Poslední čárku si 27letý bek odškrtne ve středu, kdy jeho Kometa po reprezentační pauze hraje v Karlových Varech. Zákrok mu stále leží v hlavě. „Nechtěl jsem nikoho zranit, vždyť ten pohled na ležícího kluka je hrozný a nepříjemný,“ ohlíží se za nešťastným hitem Ščotka.
Náraz loktem poslal mládežnického reprezentanta po zádech na led a následně i do nemocnice. Ščotku pak předčasně do sprch a virtuálně také před předsedu disciplinární komise Viktora Ujčíka.
„Tušil jsem, co Plzeňští zkusí na buly. Rozhodl jsem se, že vystoupím dopředu, Lintuniemi bude hrát s pukem a půjdeme dopředu. Jak jsem si byl jistý, co udělám, tak už to moc nešlo zabrzdit. Jiříček ale puk proti mně nedostal, byť na něj souhra mířila. Už jsem nestihl reagovat a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Ulevilo se mi, když jsem viděl nominaci na šampionát do dvaceti let, že v ní Adam je. Jsem rád, že může reprezentovat,“ hlásí.
Plzeňský obránce Adam Jiříček (uprostřed) odjíždí otřesen z brněnského ledu po faulu od Jana Ščotky z Komety.
Ščotka přitom do zápasu s Plzní postupně nabíral na obrátkách, podobně jako celý brněnský tým. „Ono když se to, slušně řečeno, nedaří, tak to nejde všem. Nalepí se to na vás. Jsme ale rádi, že jsme se z bídného úvodu dostali a teď se nám daří sbírat body. Ještě se musíme zlepšit venku, ale to je zase další krok,“ analyzuje vsetínský rodák aktuální ročník.
V dosavadních 23 duelech dokázal Ščotka kompletně vyrovnat svoji produkci z loňské základní části, dvakrát skóroval a desetkrát asistoval. „Pomáhá mi, že hraju přesilovky. Sbírám body spíš v nich než ve hře pět proti pěti,“ mávne rukou nad zlepšenou produktivitou.
Tabulkový závislák
Ščotka ale letos vykazuje progres v mnoha aspektech hry, a to i díky fungujícímu spojení v obranném páru s Finem Alexem Lintuniemim. „Fakt nám to jde. Mám za to, že když spolu dvojice hrají pravidelně a dlouhodobě, má to tendenci přinášet lepší výkony. Finsky si sice zrovna dvakrát nepokecáme, ale Alex umí výborně anglicky a já to snad taky zvládám. A když nám to nejde, zanadáváme si ve finštině. To je totiž tak jediné, co finsky zvládnu,“ směje se bek, který v tamní Liize odehrál jednu sezonu.
Ščotka hitem poslal Jiříčka do nemocnice. Nebyl tam respekt, zlobil se Kořínek |
Sice ještě stále nemůže obout „zápasové brusle“, co si však nenechá ujít, je pohled do statistik. „Já jsem tabulkový závislák. Po každém zápase jak blbý hned koukám, jak dané kolo zamávalo s pořadím. Když jsme měli v listopadu velmi dobré období, tak nás to přesto v šatně pěkně štvalo. Vyhrávali jsme, sbírali body a… nic! Pořád jsme byli sedmí. Kroutili jsme hlavami a nevěřili, co se děje,“ ušklíbne se obránce.
Postupně se Kometa pod taktovkou trenéra Jaroslava Modrého prokousává nahoru, byť aktuálně po dvou prohrách zase sedí na prokletém sedmém fleku. Obraz hry je však v našlapané extralize možná důležitější než proměnlivé umístění a Ščotka je za to vděčný právě svému kouči.
„Nechci nikomu skákat šipky do zadku, ale on je výborný. Nemůžu si na něj stěžovat, protože jeho cvičení i videopříprava mají vždy hlavu a patu. Má vizi, kterou umí podat, a snad nás všechny posouvá dopředu,“ pochvaluje si aktuální vedení lavičky.
Plzeňský zadák Petr Zámorský se hokejkou ohání po obránci Komety Janu Ščotkovi (23).
Modrý na něj, na rozdíl od některých trenérů z minulosti, totiž nikdy neřve. „K hráčům je otevřený a upřímný. Snaží se nám pomoct i kritikou. Já si právě nejvíc cením, že na rovinu dovede říct, že jsem třeba taky něco pokazil. Ale s klidem, i když vás zrovna natírá. To mi vyhovuje. Když na mě totiž někdo tupě řve, tak vypínám a pouštím to rázem jedním uchem dovnitř a druhým zase ven. Takže raději takhle,“ usmívá se Ščotka.
