Jak se hrálo s vědomím, že může přijít chyba, něco nevyjde a bude konec?
Takhle do zápasu nikdo jít nemohl. Stále jsme se povzbuzovali, předcházející zápasy nám neutekly 1:5 či 1:6, ale byly naopak vyrovnané. Možná nám trochu utíkaly jejich začátky a Mountfield možná vypadal trochu lépe ve hře, ale rozhodovaly koncovky. Proto jsme nevěšeli hlavy a byli jsme my tím šťastnějším týmem.
Hradec - Vítkovice 1:2. Hosté žijí, Klimeš a Dej zatrhli soupeři rychlé oslavy |
Abyste se v sérii zachránili, museli jste vyhrát, možná něco změnit. Udělali jste něco jinak třeba s rituály před zápasem?
Vůbec ne, uvažovali jsme jen tak, že se chceme soustředit na nejbližší střídání a řekli si, že do toho dáme všechno. A jak už jsem říkal, hnalo nás vědomí, že všechny zápasy byly vyrovnané.
Vy jste se pod výhru podepsal oběma góly vašeho týmu, dva v jednom zápase v play off jste naposledy vstřelil před šesti lety ještě za Hradec.
Asi to tak je, když to říkáte, ale já se na tohle nedívám. Šli jsme do zápasu s tím, že ho potřebujeme zvládnout, že musíme vyhrát. Góly mě samozřejmě potěšily, ale hlavně že se vyhrálo.
Vítkovický útočník Rastislav Dej
Oba jste vstřelil bez přípravy. Jaké byly?
Oba po výborných přihrávkách. U první Lakatošova zpoza branky přesně na hokejku, při druhém to kluci zahráli v přesilovce skvěle, Bukarts počkal a poslal mi přesnou žabičku.
Co bylo podle vás základem vaší výhry?
Že jsme hráli hodně obětavě, skákali do střel a vše bylo podpořené výborným výkonem brankáře, zachytal úplně super. A také se nám hrálo lépe, když jsme vyhrávali. Sice jsme měli na konci druhé třetiny hlušší pasáž, kdy měl Hradec dvě tři tutovky, ale Klimeš nás podržel a ve třetí jsme to už jen umlátili. Čekali jsme na nějaké brejky, stáhli se dozadu a jsme rádi, že jsme ten zápas urvali.
Jak bude těžké vrátit sérii do Hradce?
Nesmírně těžké, zápasy jsou vyrovnané, ale zkusíme to.
