„Je nostalgie vracet se sem. Objevily se i nějaké vzpomínky, jak jsem tehdy jako kluk do Třince přišel,“ přiznal slovenský reprezentant, který v NHL prošel šesti kluby, za něž odehrál na pět set zápasů. Minulou sezonu se trápil ve švýcarském Lausanne.
V Třinci pamatuje ještě starý zimní stadion... „Ale nebloudil jsem,“ usmál se. „Do Třince jsem jel s Marinem (obráncem Martinem Marinčinem), u něhož zatím bydlím.“
Co rozhodlo, že jste se upsal Ocelářům?
Celková situace. Nechtěl jsem dlouho čekat na něco jiného. Jdu do známého prostředí, jsou tady známí kluci, mám to blízko domů. Sešlo se hodně takových menších faktorů.
Hrálo roli i to, že v Třinci sázejí na slovenské hráče? Momentálně i s vámi je v kádru devět Slováků.
Samozřejmě. Vždy je lepší, když jdete do týmu, v němž ostatní znáte. I Libora (Hudáčka) jsem se na mistrovství světa na současný Třinec ptal a on ho velice chválil.
Ostatně Oceláři mají čtyři tituly za sebou, pořád vítězí...
To byl také jeden z podnětů, že jsem tady, že jdu do dobrého týmu. Vnímám, že je o mě zájem z takového mužstva.
V Třinci se chci učit, říká Polášek. O konci ve Spartě se dozvěděl z videa |
Jak si vůbec Třinec pamatuje?
Ještě jsem neměl šanci jít do centra. Přijel jsem v neděli večer. Nebyl ještě čas pořádně zavzpomínat jaké to bylo, jaké to je teď.
Novou arénu jste si už prošel?
Jen jsem se motal tady kolem šatny a posilovny. Je to tady velmi pěkné. Zázemí je super, o chalany je postaráno, takže se na to už těším.
Jaký byl první trénink?
Na ledě jsem nebyl od mistrovství, až teď v pondělí. Vzal jsme si několik dnů volna a pak měl letní přípravu. Poprvé na ledě to není nikdy ideální, všechno se hledá, ruce s nohama. Tento týden bude těžší, ale pak to zase přijde.
Jak jste se za ty roky, co jste v Třinci nebyl, změnil?
Zestárnul jsem (usmívá se), to je jedna věc. Zažil jsme toho ale hodně v Americe, během celé kariéry. Zkušeností mám spoustu. Změnil... Určitě jsem trochu jiný jako hráč. Ale pořád jde o hokej, je to stejná hra, jíž se věnuji řadu let. Není co měnit.
Změny v mistrovské obraně. V Třinci končí Čukste, Smith dostal novou smlouvu |
Určitě jste Třinec sledoval. Líbí se vám jeho hra?
Moc zápasů jsem neviděl, abych nějak rozebíral styl. Ale když jsme se letos připravovali na mistrovství světa, dívali jsme se, jak Třinec hrál semifinále a finále.
Sportovním ředitelem klubu je Jan Peterek, s nímž jste ještě hrával. Měl už tehdy šéfovské předpoklady?
Těžko říct. Ale pamatuji si ho jako lídra v kabině, že v ní kvazi šéfoval. Možná už bylo znát, že by něco takového mohl dělat.
Byl to on, kdo vás oslovil?
Byli jsme v kontaktu už dříve, už během sezony jsme spolu něco řešili, ale nevyšlo to. Bavili jsme se na rovinu a nakonec se dohodli.
Váš příchod do Třince byl ve hře už dříve?
Řešili jsme to minulou sezonu ještě ze Švýcarska, kde to nebylo ideální, ale bylo to komplikované, protože jsem pořád ještě byl i hráčem Islanders (New York) a šlo to přes tři strany. Nevyšlo to.
Minulou sezonu jste působil v Lausanne. Proč vám to tam nesedlo?
Nechci se k tomu vyjadřovat. Už jsem to hodil za hlavu. Zkrátka řeknu, že když neřešíte hokej, ale věci okolo a někteří lidé se vás snaží odtamtud vyštvat, tak se nedá hrát. Nechci se k tomu vracet. Jsem moc rád, že tuto sezonu začínám už v létě, že přicházím v srpnu. Od začátku jsem s týmem, poznám kluky. Mohu se s nimi připravit. Minulou sezonu jsem začínal na konci října, protože jsem pořád na něco čekal, a bylo to takové divné. Jsem rád, že teď se mohu od začátku soustředit na svou hru, na tým a udělat co největší úspěch.
S Islanders už máte vše vyřešené?
Hej, už mi tam skončila smlouva, už jsem byl volný, takže jsem se mohl rozhodnout podle sebe.
NHL jste hodil za hlavu?
Víceméně jsem ji zabalil, nečekal jsem už žádné nabídky. Soustředil jsme se jen na Evropu.
Co víte o české extralize?
Z doslechu vím, že všichni jako by bránili střední pásmo, ale nesledoval jsem to. Nechám se překvapit.
Třinec čtyřikrát za sebou vyhrál extraligu. Tušíte, v čem je ten úspěch?
To, že Třinec tolikrát vyhrál pohár, je znát na tom, že je tady v týmu skupina lídrů, kteří umějí ostatní podržet. Budu se snažit, abych co nejvíce pomohl a přispěl svou hrou a vyhráli jsme i popáté.
