„Hoříme v proměňování šancí. A samozřejmě se musíme pověnovat obraně, protože některé góly dáváme soupeřům skoro zadarmo,“ smutnil Okál po těsné porážce 3:4.
Není pro vás frustrují, že tři branky by vám v pátek v Kladně stačily na pohodlnou výhru?
Šancí bylo moc, ale je potřeba je proměnit. Nevím, možná jsme zbytečně zbrklí. A jsou tam chyby, kterých se musíme vyvarovat. Zaměřit se na to v tréninku a pak si to pohlídat v zápasech, protože dopředu docela kopeme.
Nerezignovali jste ani za stavu 1:4. Můžete se od toho odrazit?
Snažili jsme se výsledek otočit. Neměli jsme co ztratit, šli jsme do toho naplno. Chtěli jsme lidem ukázat, že bojujeme do poslední chvilky. V závěru se motal puk kolem brankoviště, ale bohužel tam nespadl. Teď máme den volna, musíme potrénovat, srovnat hlavu a v pátek na to v Pardubicích vletět. Myslím, že máme kvality na to, abychom se s tím vyrovnali.
Souhrn19. kola extraligy |
Měl jste aspoň radost z nájezdu, který jste suverénně proměnil?
Každý gól potěší – a zrovna po zranění. Už když jsem jel, tak jsem měl vytipovaná tři místa, která chci trefit. Jedno jsem vybral a vyšlo to.
Po první třetině přitom nebylo jasné, že se vrátíte hry. Neměl jste obavy, že jste zase zraněný?
Samozřejmě, že mi blesklo hlavou: Sakra, zase já. Ale musím do toho jít, tohle je moje práce. I takhle pomůžu týmu.
Rána to byla pořádná, že?
Dostal jsem pukem přímo do žeber. Když letí rychlostí 170 kilometrů v hodině, tak to vždycky trochu štípne. (úsměv) Na chvilku mi to vyrazilo dech. V kabině jsem ledoval, vzal si nějaký prášek a za chvíli jsem byl v pořádku.
