Plzeň vyhrála v Kladně 3:2, po zápase oba vyrazili na večeři. "Během zápasu jsme se nebavili, takže všechno probereme u jídla," prohodil Jan Hlaváč.
Sám byl smutným hrdinou večera. Z kladenských hráčů jednoznačně dělal Plzni největší problémy, dal gól, jenže deset minut před koncem za stavu 2:3 šanci na vyrovnání nevyužil.
"Je to škoda. Byl jsem sám před brankou, střílel jsem mezi nohy, ale Áda (gólman Plzně Adam Svoboda) mi to chytil. Mrzí mě, že zatím nejsem produktivní. Šance mám, ale neproměňuju je," říkal Hlaváč sebekriticky.
Kladno straší především nepovedená druhá třetina. Na domácí branku se v ní valil jeden útok za druhým.
Přečíslení, nájezdy, nebezpečné kombinace. Plzeň hrozila všemi možnými prostředky. "Házeli jsme to po sobě a nebyli jsme schopní si nahrát," uznal Hlaváč.
Však si také kladenský trenér Zdeněk Vojta vzal oddechový čas netradičně ve 27. minutě, aby nápor soupeře alespoň přerušil. "Time-out byl potřeba, museli jsme si k té hře něco říct," přikyvoval Hlaváč.
Plzeň ve druhé třetině bídnému Kladnu odskočila jen na 2:1, ale když se domácí na začátku následující dvacetiminutovky vrátili zpět do tempa, Západočeši paradoxně zvýšili na 3:1.
"Bylo vidět, že Plzeň je vyhranější, protože třetí rok hraje na špičce ligy. A o jejich individualitách v týmu ani nemusím mluvit," řekl Hlaváč. "Bod by pro nás asi byl maximem," přidal asistent kladenského trenéra Petr Tatíček.
Na remízu domácí začali myslet po kontaktním gólu Tomana. Zbývalo deset minut, ale vyrovnat se nepovedlo ani při závěrečné hře bez gólmana Kallovi, jehož dorážky kontroloval sudí s kolegou u videa.
"Nemyslím, že by nás prohra měla poznamenat. Liga je vyrovnaná a klidně teď můžeme třikrát vyhrát," soudí Hlaváč. Sám už však nastoupí jen do dvou zápasů. Pak se přesouvá do Linköpingu a s Hlinkou budou zase spoluhráči.
