Patříte-li mezi společenské typy, můžete zahradu koncipovat jako velký obývák s letní kuchyní, kde bude dobře vám i vašim hostům.
Než se chopíte krumpáče nebo vyrazíte na nákupy do zahradnictví, dobře si promyslete, jaká by měla vaše zahrada být a co od ní konkrétně očekáváte.
Máte-li například spoustu dětí nebo množství zvířat, potřebujete zahradu odolnou a bezpečnou. Jestli s vámi prostor užívají i vaši starší rodiče, je třeba zase myslet na to, aby se jim po zahradě pohodlně chodilo. Ideálně svolejte rodinnou radu a nechte každého člena domácnosti bez ostychu vyslovit, co by mu zahrada měla do života přinést. Jen tak docílíte toho, že ji všichni přijmou za svou a budou se na ní cítit dobře.
„O zahradě přemýšlejte jako o prostoru, který vám dokáže nabídnout něco, co se vám do domu nevejde nebo prostě nehodí. Je libo pec na pizzu, saunu, pétanquové hřiště, terč pro střelbu lukem? Proč ne.
   Nezapomeňte na relaxační kouty. S posezením a klidnou, intimní atmosférou. |
Máte náročné zaměstnání, kde hodně cestujete a potkáváte spoustu cizích lidí? Vytvořte si v zahradě ambientní místo – zašívárničku, kde budete jen sami se sebou,“ radí zahradní architekt Ferdinand Leffler, který další cenné tipy týkající se zakládání a úpravy zahrad shrnul v knize Žijte ve své zahradě.
Většina z nás si buduje zahradu jednu, na celý život. Rozhodně ale není třeba ctít zvolený koncept napořád. Z masivních konstrukcí, které dnes slouží jako opora dětských prvků, může být za pár let venkovní posilovna, případně dělicí stěna protkaná lanky a popínavou zelení.
„Myslete na to, že zahrada je ’měkká architektura’. Může se v čase proměňovat, stejně jako se v průběhu života mění vaše požadavky a přání. Kde je dnes pískoviště ohraničené prkny, tam může za několik let být zvýšený záhon plný rozkvetlých hortenzií. Zahrada s dobrým konceptem unese postupné funkční změny bez ztráty výrazu,“ vysvětluje Leffler.
Typy zahrad a jejich úskalí
Zahrady se dají rozdělit na užitkové, odpočinkové a takové, které jsou určené pro aktivní trávení volného času. Kdo chce propojit všechny funkce dohromady, musí zorganizovat prostor velmi pečlivě. „O zahradě uvažujte stejně jako o bytě. Obytnou místnost si naplánujte blízko kuchyně, pomyslné dětské pokoje a ložnice naopak umístěte do klidnější části pozemku,“ radí architekt.
   Zahradu si pomyslně rozdělte na jednotlivé pokojíčky, podobně jako byt... |
Zahrada může mít mnoho funkcí, ale vždy by měla mít pouze jednu atmosféru, příliš se nevyplácí míchat styly. Nedávejte například tradiční venkovskou atmosféru na jednu hromadu s městským minimalismem, výsledkem by byl pouze chaos.
Harmonii místa často ruší právě příliš mnoho point a různorodých solitér, které se ve výsledku mezi sebou tlučou. Trávníkové plochy bývají zbytečně velké na úkor drobných výsadeb. Mnohdy stačí málo, aby se koncept sjednotil a zahrada se zklidnila – sesaďte k sobě jednotlivé druhy rostlin do větších skupin a doplňte výsadbová patra.
Zahrada se také překvapivě zharmonizuje, když snížíte množství používaných neživých materiálů cest a staveb. Prostor obvykle volá i po vzrostlých stromech.
Jak si vybrat svůj styl, aby vysněná zahrada byla právě pro vás?
1. Podobně jako interiérový designér nebo módní návrhář si i vy sbírejte obrázky a vzorky materiálů, které vás zaujmou, a vytvořte si z nich inspirativní nástěnku. Hodně napovědět, pojmenovat a sjednotit vaši vizi vám pomohou také internetové inspirativní portály.
   Sbírejte inspirativní obrázky, hledejte, co se vám líbí a ujasněte si svoji představu. |
2. Uvědomte si, jak vypadá vaše domácnost, interiér domu. Patříte-li mezi spořádané typy, kterým vyhovuje, když mají o všem přehled, pak by i vaše zahrada měla mít jasně vymezené zóny, které se budou dát prakticky udržovat. Jestli váš klid a duševní pohodu nijak nenaruší sem tam poletující smítko nebo povalující se časopisy, můžete sáhnout po uvolněnějším stylu výsadby i prostorového uspořádání.
3. Připomeňte si, jaká byla zahrada vašeho dětství. Možná to zní bláznivě, ale vzpomínky jsou v tomto ohledu skvělým vodítkem. Třeba jste ani zahradu neměli, ale vybaví se vám babiččina zahrádka, kam jste jezdívali na prázdniny, nebo sousedův strom, pod kterým jste si hrávali. Zrekonstruujte si útržky svých vzpomínek. V zahradě vám bude podvědomě příjemněji.
4. Kam jezdíte rádi na dovolenou?
- Líbí se mi na horách. Zkuste si tedy do zahrady přenést charakteristiku horské krajiny: kleče, sucho, kameny, vřes, jednoduchost.
- Mám rád moře. Těší-li vás modrá hladina vody nebo se rádi vyhříváte na slunci, pak si do zahrady dopřejte pohodlné prázdninové lehátko, neuzavírejte prostor korunami stromů a důkladně zvažte konkrétní podobu vodního prvku.
- Je mi dobře v lese. Přiveďte si do zahrady stín stromů, vlhkost kapradin a hustou výsadbu zeleně; nesázejte zakrslé jehličnánky, ale pořádné stromy.
- Baví mě město. Otevřete zahradu návštěvám, barvám, energii, investujte do venkovní kuchyně. A když už budete budovat bazén nebo saunu, dimenzujte je s myšlenkou na saunování s partou přátel.
- Rád se procházím v krajině. Vytvořte si krajinnou zahradu, vysazujte rostliny v takových skupenstvích, jak je vídáte při procházkách v přírodě.
Vyberte si jeden styl, třeba městskou zahradu |
Čemu se rozhodně vyhnout?
„Japonské zahrady jsou nádherné, ale do našeho prostředí nepatří a nikdy patřit nebudou. Naplánujte si most přes vodní tok, klidně i červený, ale v tradičním, čistě evropském stylu.
   Když vám zahradní architekt připraví vizualizace budoucí podoby, dovedete si lépe představit, jak bude vaše zahrada vypadat za pár let. A určitě vás přesvědčí, že není potřeba si na něco hrát, každá zahrada může být úžasný originál. |
Máte-li rádi bílé oblázky jako u moře, užijte si je u moře a doma raději sáhněte po materiálu v místním lomu. Okouzlují-li vás palmy, pak vězte, že ani ty do naší krajiny nepatří. Podobnou atmosféru navodíte pomocí suchomilných stepních travin.
Nadchly vás při výletu na zámek historizující fontánky v místním parku? Vodnímu prvku v zahradě sice říkám skoro vždy ano, ale rozhodně říkám ne zahradě, která vypadá jako venkovní expozice národního muzea,“ konstatuje architekt Leffler.
Dodržujte ochranná pásma lesa, hřbitova či vodních zdrojů
Ochranná pásma jsou legislativní předpisy a limity, které upřesňují, kde nelze sázet ani stavět. Respektování ochranného pásma má svůj význam, i když může znamenat obtížnou koordinaci umístění jednotlivých prvků na pozemku.
   Takto vypadají půdorysné návrhy či jejich rozkreslení - s vyznačenými zpevněnými plochami, výsadbou a použitými materiály - zpracované od profíka. |
Kromě ochranných pásem lesa, hřbitova, metra, vodních zdrojů a podobných prvků, které bývají zohledněny již v územním plánu, mají své ochranné pásmo především inženýrské sítě. Především z důvodu případných oprav a zásahů do sítí se v okolí inženýrských sítí vyžadují plochy bez vzrůstné vegetace, u nadzemních vedení pak s omezením výšky vegetace.
Dodržování ochranných pásem je nutné především ve veřejném prostoru, v soukromých zahradách nebývá jejich uplatňování tak striktně vyžadováno. často se bohužel zapomíná na ochranná pásma vzrostlých dřevin, které bývají redakční test navrženými úpravami již při projektování staveb všeho druhu odsouzeny k rychlejší či pomalejší záhubě.
