Ještě dvě minuty před koncem druhého utkání držela Plzeň vedení 2:1, pak při power play napřáhl od modré David Škůrek, jeho střelu brankář Frodl jen vyrazil a Jergl poslal zápas do prodloužení, ve kterém hosté ukradli šokující vítězství.
„Je to ta nejlepší pozvánka na domácí zápasy. Věřím, že bude vyprodáno a neskutečná atmosféra,“ přeje si 25letý odchovanec Mory David Škůrek.
Jak se cítí nejproduktivnější hráč Mory v play off?
Tři asistence vypadají ve statistikách dobře, nebyly to však žádné nahrávky do prázdné branky. Góly padly z dorážek, takže to byla spíš zásluha střelců. Sám to nijak neřeším, nejdůležitější pro nás je, že máme výhru ze druhého zápasu.
Co jste si řekli po první třetině za stavu 0:2, kdy Plzeň stále vypadala, že je na jiné úrovni?
Pořád jsme se hledali, stejně jako celý první zápas. Říkali jsme si, že to tak nejde, že musíme předvádět to, co se nám dařilo většinu sezony. Ve druhé třetině se to nějak zlomilo, začali jsme jezdit a napadat, najednou neměli moc prostoru a ve třetí třetině se to otočilo.
Vzpomněli jste si také na vysoké porážky s Plzní, které jste v minulých sezonách museli strávit?
Jsou takoví, že když jim to sedne, padá to do branky a nejdou zastavit. Ale pro nás je kolikrát lepší dostat hodně gólů, rychleji se z toho otřepeme. Když jsme předtím dostali desítku, hráli jsme pak dvakrát s nulou. Hodili jsme to za hlavu i tentokrát a zvládli jsme to. Možná by pro nás bylo horší první zápas prohrát v prodloužení, víc by nás to odrovnalo.
Při loňské sérii jste z Plzně také odjížděli za stavu 1:1, ale pak jste třikrát padli a byl konec.
Loni jsme byli rozehraní, hned první zápas jsme urvali a druhý jsme téměř také zvládli. Pak už nám ale nejspíš docházely síly, byli jsme domlácení a roli hrál náš úzký kádr. Teď jsme odpočinutí, nehráli jsme předkolo jako loni se Zlínem. Vlastně jsme odpočívali i první zápas, takže máme hodně sil. (směje se)
Když mluvíte o silách, v lednu jste pro zranění vynechal 12 zápasů, cítíte se proto odpočatější?
Pro mě je to spíš na škodu, protože pauzy v sezoně jsem měl kvůli zraněním dvě. Trénink mi určitě chybí a projevuje se to na hře, ale třeba se do toho dostanu a bude to lepší.
Kohouty velkou část sezony trápil nedostatek obránců, vracel jste se dřív, než bylo třeba?
Vždycky jsme to nějak odehráli, takže žádný tlak na návrat nebyl. Pořád jsme se měnili kus za kus, takže někdo se uzdravil a jiný zranil. Neustále jsme pak hráli na šest obránců, někdy i na míň, ale naštěstí jsme to zvládli.
Je za takových podmínek šesté místo zázrak?
Určitě je to zázrak a hrozně si toho ceníme. Nebýt vítězné série v závěru základní části, bůhví, co by se dělo. Možná bychom byli v pozici Litvínova.
Jenže nakonec jste v úplně jiné pozici, po dvou čtvrtfinálových zápasech na ledě soupeře držíte stav 1:1 a před vámi jsou domácí zápasy. Co se v nich může stát?
Moc se na zápasy doma těšíme, divákům jsme srovnáním na 1:1 dali tu nejlepší pozvánku. Teď je to na nás a snad to společně s fanoušky zvládneme. Věřím, že bude vyprodáno a neskutečná atmosféra.
Vnímáte na ledě řev tribun?
Určitě. Hlavně se nesmíme zbláznit, jako se nám to stalo při první sérii s Plzní, kdy jsme pak doma dostali sedmičku. Musíme být trochu při zemi a krotit emoce.
V play off jsou souboje urputnější a tvrdší. Jak vám to vyhovuje?
Nemám s tím problém. Se svou postavou (196 cm a 111 kg) jsem vůči nárazům odolný, a když to jde, snažím se přitvrdit. Série je ale dlouhá, všechno stojí hodně sil, takže musí hrát každý, co zvládne.
Přijde mi, že někdy jste v soubojích až hodný, a než abyste soupeře zboural, raději hrajete puk.
Někdy to jde, jindy ne. Když jsou hráči menší, je těžké do nich vletět, aby se nevyhnuli nebo jsem jim nevzal koleno. To by pak bylo pro tým na škodu.
Snaha nenechat se vyprovokovat k oplácení nebo faulům z emocí letos platí pro celý olomoucký tým. Tedy s výjimkou prvního zápasu v Plzni.
To už o nic nešlo, tak jsme si je nachystali na další den. Jsou zápasy, kdy jsme vylučovaní více a jindy to zvládneme bez vyloučení. Ve druhém zápase jsme udrželi emoce a v závěru to zlomili.
Hraje nějakou roli, že Plzeň už letos nemá Ryana Hollwega?
Je to velký rozdíl. Bylo vidět, že jsme si dávali pozor, když byl na ledě. Rychleji jsme si posílali puky, protože se vždycky odněkud vynořil a mohla přijít tvrdá rána i zranění. Teď takového hráče nemají.
Jaké si teď dáváte v sérii šance?
Jsme pozitivní, víme, že máme mančaft, který to může dokázat. Je jen na nás, jestli k tomu přistoupíme, jak máme, a každý odvede, co umí. Pokud ano, věřím, že to zvládneme.
Berete to jako odchovanec osobněji?
Strašně moc si přeju, abychom dokázali nějaký úspěch a posunuli se zase o kousek dál. Dojít do semifinále by pro nás byl neskutečný úspěch.
