Růžička se stal nejpodivuhodnější postavou finálové série. Debatovalo se o jeho zvláštním stylu i nevyrovnaných výkonech. Kritika do něj bušila za laciné góly proti Vítkovicím nebo třeba památnou Žižkovu trefu z půlky hřiště.
Jindy zase svými zákroky připomněl výkony Dominika Haška z poslední mistrovské série. A nakonec stejně jako legendární gólman dovedl Pardubice k titulu.
Pardubický titul |
"Byl jsem úplně prázdnej a říkal si: Ty vole, co se bude dít. Jenže já měl na pokoji Salfu a vyhrabali jsme se z toho společně," ocenil přínos velezkušeného hokejisty v krizových momentech.
Seděl vedle něj, stranou od ostatních, i pár minut po triumfu v Brně. Ještě si ani nesvlékl výstroj a v ruce držel zapálený doutník. Zase si oba brankáři povídali. Stejně jako celé play-off.
"Dušan byl mojí podporou, bydleli jsme spolu na pokoji a pořád debatovali," přiblížil kamarádský vztah, který mezi nimi vznikl. Ač jsou každý jiný, povahou i hokejovou minulostí.
Salfický, vtipálek a pohodář s extraligovým titulem a medailemi z mistrovství světa. Růžička, brankářský nováček a trošku nervák.
"Někdy jsem byl úplně v jiným světě, ale druhý den už jsem zase musel nastoupit s čistou hlavou," popisoval, jak vnímal nejdůležitější zápasy kariéry. V těch chvílích mu pomáhal Salfický. Situaci zvládl zhodnotit i odlehčit.
"Spali jsme spolu, viď?" vstoupil Salfický do rozhovoru se smíchem.
A nakonec Růžička tu tíhu a odpovědnost ustál. Přes pochybnosti se podruhé stal domácím šampionem, poprvé k tomu pomohl skoro výhradně vlastními silami.
"Jenže teď mi nic nedochází. Zeptejte se za týden...," vykládal stále bez větší známky emocí. "Jsem rád, že tady sedím, a je to taková slast," dodal Růžička a konečně se usmál.
