanský, Hlinka, Růžička nebo Reichel. Těžko srovnávat, kdo z nich byl v dobách největší slávy nejlepší.
Zřejmé je, že návratem Krejčího domů ztratila ustupující hokejová škola jednoho z nejúspěšnějších vyslanců v NHL všech dob. Kdo ví, zda a kdy se jeho umu i statistikám někdo z dalších českých centrů vyrovná. Nebo se k nim alespoň přiblíží.
Našlápnuto má Hertl, když mu vydrží zdraví. A dál? Už docela neradostná vidina.
O to víc vlastně vyniká Krejčího nadhled na ledě i mimo něj. O tom není sporu.
Spory spíš lze vést, zda je nedoceněný. Záleží na vkusu, možná v minulosti trochu byl. Teď už doopravdy ne.
Uberme trochu euforie i pár písmenek a raději pišme: Ceněný. Takový má přínos pro spoluhráče a extraligu.