A tak kohouti jen v posledních pár týdnech darovali krev a setkali se s fanoušky nejprve na Koloběžkiádě a pak na Rodinném dnu, kde si připravili několik stanovišť pro nejmenší. „Je to příjemné. Lidé k hokeji patří, oni nám fandí a my jim to takhle můžeme vrátit třeba tím, že pro ně uděláme takovou zábavu. Je to lepší než se potit někde v posilovně nebo při nějakých výbězích,“ přiznal pro klubový web útočník Lukáš Nahodil.
První část přípravy na suchu čítá sedm týdnů a potrvá až do konce června, a tak během ní jsou kohouti rádi za každé povyražení. Stejně jako loni by se měli mezi sebou poměřit v plážovém volejbalu. „Kromě tohoto turnaje také chceme navštívit fitness zařízení s trenérem, který se věnuje silové přípravě, což si loni kluci pochvalovali. Možná i nějaký boxerský trénink,“ přemítal Moták.
V plánu kohoutů je rovněž teambuilding ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. „Nevím, jestli to bude zrovna na Libavé. Máme to předjednáno, ale ještě musím navštívit velitele sedmé motorizované brigády v Hranicích, se kterým bychom to chtěli dotáhnout,“ vysvětloval kouč na startu přípravy.
Na Libavou se běžně veřejnost nedostane a pravidelně se tam konají cvičení i některých elitních jednotek spojeneckých vojsk NATO. Kohouti by si tak v reálných podmínkách mohli na krátkou chvíli osahat, jak chutná vojenský život se vším všudy. „Že by se proháněli v ótéčkách (obrněných transportérech – pozn red.)? To asi ne. Ale kluci nebyli nikdy na vojně. My, kteří máme dva roky vojny za sebou, tak víme, jak vypadá samopal, ótéčko, tank nebo plná polní. Oni to nevědí a dvoudenní teambuilding by nám pomohl,“ naznačoval Moták.
Jinak se suchá příprava Mory tolik neliší od minulých let. Zatímco některé kluby najímají speciální kondiční kouče, kteří šijí přípravu přesně na míru hokejistům, v Olomouci vše zajišťují trenéři prvního týmu. „Nad kondičním trenérem jsme přemýšleli. Pár chlapců má individuální přípravu, protože hlavně pro ty starší hráče by ta individualizace měla být. Zdůraznili jsme jim, že chceme, aby na sobě pracovali a třeba udělali něco jinak a šli z vytrvalosti víc do dynamiky a rychlosti. To jsme umožnili hráčům, u kterých vidíme, že přípravné období by jim víceméně nic nedalo,“ vysvětlil Moták. Mezi tuto skupinu hráčů tradičně patří i bývalý reprezentant Zbyněk Irgl.
Po loňské sezoně, kdy Olomouc bojovala s marodkou nejen mezi obránci a díry v sestavě lepila v nouzi a zároveň k všeobecné chvále dorostenci, se v klubu musí zamýšlet nad příčinami velkého počtu zraněných.
„Samozřejmě se díváme i směrem k nám, jestli hráče nepřetěžujeme nebo tu není opravdu velká zima. Byla totiž spousta tréninků, kdy jsme mohli trénovat dvacet minut a museli jsme hráče hnát do tepla, aby se ohřáli. Nechci brečet, i chlad ale třeba může ovlivňovat zdraví hráčů. Když jsem se na to ptal fyzioterapeutů a lékařů, tak někteří říkají ano a jiní, že ne,“ přiznává zkušený kouč a dodává: „Za zraněného hráče nikdo není rád a my je samozřejmě potřebujeme mít zdravé.“
