Rozporuplná sezona Pražany umístila na osmou pozici, kde je stejně jako vidina čtvrtfinále motivuje i reálná hrozba skupiny o udržení.
„Předkolo. Účast ve čtvrtfinále už bude velký úspěch,“ říká trenér Uwe Krupp o současných skromných cílech Sparty. „Když se nám povede skončit na šestém místě, bude to pro nás obrovský úspěch. To samé platí v případě, že se dostaneme dál z předkola.“
Vysoká očekávání jiných se snažíte nevnímat?
Nečtu, co se píše v novinách. A nedoporučil bych to ani hráčům. Jasně jsme si stanovili naši cestu. Ostatní věci od toho jen odvádějí pozornost. Stačí, že se nám dostává zpětné vazby od fanoušků a rodin.
Zmínil jste fanoušky. Ti v reakci na úterní porážku s Olomoucí plánují příští týden bojkot duelu s Třincem. To jste zaznamenal?
Samozřejmě. Chtějí, abychom doma vyhrávali, což se neděje. Platí hodně za vstupenky a mají právo na protesty. Zároveň ale vím, jak se cítí moji hráči.
Jak?
Museli byste po prohraném zápase přijít do šatny a vidět jejich tváře. Nefunguje to tak, že by se po porážce s Olomoucí hoši odebrali na diskotéku a užívali si do rána. Pro tyhle hráče je to osobní záležitost, berou to vážně. Jsou hrdí na to, že hrajou za Spartu. Nesnášejí porážky.
I na tohle zřejmě dojde řeč na pondělním mítinku představitelů klubu s naštvanými fanoušky.
Je důležité, aby některé věci slyšeli přímo od nás trenérů i hráčů. Nesedíme zaboření v křesle s iluzí, že prohrávat je v pořádku. Snažíme se dělat vždy co nejlepší rozhodnutí pro tým. Občas to nemusí odpovídat představám okolí, ale tak to na světě chodí.
Trenér Sparty Uwe Krupp a pod ním jeho svěřenci-
Cítíte rostoucí tlak?
Ne, i když vím, že tu je. Ale upřímně, teď přichází nejzáživnější část sezony. Máme možnost předvést, co v nás je. Že jsme tvrdě pracující tým. Pokud budeme dělat všechno tak, jak máme, bude těžké nás porazit.
Jenže často je to naopak, obzvlášť na domácím ledě. Naplňují hráči vaše očekávání?
Děláme chyby, stejně jako ostatní. Ale máme pracovité mužstvo. Navíc jsme nejmladší tým v extralize, o čemž se moc nemluví. Nemáme žádného Gulaše, Kováře nebo Kvapila. Zato máme nadějné mladíky. Kalina jen náš klíčový hráč na přesilovky, na Klímu s Rouskem také spoléháme. Zkušení Pech nebo Forman jsou sice dobří, ale není to tak, že bych jim dal 25 minut na zápas a oni nasázejí kopec gólů.
Podobně, jako plzeňští Gulaš s Kovářem, kteří předevčírem proti Zlínu sklízeli body po hrstech.
V jejich podání vypadá hokej jako zábava, že? Ale můžu vám říct, že my se na ledě tolik nebavíme... (směje se) My musíme hrát jinak. Blokovat střely, srážet se s hráči, zůstat disciplinovaní. Zábava to bude až ve chvíli, kdy vyhrajeme.
Sparťanský útočník Jaroslav Hlinka v akci
Příslibem jsou zmínění sparťanští mladíci, kteří se po Novém roce stali tahouny mužstva.
Jejich hra se mi hodně líbí. O to hůře to nesou zkušené opory, které si uvědomují, že to měly být ony, kdo povede mužstvo. Když prohrajeme, cítí, že neodvedly svou práci.
Uvažujete o nasazení veterána Jaroslava Hlinky. Jaká je jeho situace?
Stále s námi trénuje. Zeptal jsem se ho, jak se cítí, a on řekl: trenére, jsem čím dál blíž. Před uzávěrkou přestupů jsme neprovedli žádnou výměnu, on je pro nás takovou pojistkou pro případ zranění. Když ztratíme centra, pravděpodobně přijde jeho chvíle.
